Německé firmy potřebují zaměstnávat migranty, trh práce jinak chudne

Výkon německé ekonomiky je tak výrazný, že v Evropské unii dosahuje nejlepší úrovně nezaměstnanosti. Přináší to ale úskalí pro další rozvoj podniků, které nemají kde brát zaměstnance. Azylanti z řad migrantů pro ně představují nevyhnutelný zdroj pracovní síly. Zaměstnávání nově příchozích uprchlíků ale ztěžují zákony i jazyk.

Německý týdeník Der Spiegel píše, že na jedné straně sice příchod velkého množství migrantů představuje výzvu pro společnost například z hlediska sociálního systému, na straně druhé však znamenají uprchlíci pro německou ekonomiku příležitost. Zaměstnaný migrant navíc nezpůsobuje takovou zátěž pro finanční rozpočet země. Ovšem cesta k práci není zase tak snadná. Jak upozorňuje Wall Street Journal, vlády omezují možnost zaměstnávat lidi bez občanství, aby zajistily, že cizinci nebudou přebírat práci jejich občanům.

Podniky v Německu se v mnohých případech marně pokoušejí sehnat zaměstnance, a to s přihlédnutím k faktu, že se německé hospodářství může pyšnit velmi nízkou nezaměstnaností v Evropské unii. V červnu vykázalo nejlepší výsledek z celé Unie s hodnotou 4,7 procenta nezaměstnaných. Se zmenšující se německou populací nejsou německé podniky schopné obsadit řadu pracovních míst, přičemž specializovaní pracovníci jsou obtížně vyhledávaným artiklem.

Nahrávám video

Německo se mohlo spoléhat na evropské imigranty, po krizi už tolik ne

Pokud je nelze najít doma, musí se poohlížet po lidech, kteří přijdou z ciziny. Během pěti let počet neobsazených pracovních pozic vzrostl o polovinu na necelých šest set tisíc. V posledních čtyřech letech vznikl zhruba milion pracovních míst v oblasti pečovatelské péče, restauračních služeb a zemědělství, která byla vhodná pro cizince bez vzdělání.

Podle Spiegelu se trend nezbytnosti migrační síly nebude v budoucnu měnit. Nezáleží přitom na tom, jestli pracovní síla přichází z jiných evropských států nebo v rámci azylového řízení, jako mnoho ze současných syrských uprchlíků. Poslední roky se mohla země spolehnout na evropské zájemce o práci, s tím, jak se rozšiřovala EU směrem k východu a jak silně byly jižní státy poznamenány ekonomickou krizí. Tato situace ale podle Spiegelu nebude trvat věčně.

V současnosti disponuje země 46 miliony práceschopných obyvatel. Bez příchodu migrantů by do třiceti let toto číslo pokleslo pod třicet milionů. Výrazně by tomu nepomohlo ani posunutí věku odchodu do důchodu na sedmdesát let.

Uprchlíci. Ilustrační foto
Zdroj: Marko Djurica/Reuters

Složité zákony ztěžují bezprostřední uplatnění azylantů

I když je možné Německo považovat už dlouho za zemi stojící na migraci, tak podle Spiegelu postrádá moderní imigrační zákon. V současné podobě je dost komplikovaný tím, že disponuje celou škálou různých povolení k pobytu, která skýtají odlišná omezení. A aby člověk mohl pracovat, musí získat povolení k pobytu a pracovní víza. Vláda přitom v posledních měsících mění různě legislativu, aby usnadnila cestu azylantům na pracovním trhu.

Podle Wall Street Journal německá vláda připravuje změnu, která by umožnila získat migrantům práci už tři měsíce po zažádání o azyl. Teď je jim znemožněno pracovat přes pracovní agentury celé čtyři roky. Úřady brání obsadit čerstvým přistěhovalcem místo, pokud by se pro pozici objevil i žadatel z Evropské unie nebo ze sousedních zemí.

V nejlepším případě mohou být tito lidé základem nového německého hospodářského zázraku.
Dieter Zetsche
generální ředitel automobilky Daimler

Hledání vhodných adeptů na řemeslné práce mezi migranty už nicméně probíhá. Německá vláda rovněž vydala seznam profesí, které zemi chybí a které bude mezi imgranty hledat. Jsou mezi nimi třeba zedníci nebo rehabilitační sestry. Na odborná učiliště posílá své lidi obchodní a průmyslová komora z Horního Bavorska, kde leží i jedna z prvních zastávek uprchlíků v Německu - Mnichov. Že místní podniky potřebují lidi do zácviku a do pracovních pozic, ukázal i průzkum mezi nimi. Ze sedmi tisíc jich přes tisíc nabízí stáž, která představuje nejsnazší formu, jak člověka do podnikové struktury dostat.

Ochotu nabídnout místa uprchlíkům projevila podle Wall Street Journal i softwarová firma SAP nebo průmyslový podnik ThyssenKrupp. První z nich plánuje nabídnout třeba sto stáží v příštích dvanácti měsících, druhý by chtěl v horizontu dvou let přijít s 230 stážemi.

Další překážka: německý jazyk

Umožnit práci co nejdřív se přitom zdá zásadní. Firmy v Německu vyzývají politiky, aby lépe využili potenciál, který se skrývá v uprchlících, kteří žijí v Německu. Prezident svazu sdružující německé zaměstnavatele říká, že pravidla by měla být změněna tak, aby byl umožněn rychlejší přístup na trh práce žadatelům o azyl, kteří nejsou ohroženi deportací. Největší překážkou pak pro samotné uprchlíky zůstává znalost německého jazyka, jak potvrzuje zkušenost spolkové agentury pro práci.

Kurz němčiny v jednom z uprchlických přístřeší
Zdroj: Reuters/Stefanie Loos

Podobná dvousečnost se týká webového rozhraní, které připravili dva studenti z Berlína, aby se nemuseli uprchlíci při hledání práce obracet jen na klasické instituce. Na internetovou stránku upozornil server Deutsche Welle. Ostatně už hodně se mluvilo o tom, že mobilní telefon je pro uprchlíky důležitým pomocníkem na jejich migrační cestě. Využití internetu pro získání práce se tak přímo nabízí. Online trh práce nabízí přehled nejrůznějších profesí, po nichž je v podnicích poptávka. Ovšem opět v německém jazyce. Na druhou stranu se zájemce dozví, do jaké míry je znalost němčiny následně potřebná v zaměstnání.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 3 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 18 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
20. 8. 2026

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
20. 8. 2026

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
20. 8. 2026

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.