Výkon německé ekonomiky je tak výrazný, že v Evropské unii dosahuje nejlepší úrovně nezaměstnanosti. Přináší to ale úskalí pro další rozvoj podniků, které nemají kde brát zaměstnance. Azylanti z řad migrantů pro ně představují nevyhnutelný zdroj pracovní síly. Zaměstnávání nově příchozích uprchlíků ale ztěžují zákony i jazyk.
Německé firmy potřebují zaměstnávat migranty, trh práce jinak chudne
Německý týdeník Der Spiegel píše, že na jedné straně sice příchod velkého množství migrantů představuje výzvu pro společnost například z hlediska sociálního systému, na straně druhé však znamenají uprchlíci pro německou ekonomiku příležitost. Zaměstnaný migrant navíc nezpůsobuje takovou zátěž pro finanční rozpočet země. Ovšem cesta k práci není zase tak snadná. Jak upozorňuje Wall Street Journal, vlády omezují možnost zaměstnávat lidi bez občanství, aby zajistily, že cizinci nebudou přebírat práci jejich občanům.
Podniky v Německu se v mnohých případech marně pokoušejí sehnat zaměstnance, a to s přihlédnutím k faktu, že se německé hospodářství může pyšnit velmi nízkou nezaměstnaností v Evropské unii. V červnu vykázalo nejlepší výsledek z celé Unie s hodnotou 4,7 procenta nezaměstnaných. Se zmenšující se německou populací nejsou německé podniky schopné obsadit řadu pracovních míst, přičemž specializovaní pracovníci jsou obtížně vyhledávaným artiklem.
Německo se mohlo spoléhat na evropské imigranty, po krizi už tolik ne
Pokud je nelze najít doma, musí se poohlížet po lidech, kteří přijdou z ciziny. Během pěti let počet neobsazených pracovních pozic vzrostl o polovinu na necelých šest set tisíc. V posledních čtyřech letech vznikl zhruba milion pracovních míst v oblasti pečovatelské péče, restauračních služeb a zemědělství, která byla vhodná pro cizince bez vzdělání.
Podle Spiegelu se trend nezbytnosti migrační síly nebude v budoucnu měnit. Nezáleží přitom na tom, jestli pracovní síla přichází z jiných evropských států nebo v rámci azylového řízení, jako mnoho ze současných syrských uprchlíků. Poslední roky se mohla země spolehnout na evropské zájemce o práci, s tím, jak se rozšiřovala EU směrem k východu a jak silně byly jižní státy poznamenány ekonomickou krizí. Tato situace ale podle Spiegelu nebude trvat věčně.
V současnosti disponuje země 46 miliony práceschopných obyvatel. Bez příchodu migrantů by do třiceti let toto číslo pokleslo pod třicet milionů. Výrazně by tomu nepomohlo ani posunutí věku odchodu do důchodu na sedmdesát let.
Složité zákony ztěžují bezprostřední uplatnění azylantů
I když je možné Německo považovat už dlouho za zemi stojící na migraci, tak podle Spiegelu postrádá moderní imigrační zákon. V současné podobě je dost komplikovaný tím, že disponuje celou škálou různých povolení k pobytu, která skýtají odlišná omezení. A aby člověk mohl pracovat, musí získat povolení k pobytu a pracovní víza. Vláda přitom v posledních měsících mění různě legislativu, aby usnadnila cestu azylantům na pracovním trhu.
Podle Wall Street Journal německá vláda připravuje změnu, která by umožnila získat migrantům práci už tři měsíce po zažádání o azyl. Teď je jim znemožněno pracovat přes pracovní agentury celé čtyři roky. Úřady brání obsadit čerstvým přistěhovalcem místo, pokud by se pro pozici objevil i žadatel z Evropské unie nebo ze sousedních zemí.
Hledání vhodných adeptů na řemeslné práce mezi migranty už nicméně probíhá. Německá vláda rovněž vydala seznam profesí, které zemi chybí a které bude mezi imgranty hledat. Jsou mezi nimi třeba zedníci nebo rehabilitační sestry. Na odborná učiliště posílá své lidi obchodní a průmyslová komora z Horního Bavorska, kde leží i jedna z prvních zastávek uprchlíků v Německu - Mnichov. Že místní podniky potřebují lidi do zácviku a do pracovních pozic, ukázal i průzkum mezi nimi. Ze sedmi tisíc jich přes tisíc nabízí stáž, která představuje nejsnazší formu, jak člověka do podnikové struktury dostat.
Ochotu nabídnout místa uprchlíkům projevila podle Wall Street Journal i softwarová firma SAP nebo průmyslový podnik ThyssenKrupp. První z nich plánuje nabídnout třeba sto stáží v příštích dvanácti měsících, druhý by chtěl v horizontu dvou let přijít s 230 stážemi.
Další překážka: německý jazyk
Umožnit práci co nejdřív se přitom zdá zásadní. Firmy v Německu vyzývají politiky, aby lépe využili potenciál, který se skrývá v uprchlících, kteří žijí v Německu. Prezident svazu sdružující německé zaměstnavatele říká, že pravidla by měla být změněna tak, aby byl umožněn rychlejší přístup na trh práce žadatelům o azyl, kteří nejsou ohroženi deportací. Největší překážkou pak pro samotné uprchlíky zůstává znalost německého jazyka, jak potvrzuje zkušenost spolkové agentury pro práci.
Podobná dvousečnost se týká webového rozhraní, které připravili dva studenti z Berlína, aby se nemuseli uprchlíci při hledání práce obracet jen na klasické instituce. Na internetovou stránku upozornil server Deutsche Welle. Ostatně už hodně se mluvilo o tom, že mobilní telefon je pro uprchlíky důležitým pomocníkem na jejich migrační cestě. Využití internetu pro získání práce se tak přímo nabízí. Online trh práce nabízí přehled nejrůznějších profesí, po nichž je v podnicích poptávka. Ovšem opět v německém jazyce. Na druhou stranu se zájemce dozví, do jaké míry je znalost němčiny následně potřebná v zaměstnání.