Ruska se pokusila proniknout do americké zbrojní lobby. K infiltraci používala údajně i sex

Nahrávám video

Americké úřady řeší případ Rusky, kterou podezírají z pokusů o nelegální politický lobbing a z kontaktů s ruskou rozvědkou. Devětadvacetiletou Mariu Butinovou, jež v USA žila jako studentka, zadržely v neděli. Poté ji obvinily, že v USA politicky působí ve prospěch cizí vlády, aniž by to oznámila americkým úřadům, za což jí hrozí až desetiletý trest vězení. Butinová je nyní ve vazbě. Podle Moskvy má případ minimalizovat pozitivní výsledek rusko-amerického prezidentského summitu v Helsinkách.

Ministerstvo spravedlnosti USA požádalo soud, aby ruskou občanku ponechal ve vazbě, protože existuje vysoké riziko, že se pokusí uprchnout a že o pomoc s útěkem požádá osoby z ruské vlády. Soud žádosti vyhověl. Zástupci ruského velvyslanectví se mají s Butinovou ve vazební věznici ve čtvrtek setkat.

Ministerstvo dodalo, že Butinová byla v kontaktu s příslušníky ruských tajných služeb, což doložilo fotografií, jak se Ruska v jedné washingtonské restauraci setkala s ruským agentem. V jejím bytě byla také nalezena ručně psaná poznámka, jak odpovědět na nabídku práce pro ruské tajné služby. 

Televize NBC oznámila, že k projednávání kauzy Butinové ministerstvo spravedlnosti přizvalo prokurátorku Deborah Curtisovou, která je podle televize jednou z hlavních amerických odbornic v oblasti kontrašpionáže. Žaloba proti Butinové se nicméně o obvinění z vyzvědačství nezmiňuje.

Butinovou údajně řídil náměstek guvernérky ruské centrální banky

Podle dokumentů předložených soudu pracovala Ruska se dvěma nejmenovanými občany USA a jedním ruským činitelem, s nimiž se snažila ovlivnit americkou politiku a infiltrovat organizace hájící právo na střelné zbraně. Z fotografií na jejím facebookovém profilu je patrné, že se účastnila akcí, které pořádala a sponzorovala Národní asociace držitelů zbraní (NRA).  Pokládala otázky například na předvolebním Trumpově meetingu. 

Butinovou podle amerického ministerstva řídil náměstek guvernérky ruské centrální banky Alexandr Toršin, který je na americkém sankčním seznamu. Toršin je horlivý stoupenec liberalizace obchodu se zbraněmi a aktivní příznivec NRA. Spekuluje se, že tento údajný blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina má kontakty na špičky ruské mafie.

Jedním z Američanů, s nimiž měla Butinová udržovat kontakt, je podle amerických médií podnikatel z Jižní Dakoty Paul Erickson, který v roce 2015 pomáhal Rusce organizovat přednáškové turné po amerických školách.

Agentura AP napsala, že šestapadesátiletý Erickson s Butinovou udržoval osobní styky a dokonce s ní žil. Vyšetřovatelé mají údajně podezření, že Ruska k pronikání do amerických politických struktur používala i sex.

Butinová na schůzce s údajným příslušníkem ruských tajných služeb
Zdroj: Reuters/FBI

List The New York Times loni napsal, že Erickson v roce 2016 nabídl jistému poradci Donalda Trumpa, že zprostředkuje Trumpovo setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Erickson toto tvrzení podle agentury AP „zpochybnil“. V soudních dokumentech Butinové se jméno Ericksona neobjevuje, hovoří se pouze o „americké osobě číslo jedna“.

Ruská diplomacie: Jde o politickou objednávku

Právník Butinové Robert Driscoll zdůraznil, že jeho klientka nebyla špionkou a že u ní nehrozí žádné nebezpečí útěku ze země. „Respektujeme soud, ale hluboce nesouhlasíme s tím, že nebyly stanoveny žádné podmínky pro propuštění nevinné studentky z vazby, než proces začne,“ řekl s tím, že „Není agentkou ruské vlády, ruské federace. Je to mladá studentka, která se chce prosadit v Americe,“ prohlásil Driscoll.

Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová prohlásila, že Butinová byla zatčena na politickou objednávku a že proti ní byla vznesena velice podivná, za vlasy přitažená obvinění.

„Máme dojem, že někdo vzal hodinky a kalkulačku a spočítal, kdy je záhodno uvěznit Mariji Butinovou proto, aby se udělalo vše pro zmaření závěrů summitu prezidentů Ruska a USA (Vladimira Putina a Donalda Trumpa),“ řekla.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...