Ruska se pokusila proniknout do americké zbrojní lobby. K infiltraci používala údajně i sex

Nahrávám video

Americké úřady řeší případ Rusky, kterou podezírají z pokusů o nelegální politický lobbing a z kontaktů s ruskou rozvědkou. Devětadvacetiletou Mariu Butinovou, jež v USA žila jako studentka, zadržely v neděli. Poté ji obvinily, že v USA politicky působí ve prospěch cizí vlády, aniž by to oznámila americkým úřadům, za což jí hrozí až desetiletý trest vězení. Butinová je nyní ve vazbě. Podle Moskvy má případ minimalizovat pozitivní výsledek rusko-amerického prezidentského summitu v Helsinkách.

Ministerstvo spravedlnosti USA požádalo soud, aby ruskou občanku ponechal ve vazbě, protože existuje vysoké riziko, že se pokusí uprchnout a že o pomoc s útěkem požádá osoby z ruské vlády. Soud žádosti vyhověl. Zástupci ruského velvyslanectví se mají s Butinovou ve vazební věznici ve čtvrtek setkat.

Ministerstvo dodalo, že Butinová byla v kontaktu s příslušníky ruských tajných služeb, což doložilo fotografií, jak se Ruska v jedné washingtonské restauraci setkala s ruským agentem. V jejím bytě byla také nalezena ručně psaná poznámka, jak odpovědět na nabídku práce pro ruské tajné služby. 

Televize NBC oznámila, že k projednávání kauzy Butinové ministerstvo spravedlnosti přizvalo prokurátorku Deborah Curtisovou, která je podle televize jednou z hlavních amerických odbornic v oblasti kontrašpionáže. Žaloba proti Butinové se nicméně o obvinění z vyzvědačství nezmiňuje.

Butinovou údajně řídil náměstek guvernérky ruské centrální banky

Podle dokumentů předložených soudu pracovala Ruska se dvěma nejmenovanými občany USA a jedním ruským činitelem, s nimiž se snažila ovlivnit americkou politiku a infiltrovat organizace hájící právo na střelné zbraně. Z fotografií na jejím facebookovém profilu je patrné, že se účastnila akcí, které pořádala a sponzorovala Národní asociace držitelů zbraní (NRA).  Pokládala otázky například na předvolebním Trumpově meetingu. 

Butinovou podle amerického ministerstva řídil náměstek guvernérky ruské centrální banky Alexandr Toršin, který je na americkém sankčním seznamu. Toršin je horlivý stoupenec liberalizace obchodu se zbraněmi a aktivní příznivec NRA. Spekuluje se, že tento údajný blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina má kontakty na špičky ruské mafie.

Jedním z Američanů, s nimiž měla Butinová udržovat kontakt, je podle amerických médií podnikatel z Jižní Dakoty Paul Erickson, který v roce 2015 pomáhal Rusce organizovat přednáškové turné po amerických školách.

Agentura AP napsala, že šestapadesátiletý Erickson s Butinovou udržoval osobní styky a dokonce s ní žil. Vyšetřovatelé mají údajně podezření, že Ruska k pronikání do amerických politických struktur používala i sex.

Butinová na schůzce s údajným příslušníkem ruských tajných služeb
Zdroj: Reuters/FBI

List The New York Times loni napsal, že Erickson v roce 2016 nabídl jistému poradci Donalda Trumpa, že zprostředkuje Trumpovo setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Erickson toto tvrzení podle agentury AP „zpochybnil“. V soudních dokumentech Butinové se jméno Ericksona neobjevuje, hovoří se pouze o „americké osobě číslo jedna“.

Ruská diplomacie: Jde o politickou objednávku

Právník Butinové Robert Driscoll zdůraznil, že jeho klientka nebyla špionkou a že u ní nehrozí žádné nebezpečí útěku ze země. „Respektujeme soud, ale hluboce nesouhlasíme s tím, že nebyly stanoveny žádné podmínky pro propuštění nevinné studentky z vazby, než proces začne,“ řekl s tím, že „Není agentkou ruské vlády, ruské federace. Je to mladá studentka, která se chce prosadit v Americe,“ prohlásil Driscoll.

Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová prohlásila, že Butinová byla zatčena na politickou objednávku a že proti ní byla vznesena velice podivná, za vlasy přitažená obvinění.

„Máme dojem, že někdo vzal hodinky a kalkulačku a spočítal, kdy je záhodno uvěznit Mariji Butinovou proto, aby se udělalo vše pro zmaření závěrů summitu prezidentů Ruska a USA (Vladimira Putina a Donalda Trumpa),“ řekla.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...