Reportéry Reuters zajímal osud Rohingů v Myanmaru, dostali sedm let vězení za držení tajných spisů

Nahrávám video

Soud v Myanmaru poslal dva reportéry agentury Reuters na sedm let do vězení za nelegální držení oficiálních dokumentů. Novináři vinu nepřiznali a jeden z policistů dokonce potvrdil před soudem, že šlo o léčku. Případ je považován za test demokracie v této asijské zemi, upozorňuje Reuters. Verdikt už odsoudili britský i americký velvyslanec nebo organizace Human Rights Watch a Reportéři bez hranic.

„Dnešek je smutným dnem pro Myanmar, svoboda tisku nikde,“ okomentoval verdikt šéfredaktor Reuters Stephen Adler. „Nebojím se. Neudělal jsem nic špatného. Věřím ve spravedlnost, demokracii a svobodu,“ prohlásil po vynešení rozsudku jeden z odsouzených reportérů Wa Lone.

Soud řekl, že reportéři porušili státní tajemství a ohrozili bezpečnost státu. Sami odsouzení, stejně jako vedení agentury Reuters a organizace na ochranu práv, ale trvají na jejich nevině a říkají, že se stali obětí léčky.
Barbora Šámalová
zpravodajka ČT

Osmadvacetiletý Ťjo Sou U a dvaatřicetiletý Wa Lone se věnovali masakru Rohingů ve vesnici Inn Din. Podařilo se jim získat fotografii deseti spoutaných mužů, kteří před svou smrtí klečí na kolenou. Další fotografie zachycují jejich těla zalitá krví v jámě; jedno z nich je bez hlavy. Dva z nich ubili buddhističtí vesničané a osm zastřelily ozbrojené složky, řekli reportérům dva vesničané, kteří hromadný hrob hloubili.

Přístup médií do myanmarského Arakanského státu přísně kontroluje vláda, což znemožňuje nezávisle ověřit informace o zvěrstvech, která se tam údajně dějí.

Reportéři byli zadrženi loni 12. prosince na předměstí Rangúnu poté, co se sešli se dvěma policisty, kteří v Arakanském státě působili. Následně úřady novináře obvinily ze získání tajných státních dokumentů. Hrozilo jim až čtrnáct let vězení.

Soudce Ye Lwin uvedl, že obžalovaní porušili zákon, když shromáždili a získali důvěrné dokumenty, což novináři odmítli. Před soudem uvedli, že listiny jim předali dva policisté těsně předtím, než byli zatčeni.

Policista Mou Yan Nain, který se s novináři 12. prosince sešel, před soudem v dubnu řekl, že šéf myanmarské policie rozkázal svým podřízeným, aby na novináře nastražili past, podstrčili jim kompromitující dokumenty, a umožnili tak jejich zatčení. „Dokumenty navíc neobsahovaly tajné informace, byl tam například plán papežovy cesty po Maynmaru, telefonní čísla na velitele armády v Arakanském státě,“ podotkla zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Nahrávám video

Zklamání, reagují diplomati i OSN

Ostatním myanmarským reportérům vysílají signál, že když zkříží cestu armádě a vládě, zažijí peklo. Je třeba obnovit kampaň za svobodu slova, vysvětlit Su-ťij a vládě, že kritické komentáře a investigativní žurnalistika jsou součástí opravdové demokracie.
Phil Robertson
organizace Human Rights Watch

„Verdikt nás velmi zklamal,“ prohlásil britský velvyslanec v Myanmaru Dan Chugg. Podle amerického velvyslance Scota Marciela je rozhodnutí soudu „značně znepokojující pro každého, kdo těžce bojoval za svobodu projevu“.

Koordinátor humanitárních operací OSN v Myanmaru Knut Ostby připomněl, že jeho organizace opakovaně vyzývala k propuštění novinářů a že „svobodný tisk je nezbytný pro mír, spravedlnost a lidská práva pro všechny“. 

Pokud jde o zmíněný masakr, jemuž se reportéři věnovali, myanmarské úřady později vraždění v Inn Din potvrdily a přislíbily, že potrestají osoby, které se na něm podílely, připomíná v souvislosti s případem zpravodajský server BBC News. Sedm vojáků bylo později odsouzeno na deset let za mříže.

Rohingové jsou převážně muslimská etnická menšina. Podle řady svědectví čelí ve většinově buddhistickém Myanmaru systematickému týrání, vraždám a znásilňování. Vysoký komisař OSN pro lidská práva dokonce mluví o etnické čistce. Myanmar opustilo během posledního roku přes sedm set tisíc Rohingů. Většina jich žije v přeplněných táborech v Bangladéši. 

Vláda dříve vězněné dlouholeté bojovnice za lidská práva, nobelistky Do Aun Schan Su Ťij většinu obvinění ze zvěrstev odmítá. Podle myanmarských úřadů bylo vojenské tažení v Arakanském státu oprávněnou reakcí na násilné útoky povstalců z řad rohingského etnika.

Samotná Su Ťij kvůli svému přístupu čelí kritice z celého světa. Norský Nobelův výbor ale nedávno došel k závěru, že bývalé disidentce cena za mír odebrána nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 22 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled