Německé firmy potřebují zaměstnávat migranty, trh práce jinak chudne

Výkon německé ekonomiky je tak výrazný, že v Evropské unii dosahuje nejlepší úrovně nezaměstnanosti. Přináší to ale úskalí pro další rozvoj podniků, které nemají kde brát zaměstnance. Azylanti z řad migrantů pro ně představují nevyhnutelný zdroj pracovní síly. Zaměstnávání nově příchozích uprchlíků ale ztěžují zákony i jazyk.

Německý týdeník Der Spiegel píše, že na jedné straně sice příchod velkého množství migrantů představuje výzvu pro společnost například z hlediska sociálního systému, na straně druhé však znamenají uprchlíci pro německou ekonomiku příležitost. Zaměstnaný migrant navíc nezpůsobuje takovou zátěž pro finanční rozpočet země. Ovšem cesta k práci není zase tak snadná. Jak upozorňuje Wall Street Journal, vlády omezují možnost zaměstnávat lidi bez občanství, aby zajistily, že cizinci nebudou přebírat práci jejich občanům.

Podniky v Německu se v mnohých případech marně pokoušejí sehnat zaměstnance, a to s přihlédnutím k faktu, že se německé hospodářství může pyšnit velmi nízkou nezaměstnaností v Evropské unii. V červnu vykázalo nejlepší výsledek z celé Unie s hodnotou 4,7 procenta nezaměstnaných. Se zmenšující se německou populací nejsou německé podniky schopné obsadit řadu pracovních míst, přičemž specializovaní pracovníci jsou obtížně vyhledávaným artiklem.

Nahrávám video

Německo se mohlo spoléhat na evropské imigranty, po krizi už tolik ne

Pokud je nelze najít doma, musí se poohlížet po lidech, kteří přijdou z ciziny. Během pěti let počet neobsazených pracovních pozic vzrostl o polovinu na necelých šest set tisíc. V posledních čtyřech letech vznikl zhruba milion pracovních míst v oblasti pečovatelské péče, restauračních služeb a zemědělství, která byla vhodná pro cizince bez vzdělání.

Podle Spiegelu se trend nezbytnosti migrační síly nebude v budoucnu měnit. Nezáleží přitom na tom, jestli pracovní síla přichází z jiných evropských států nebo v rámci azylového řízení, jako mnoho ze současných syrských uprchlíků. Poslední roky se mohla země spolehnout na evropské zájemce o práci, s tím, jak se rozšiřovala EU směrem k východu a jak silně byly jižní státy poznamenány ekonomickou krizí. Tato situace ale podle Spiegelu nebude trvat věčně.

V současnosti disponuje země 46 miliony práceschopných obyvatel. Bez příchodu migrantů by do třiceti let toto číslo pokleslo pod třicet milionů. Výrazně by tomu nepomohlo ani posunutí věku odchodu do důchodu na sedmdesát let.

Uprchlíci. Ilustrační foto
Zdroj: Marko Djurica/Reuters

Složité zákony ztěžují bezprostřední uplatnění azylantů

I když je možné Německo považovat už dlouho za zemi stojící na migraci, tak podle Spiegelu postrádá moderní imigrační zákon. V současné podobě je dost komplikovaný tím, že disponuje celou škálou různých povolení k pobytu, která skýtají odlišná omezení. A aby člověk mohl pracovat, musí získat povolení k pobytu a pracovní víza. Vláda přitom v posledních měsících mění různě legislativu, aby usnadnila cestu azylantům na pracovním trhu.

Podle Wall Street Journal německá vláda připravuje změnu, která by umožnila získat migrantům práci už tři měsíce po zažádání o azyl. Teď je jim znemožněno pracovat přes pracovní agentury celé čtyři roky. Úřady brání obsadit čerstvým přistěhovalcem místo, pokud by se pro pozici objevil i žadatel z Evropské unie nebo ze sousedních zemí.

V nejlepším případě mohou být tito lidé základem nového německého hospodářského zázraku.
Dieter Zetsche
generální ředitel automobilky Daimler

Hledání vhodných adeptů na řemeslné práce mezi migranty už nicméně probíhá. Německá vláda rovněž vydala seznam profesí, které zemi chybí a které bude mezi imgranty hledat. Jsou mezi nimi třeba zedníci nebo rehabilitační sestry. Na odborná učiliště posílá své lidi obchodní a průmyslová komora z Horního Bavorska, kde leží i jedna z prvních zastávek uprchlíků v Německu - Mnichov. Že místní podniky potřebují lidi do zácviku a do pracovních pozic, ukázal i průzkum mezi nimi. Ze sedmi tisíc jich přes tisíc nabízí stáž, která představuje nejsnazší formu, jak člověka do podnikové struktury dostat.

Ochotu nabídnout místa uprchlíkům projevila podle Wall Street Journal i softwarová firma SAP nebo průmyslový podnik ThyssenKrupp. První z nich plánuje nabídnout třeba sto stáží v příštích dvanácti měsících, druhý by chtěl v horizontu dvou let přijít s 230 stážemi.

Další překážka: německý jazyk

Umožnit práci co nejdřív se přitom zdá zásadní. Firmy v Německu vyzývají politiky, aby lépe využili potenciál, který se skrývá v uprchlících, kteří žijí v Německu. Prezident svazu sdružující německé zaměstnavatele říká, že pravidla by měla být změněna tak, aby byl umožněn rychlejší přístup na trh práce žadatelům o azyl, kteří nejsou ohroženi deportací. Největší překážkou pak pro samotné uprchlíky zůstává znalost německého jazyka, jak potvrzuje zkušenost spolkové agentury pro práci.

Kurz němčiny v jednom z uprchlických přístřeší
Zdroj: Reuters/Stefanie Loos

Podobná dvousečnost se týká webového rozhraní, které připravili dva studenti z Berlína, aby se nemuseli uprchlíci při hledání práce obracet jen na klasické instituce. Na internetovou stránku upozornil server Deutsche Welle. Ostatně už hodně se mluvilo o tom, že mobilní telefon je pro uprchlíky důležitým pomocníkem na jejich migrační cestě. Využití internetu pro získání práce se tak přímo nabízí. Online trh práce nabízí přehled nejrůznějších profesí, po nichž je v podnicích poptávka. Ovšem opět v německém jazyce. Na druhou stranu se zájemce dozví, do jaké míry je znalost němčiny následně potřebná v zaměstnání.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 10 hhodinami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 16 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
2. 7. 2026

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Evropský pohled