Ruska se pokusila proniknout do americké zbrojní lobby. K infiltraci používala údajně i sex

Nahrávám video

Americké úřady řeší případ Rusky, kterou podezírají z pokusů o nelegální politický lobbing a z kontaktů s ruskou rozvědkou. Devětadvacetiletou Mariu Butinovou, jež v USA žila jako studentka, zadržely v neděli. Poté ji obvinily, že v USA politicky působí ve prospěch cizí vlády, aniž by to oznámila americkým úřadům, za což jí hrozí až desetiletý trest vězení. Butinová je nyní ve vazbě. Podle Moskvy má případ minimalizovat pozitivní výsledek rusko-amerického prezidentského summitu v Helsinkách.

Ministerstvo spravedlnosti USA požádalo soud, aby ruskou občanku ponechal ve vazbě, protože existuje vysoké riziko, že se pokusí uprchnout a že o pomoc s útěkem požádá osoby z ruské vlády. Soud žádosti vyhověl. Zástupci ruského velvyslanectví se mají s Butinovou ve vazební věznici ve čtvrtek setkat.

Ministerstvo dodalo, že Butinová byla v kontaktu s příslušníky ruských tajných služeb, což doložilo fotografií, jak se Ruska v jedné washingtonské restauraci setkala s ruským agentem. V jejím bytě byla také nalezena ručně psaná poznámka, jak odpovědět na nabídku práce pro ruské tajné služby. 

Televize NBC oznámila, že k projednávání kauzy Butinové ministerstvo spravedlnosti přizvalo prokurátorku Deborah Curtisovou, která je podle televize jednou z hlavních amerických odbornic v oblasti kontrašpionáže. Žaloba proti Butinové se nicméně o obvinění z vyzvědačství nezmiňuje.

Butinovou údajně řídil náměstek guvernérky ruské centrální banky

Podle dokumentů předložených soudu pracovala Ruska se dvěma nejmenovanými občany USA a jedním ruským činitelem, s nimiž se snažila ovlivnit americkou politiku a infiltrovat organizace hájící právo na střelné zbraně. Z fotografií na jejím facebookovém profilu je patrné, že se účastnila akcí, které pořádala a sponzorovala Národní asociace držitelů zbraní (NRA).  Pokládala otázky například na předvolebním Trumpově meetingu. 

Butinovou podle amerického ministerstva řídil náměstek guvernérky ruské centrální banky Alexandr Toršin, který je na americkém sankčním seznamu. Toršin je horlivý stoupenec liberalizace obchodu se zbraněmi a aktivní příznivec NRA. Spekuluje se, že tento údajný blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina má kontakty na špičky ruské mafie.

Jedním z Američanů, s nimiž měla Butinová udržovat kontakt, je podle amerických médií podnikatel z Jižní Dakoty Paul Erickson, který v roce 2015 pomáhal Rusce organizovat přednáškové turné po amerických školách.

Agentura AP napsala, že šestapadesátiletý Erickson s Butinovou udržoval osobní styky a dokonce s ní žil. Vyšetřovatelé mají údajně podezření, že Ruska k pronikání do amerických politických struktur používala i sex.

Butinová na schůzce s údajným příslušníkem ruských tajných služeb
Zdroj: Reuters/FBI

List The New York Times loni napsal, že Erickson v roce 2016 nabídl jistému poradci Donalda Trumpa, že zprostředkuje Trumpovo setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Erickson toto tvrzení podle agentury AP „zpochybnil“. V soudních dokumentech Butinové se jméno Ericksona neobjevuje, hovoří se pouze o „americké osobě číslo jedna“.

Ruská diplomacie: Jde o politickou objednávku

Právník Butinové Robert Driscoll zdůraznil, že jeho klientka nebyla špionkou a že u ní nehrozí žádné nebezpečí útěku ze země. „Respektujeme soud, ale hluboce nesouhlasíme s tím, že nebyly stanoveny žádné podmínky pro propuštění nevinné studentky z vazby, než proces začne,“ řekl s tím, že „Není agentkou ruské vlády, ruské federace. Je to mladá studentka, která se chce prosadit v Americe,“ prohlásil Driscoll.

Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová prohlásila, že Butinová byla zatčena na politickou objednávku a že proti ní byla vznesena velice podivná, za vlasy přitažená obvinění.

„Máme dojem, že někdo vzal hodinky a kalkulačku a spočítal, kdy je záhodno uvěznit Mariji Butinovou proto, aby se udělalo vše pro zmaření závěrů summitu prezidentů Ruska a USA (Vladimira Putina a Donalda Trumpa),“ řekla.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.