Ruska Butinová soudkyni neobměkčila. Za spiknutí proti USA dostala 18 měsíců vězení

Soud ve Spojených státech poslal na 18 měsíců za mříže Rusku Mariju Butinovou, která se přiznala, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Po odpykání trestu bude Butinová, které hrozilo až pětileté vězení, deportována do Ruska. Moskva označila rozsudek za „ostudnou skvrnu“ na americké justici.

Před vynesením verdiktu Butinová prohlásila, že se hluboce omlouvá, a poprosila o slitování.

„Vynášení rozsudku neprožívala lehce. Do poslední chvíle doufala, že se jí podaří soudkyni obměkčit a že jí bude vyměřeno jen devět měsíců vězení. Tedy tolik, co už strávila ve vazbě, a do vězení se už nebude muset vrátit,“ uvedl zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský. Podle něj nyní žena doufá, že bude díky dobrému chování do Ruska vyhoštěna už letos v listopadu.

Střelkyně s kontakty na vlivné Rusy i Američany

Marija Butinová
Zdroj: ČT24

Marija Butinová se ve Spojených státech prezentovala jako vášnivá střelkyně a aktivistka bojující za právo vlastnit zbraň. Ve Washingtonu studovala na univerzitě a zároveň získávala kontakty ve vlivné Národní asociaci držitelů zbraní. Přes ně se dostala k lidem z Republikánské strany.

Federální úřad pro vyšetřování zadržel třicetiletou Rusku loni 15. července ve Washingtonu. Americká prokuratura ji obvinila, že v USA působí jako nenahlášený agent v zájmu cizí mocnosti.

Butinová to zprvu odmítala, v prosinci se však na základě dohody s vyšetřovateli k činu přiznala. Díky tomu si zajistila nižší trest, než jaký jí podle zákona hrozil. Osmnáct měsíců, které jí soud uložil, žádala prokuratura.

Butinová v rámci dohody přiznala, že se snažila proniknout do konzervativní NRA s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Podle jejích obhájců byl kontaktem, který měl informace předávat do Moskvy, vlivný ruský politik a bývalý poslanec Alexandr Toršin, nynější viceguvernér centrální banky. 

Jako v 50. letech minulého století, hodnotí rozsudek Moskva

Rusko obvinění vůči Butinové odmítá a naznačuje, že byla k přiznání donucena. Prezident Vladimir Putin uvedl, že o její příslušnosti k ruským rozvědkám žádná ruská tajná služba nic neví.

Ruské ministerstvo zahraničí celou kauzu označilo za spiknutí amerických tajných služeb. „Naše spoluobčanka byla odsouzena jen za to, že je Ruska,“ napsalo ministerstvo v prohlášení. Butinová se podle něj stala obětí střetu různých politických sil v USA a protiruské kampaně vedené v duchu „mccarthysmu“ jako v 50. letech minulého století. 

Kauza Butinové nesouvisela s vyšetřováním ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016, které vedl bývalý šéf FBI Robert Mueller a ve kterém se zaměřil i na kampaň nynějšího prezidenta Donalda Trumpa.

Přesto Muellerovi vyšetřovatelé Butinovou vyslýchali. „Její advokát obvinil americkou vládu, že se snaží z mladé ženy udělat exemplární případ. V závěrečné Muellerově zprávě se však podle právníka z výpovědi Butinové neobjevilo vůbec nic. Prý proto, že Butinová o těchto záležitostech neví vůbec nic,“ informoval zpravodaj Miřejovský.

Marija Butinová se nicméně s prezidentem Trumpem osobně setkala. V roce 2015 mu na shromáždění v Las Vegas položila dotaz na budoucí vztahy s Ruskem. Trump tehdy řekl, že s Putinem bude vycházet velmi dobře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuvajt odráží útoky dronů z Íránu, sirény v Bahrajnu varují před leteckým útokem

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci oznámila, že reaguje na útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. Napsala to agentura AFP. O nových zásazích na svém území v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Kandidát na šéfa tajných služeb USA odmítl říct, kdo vyhrál volby v roce 2020

Kandidát amerického prezidenta Donalda Trumpa na ředitele tajných služeb Jay Clayton odmítl na slyšení v Senátu říct, že demokrat Joe Biden vyhrál prezidentské volby v roce 2020. V senátním výboru pro zpravodajské služby se na to federálního prokurátora Claytona ptali demokraté. Trump opakovaně zpochybňuje výsledek voleb, v nichž s Bidenem prohrál. Republikán ve čtvrtek plánuje promluvit k národu o zabezpečení voleb několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
před 4 hhodinami

V Kanadě zuří přes 830 požárů, Toronto špatnou kvalitou vzduchu předstihlo Dillí

V Kanadě zuří více než 830 lesních požárů. S nejvydatnějšími z nich se potýká provincie Ontario, kde oheň pohlcuje husté lesy a uvolňuje do ovzduší obrovské množství kouře. Toronto ve středu obsadilo první příčku v globálním žebříčku velkých měst s nejvíce znečištěným ovzduším, který sestavuje švýcarský portál IQAir. Vítr žene hustý kouř z Kanady do USA, což bude od středy až do konce týdne znamenat nebezpečné zhoršení kvality vzduchu pro miliony Američanů na středozápadě a severovýchodě země. Píší o tom média.
před 5 hhodinami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 7 hhodinami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.