Reportéry Reuters zajímal osud Rohingů v Myanmaru, dostali sedm let vězení za držení tajných spisů

Nahrávám video

Soud v Myanmaru poslal dva reportéry agentury Reuters na sedm let do vězení za nelegální držení oficiálních dokumentů. Novináři vinu nepřiznali a jeden z policistů dokonce potvrdil před soudem, že šlo o léčku. Případ je považován za test demokracie v této asijské zemi, upozorňuje Reuters. Verdikt už odsoudili britský i americký velvyslanec nebo organizace Human Rights Watch a Reportéři bez hranic.

„Dnešek je smutným dnem pro Myanmar, svoboda tisku nikde,“ okomentoval verdikt šéfredaktor Reuters Stephen Adler. „Nebojím se. Neudělal jsem nic špatného. Věřím ve spravedlnost, demokracii a svobodu,“ prohlásil po vynešení rozsudku jeden z odsouzených reportérů Wa Lone.

Soud řekl, že reportéři porušili státní tajemství a ohrozili bezpečnost státu. Sami odsouzení, stejně jako vedení agentury Reuters a organizace na ochranu práv, ale trvají na jejich nevině a říkají, že se stali obětí léčky.
Barbora Šámalová
zpravodajka ČT

Osmadvacetiletý Ťjo Sou U a dvaatřicetiletý Wa Lone se věnovali masakru Rohingů ve vesnici Inn Din. Podařilo se jim získat fotografii deseti spoutaných mužů, kteří před svou smrtí klečí na kolenou. Další fotografie zachycují jejich těla zalitá krví v jámě; jedno z nich je bez hlavy. Dva z nich ubili buddhističtí vesničané a osm zastřelily ozbrojené složky, řekli reportérům dva vesničané, kteří hromadný hrob hloubili.

Přístup médií do myanmarského Arakanského státu přísně kontroluje vláda, což znemožňuje nezávisle ověřit informace o zvěrstvech, která se tam údajně dějí.

Reportéři byli zadrženi loni 12. prosince na předměstí Rangúnu poté, co se sešli se dvěma policisty, kteří v Arakanském státě působili. Následně úřady novináře obvinily ze získání tajných státních dokumentů. Hrozilo jim až čtrnáct let vězení.

Soudce Ye Lwin uvedl, že obžalovaní porušili zákon, když shromáždili a získali důvěrné dokumenty, což novináři odmítli. Před soudem uvedli, že listiny jim předali dva policisté těsně předtím, než byli zatčeni.

Policista Mou Yan Nain, který se s novináři 12. prosince sešel, před soudem v dubnu řekl, že šéf myanmarské policie rozkázal svým podřízeným, aby na novináře nastražili past, podstrčili jim kompromitující dokumenty, a umožnili tak jejich zatčení. „Dokumenty navíc neobsahovaly tajné informace, byl tam například plán papežovy cesty po Maynmaru, telefonní čísla na velitele armády v Arakanském státě,“ podotkla zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Nahrávám video

Zklamání, reagují diplomati i OSN

Ostatním myanmarským reportérům vysílají signál, že když zkříží cestu armádě a vládě, zažijí peklo. Je třeba obnovit kampaň za svobodu slova, vysvětlit Su-ťij a vládě, že kritické komentáře a investigativní žurnalistika jsou součástí opravdové demokracie.
Phil Robertson
organizace Human Rights Watch

„Verdikt nás velmi zklamal,“ prohlásil britský velvyslanec v Myanmaru Dan Chugg. Podle amerického velvyslance Scota Marciela je rozhodnutí soudu „značně znepokojující pro každého, kdo těžce bojoval za svobodu projevu“.

Koordinátor humanitárních operací OSN v Myanmaru Knut Ostby připomněl, že jeho organizace opakovaně vyzývala k propuštění novinářů a že „svobodný tisk je nezbytný pro mír, spravedlnost a lidská práva pro všechny“. 

Pokud jde o zmíněný masakr, jemuž se reportéři věnovali, myanmarské úřady později vraždění v Inn Din potvrdily a přislíbily, že potrestají osoby, které se na něm podílely, připomíná v souvislosti s případem zpravodajský server BBC News. Sedm vojáků bylo později odsouzeno na deset let za mříže.

Rohingové jsou převážně muslimská etnická menšina. Podle řady svědectví čelí ve většinově buddhistickém Myanmaru systematickému týrání, vraždám a znásilňování. Vysoký komisař OSN pro lidská práva dokonce mluví o etnické čistce. Myanmar opustilo během posledního roku přes sedm set tisíc Rohingů. Většina jich žije v přeplněných táborech v Bangladéši. 

Vláda dříve vězněné dlouholeté bojovnice za lidská práva, nobelistky Do Aun Schan Su Ťij většinu obvinění ze zvěrstev odmítá. Podle myanmarských úřadů bylo vojenské tažení v Arakanském státu oprávněnou reakcí na násilné útoky povstalců z řad rohingského etnika.

Samotná Su Ťij kvůli svému přístupu čelí kritice z celého světa. Norský Nobelův výbor ale nedávno došel k závěru, že bývalé disidentce cena za mír odebrána nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
20:53Aktualizovánopřed 12 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 1 hhodinou

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 5 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 5 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.