Vyjednávači konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) Martina Schulze dosáhli po celonočním jednání konečně průlomu v sondovacích rozhovorech o nové německé vládě. Shodli se například na omezení slučování rodin běženců, kteří nemají status uprchlíka. Měsíčně by jejich příbuzných neměla přicházet víc než tisícovka. Pokračování dosavadní velké koalice se tak zase o krok přiblížilo.
„Jsem přesvědčen, že jsme dosáhli výborných výsledků,“ řekl Schulz. Sondovací rozhovory charakterizoval jako dlouhé, napínavé a turbulentní. Merkelová, která je optimistická, pokud jde o další vývoj, zase hovořila o intenzivních, vážných a do hloubky jdoucích sondovacích rozhovorech.
Schválený 28stránkový dokument, který se soustředí mimo jiné na evropskou, migrační, vzdělávací a rodinnou politiku, podle ní vytváří předpoklady pro to, aby se v Německu i za deset či patnáct let dobře žilo. Země kvůli tomu bude muset v některých ohledech postupovat rychleji, ať už jde o rozvoj digitální infrastruktury nebo podporu dostupného bydlení, míní dlouholetá šéfka německé vlády. Zdůraznila také význam evropské politiky pro spolkovou republiku.
Podle Seehofera několikadenní sondovací rozhovory ukázaly, co dokáže politika a efektivní spolupráce v tak krátkém čase. „Dali jsme dobrou odpověď na září minulého roku,“ poznamenal k parlamentním volbám.
O tom, že poslední den jednání bude těžký, už ve čtvrtek ráno při příchodu hovořila Merkelová. Ani ona ale zřejmě nepočítala s tím, že vyjednávání potrvá prakticky celých dalších 24 hodin. Rozhovory, které měly původně skončit už ve čtvrtek večer, zkomplikovaly zejména spory v uprchlické a daňové politice.
Ne více než 220 tisíc běženců ročně
V oblasti migrační politiky kompromis počítá s tím, že bude i nadále omezeno slučování rodin běženců, kteří nemají status uprchlíka. Zároveň má odpadnout přijímání tisícovky migrantů z Řecka a Itálie měsíčně. Celkový počet příchozích běženců by ročně neměl překročit 180 tisíc až 220 tisíc a všechny žádosti o azyl by se měly prověřovat ve zvláštních centrech. Alžírsko, Tunisko a Maroko mají být prohlášeny za bezpečné země původu.
Sociální demokraté původně chtěli slučování rodin běženců s takzvanou doplňkovou ochranou, které je od března 2016 pozastavené, znovu povolit bez omezení, CDU a zejména CSU byly ale proti.
V evropské politice počítá vznikající vláda s většími příspěvky do rozpočtu EU, investičním rozpočtem eurozóny a evropským měnovým fondem. Chce se také více angažovat pro společné minimální sociální standardy a pro evropskou mládež.
Pokud jde o vnitřní bezpečnost, počítají strany s navýšením počtu policistů na celostátní i zemské úrovni o 15 tisíc. Chtějí také najít způsoby, jak pomoci často přetíženým soudům a justici, v níž má vzniknout nejméně 2000 nových míst.
Daně se nebudou zvyšovat, shodly se strany
Shodu se podařilo najít i v daňové oblasti, která byla jedním z nejvíce problematických témat. Daně se zvyšovat nebudou, naopak se začne s odbouráváním takzvané solidární přirážky k dani z příjmu, z níž se financuje i rozvoj zemí bývalého východního Německa. Státní rozpočet by měl i v dalších letech zůstat bez deficitů.
Finančně si polepší rodiny, kterým mají stoupnout přídavky na děti. Zadarmo mají být do budoucna školky. Výdaje na rodiny, děti a do sociální oblasti chtějí strany oproti dosavadním plánům pro období 2018 až 2021 navýšit o 12 miliard eur, výdaje na školství, výzkum a digitalizaci o 5,95 miliardy eur. Zvýšit se mají i investice státu do bydlení (o čtyři miliardy eur) nebo do obrany a rozvoje (o dvě miliardy eur).
Zaměstnancům větších firem by se měl výrazně ulehčit návrat z práce na částečný úvazek k práci na plný úvazek. Pro spotřebitele má být zase snazší díky obdobě hromadných žalob domáhat se spravedlnosti na velkých firmách v případě, že je poškodí. Výše důchodů v poměru k průměrnému platu má zůstat stabilní.
Do konce letošního roku chtějí strany dohodu o tom, kdy Německo přestane využívat energii z uhlí. Podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu má do roku 2030 stoupnout na zhruba 65 procent.
Kompromis, kterého dosáhli předsedové stran a jejich poslaneckých klubů, jednomyslně schválili ostatní vyjednávači. Trojice předsedů – Merkelová, Martin Schulz (SPD) a Horst Seehofer (CSU) – nyní svým stranám doporučí zahájení vlastních koaličních rozhovorů.
