Rok od dohody s Tureckem: Příchozích migrantů ubylo, desetitisíce jich ale uvízly v Řecku

Nahrávám video

Přesně před rokem podepsala Evropská unie s Tureckem takzvanou migrační dohodu. Od té doby sice výrazně klesl počet běženců přicházejících do unijních států, desítky tisíc lidí ale zůstávají v Řecku a Srbsku. Přerozdělování uprchlíků totiž postupuje pomalu. Další fungování dohody navíc ohrožuje současná roztržka s Tureckem, které už část ujednání pozastavilo.

Turecko se v dohodě zavázalo zastavit příliv migrantů přes moře do Řecka, tedy převzít zpět všechny běžence, kteří nově dorazí na řecké ostrovy v Egejském moři. Cílem bylo odradit je od nebezpečné a mnohdy smrtelné cesty na přetížených pašeráckých člunech.

Tato část ujednání měla nejvýraznější dopad – za rok poklesly podle Evropské komise počty příjezdů o 97 procent. V říjnu 2015 například za jediný den do Řecka dorazilo i deset tisíc osob, nyní je průměrné číslo 47 lidí, plyne ze statistik komise.

Podle dalších údajů připlouvalo přes Egejské moře na člunech před uzavřením dohody kolem padesáti tisíc lidí měsíčně. V období od loňského prosince do letošního února šlo o přibližně 3500 lidí. 

Další část dohody stanovila, že běženci, kteří se dostanou na řecké ostrovy, mají být vraceni do Turecka, pokud nepožádají o azyl nebo je jejich žádost zamítnuta. Výměnou za každého vráceného migranta z Řecka se EU zavázala přijmout uprchlíky z Turecka.

Za rok fungování dohody přijala EU z Turecka podle Evropské komise 3919 žadatelů o azyl. Naprostá většina z nich – 1406 – odešla do Německa. Do Turecka bylo z Řecka vráceno 916 lidí.

Desetitisíce lidí zůstávají v Řecku

Humanitární organizace, mezi nimi například Lékaři bez hranic, varují, že následkem dohody uvízly především v Řecku desetitisíce migrantů. Ti se tam dostali před uzavřením dohody a stále čekají na výsledek azylového řízení.

V Řecku jich uvízlo kolem 62 tisíc, z toho 14 tisíc na ostrovech ve východní části Egejského moře. Dalších zhruba sedm tisíc zůstává v Srbsku.

Z Řecka totiž EU dosud přerozdělila mezi své členské země jen necelých deset tisíc migrantů . Přitom podle původního cíle stanoveného v roce 2015 mělo být do dvou let přesídleno 63 tisíc lidí. Dohromady s migranty z Itálie bylo podle Evropské komise přerozděleno necelých dvanáct tisíc migrantů, podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) necelých patnáct. Do dvou let by to mělo být celkem 160 tisíc osob.

Počty přesídlených migrantů k začátku února 2017:

obrázek
Zdroj: ČT24

Turecko opakovaně hrozí vypovězením

Výměnou za pomoc s migrací slíbila EU Turecku tři miliardy eur (81 miliard korun) poskytovaných přímo na zlepšení situace tří milionů syrských uprchlíků v zemi, ale také obnovení do té doby roky zamrzlých přístupových rozhovorů.

Před Ankarou se také teoreticky otevřela možnost bezvízového styku, se kterou mají ale některé členské země Unie problém. Turci však zatím nedokázali ani splnit podmínky, které si Unie pro zrušení víz klade. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik už ve středu uvedl, že je naprosto jasné, že unijní státy nehodlají vízový režim s Tureckem liberalizovat.

Turecko si také stěžuje, že EU neposkytuje slíbenou finanční pomoc dostatečně rychle. Vadí mu i to, že většina z šesti miliard eur plyne přes nevládní organizace, a ne přímo turecké vládě. Ankara také opakovaně hrozí vypovězením celé smlouvy.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 58 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...