Kancléřka chce koaliční jednání uzavřít do poloviny února. Cílem prý je dát SPD dostatek času na korespondenční hlasování mezi jejími členy o koaliční dohodě. Konzervativní unie chce, aby nová vláda vznikla nejpozději do konce března.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zprávu, že CDU, CSU a SPD dokázaly najít základ pro budoucí rozhovory o německé vládní koalici, uvítal. Část dokumentu věnovaná evropské problematice je podle něj pozitivní, konstruktivní, do budoucnosti hledící a evropsky orientovaná.
Evropská unie na zformování německé vládní koalice čeká především kvůli začínajícím klíčovým debatám o budoucím víceletém finančním období a celkovém dalším směřování a reformách EU.
V Sofii vývoj uvítal i premiér nyní předsednického Bulharska Bojko Borisov. „Německo je jedním z motorů Evropské unie a stabilita v Německu ovlivňuje celou Unii,“ poznamenal. Připomněl, že Německo je největším přispěvatelem do unijního rozpočtu a fondů. Kvůli potřebě v příštím víceletém finančním období rozpočet navýšit někam nad 1,1 unijního HDP to bude právě Berlín, který ponese výraznou zátěž.
Od voleb uběhly téměř čtyři měsíce
Řádné parlamentní volby se v Německu konaly loni 24. září. Sociální demokracie (SPD), která dosud s konzervativní unií CDU/CSU vládla, oznámila kvůli rekordně nízkému volebnímu zisku odchod do opozice. CDU/CSU získala 33 procent hlasů, SPD 20,5 procenta. Obě strany si tak oproti předchozím volbám značně pohoršily.
Pokračování velké koalice si sociální demokraté nepřáli z obavy, že by vedla k jejich dalšímu oslabování, a naopak posilování okrajových stran jako je protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Ta ve volbách skončila na třetím místě se ziskem 12,6 procent hlasů, a stala se tak první pravicově populistickou stranou ve Spolkovém sněmu.
Krach jamajské koalice Merkelovou oslabil
Německá kancléřka Angela Merkelová následně začala jednat se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Sondovací rozhovory o vzniku takzvané jamajské koalice ale v listopadu ztroskotaly. Nespokojená FDP tehdy rozhovory o vládě ukončila a Merkelová, která v čele Německa stojí už dvanáct let, tím utrpěla jednu z nejvýraznějších porážek své dlouhé politické kariéry.
Podle prosincového průzkumu institutu YouGov obliba německé kancléřky od jejího vítězství v zářijových volbách značně poklesla. Takřka každý druhý Němec si podle sondáže přál, aby Merkelová kancléřský post opustila ještě před završením svého čtvrtého mandátu, který v případě úspěšných koaličních rozhovorů skončí v roce 2021.
Po selhání rozhovorů sociální demokraté otočili
SPD po debaklu „jamajky“ a apelech spolkového prezidenta Franka Waltera Steinmeiera následně začala svůj nesmlouvavý postoj k pokračování velké koalice postupně měnit. Zatímco ještě 20. listopadu Schulz prohlásil, že sociální demokraté nejsou k dispozici pro vstup do velké koalice a občané by znovu měli zhodnotit situaci, o pár dní později uvedl, že jeho strana cítí zodpovědnost za zemi i Evropu v momentálně těžké situaci, a proto přijme nabídku k rozhovorům o vzniku vládní koalice.
Takzvané sondovací rozhovory mezi konzervativní unií CDU/CSU a sociální demokracií odstartovaly 7. ledna. Na jejich počátku Merkelová i šéfové bavorské CSU a SPD Horst Seehofer a Martin Schulz uvedli, že věří, že budou věcné a podaří se při nich zabránit únikům informací.
„Vychází to ze špatné zkušenosti při vyjednávání takzvané jamajské koalice. Každý den unikaly do sociálních sítí a do médií fotografie vyjednávaných textů a vlastních pozic, útržky rozhovorů a podobně,“ uvedl ve vysílání ČT24 Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů. „Je to ale jedna z kritických, nejdůležitějších fází,“ podotkl.
Vláda vzniká rekordně dlouho
Sondovací rozhovory jsou v Německu tradičně předstupněm vlastních koaličních vyjednávání. Ty budou moci začít, pokud jim dá 21. ledna zelenou stranický sjezd SPD. Řada sociálních demokratů však zatím pokračování velké koalice odmítá z obavy, že by stranu takováto spolupráce ještě více oslabila – a rozkračováním CDU ke středu i tematicky vyprázdnila.
Schulz proto na příští týden chystá cesty po regionech, kde chce spolustraníky přesvědčovat o tom, aby na sjezdu hlasovali pro zahájení koaličních rozhovorů.
Pokud se rozhovory podaří dotáhnout do zdárného konce, mohlo by mít Německo podle nejčastějších odhadů novou vládu v březnu, tedy zhruba šest měsíců po zářijových volbách. Od vzniku spolkové republiky v roce 1949 dosud netrvalo nikdy déle než 86 dní, než nová vláda složila přísahu.
Velká koalice bývala ve spolkové republice dlouhá desetiletí naprostou výjimkou. Od roku 1949 do roku 2005 taková vláda na celoněmecké úrovni vznikla jen jedna. Od roku 2005, kdy se kancléřkou stala Merkelová, zažilo ale Německo velkou koalici ve dvou volebních obdobích ze tří.
