Merkelová, FDP, Zelení. Začalo vyjednávání o nové německé vládě

V Berlíně začalo vyjednávání o nové německé vládě. Zástupci konzervativní unie CDU/CSU v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) se separátně sešli se svobodnými demokraty (FDP) a posléze i se Zelenými. Očekává se, že fáze předběžných rozhovorů bude trvat několik týdnů. Nesourodá koalice konzervativní CDU/CSU, liberální FDP a Zelených dosud na celoněmecké úrovni nikdy nevznikla.

Spory panují kolem klíčových témat, jako je omezení emisí, budoucnost průmyslu, bezpečnostní politika, reforma Evropské unie nebo migrace.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT

Jednání deseti představitelů CDU/CSU a šesti politiků FDP, kteří se v poledne sešli v bezprostřední blízkosti Spolkového sněmu, trvalo zhruba dvě hodiny. Jeho účastníci v krátkém vyjádření pro média hovořili o dobré, konstruktivní nebo věcné atmosféře. Najít shodu mezi konzervativní unií a liberály by ani podle odborníků neměl být velký problém.

Výrazně složitější může být dosáhnout kompromisu mezi Zelenými na jedné straně a CSU a FDP na straně druhé, například v otázkách uprchlické, energetické nebo evropské politiky.

Odpovídá tomu i vyjádření šéfa CSU a bavorského premiéra Horsta Seehofera, který po asi tříhodinové schůzce CDU/CSU a Zelených poznamenal, že jednání budou ještě složitější, než čekal. Generální tajemník křesťanských demokratů Peter Tauber vyjádřil sice optimismus, zároveň ale řekl, že cesta k nalezení řešení v otázkách, které strany rozdělují, je poměrně dlouhá. Podobně se vyjádřil i Michael Kellner ze Zelených, který úvodní schůzku označil za dobrou a konstruktivní. 

Nahrávám video
Zpravodaj ČT: Bez ústupků se jednání o koalici v barvách jamajské vlajky neobejdou
Zdroj: ČT24

Strany si nejprve vyjasní priority

Takzvané sondovací rozhovory budou ve čtvrtek pokračovat setkáním FDP a
Zelených. Na pátek je plánována první společná schůzka všech stran. Při těchto úvodních diskusích jde podle pozorovatelů především o to, aby strany spíše než rozdíly hledaly shodu a aby si vyjasnily, které oblasti a témata považují za prioritní.

Z vyjádření politiků už je ale zřejmé, že vyjednávání o nové koalici bude složité a že se může protáhnout i na několik měsíců. „Je nám jasné, že to nebudou jednoduché rozhovory,“ nechala se v pondělí slyšet Merkelová, která vládu sestavuje už počtvrté.

Rozhovory, které začaly až tři a půl týdne po parlamentních volbách, neusnadňuje ani fakt, že žádný z politiků nemá s podobnou koalicí na celoněmecké úrovni zkušenosti. Vládu, v níž by zasedalo tolik různých politických uskupení, měla spolková republika naposledy v 50. letech minulého století. Situace v poválečném západním Německu byla ale tehdy zcela odlišná.

Další koaliční varianty chybí

Úspěšnému sestavení kabinetu na druhou stranu nahrává pragmatismus Merkelové i dalších zúčastněných politiků, zjevná připravenost svobodných demokratů a Zelených vstoupit do vlády i momentální absence jakékoli jiné alternativy. Sociální demokraté (SPD) se po propadu v zářijových volbách rozhodli odejít do opozice, a žádná jiná realistická většina než vícečlenná koalice tak nyní ve Spolkovém sněmu není.

Když budou sondovací rozhovory úspěšné, začnou strany jednat o konkrétním vládním programu. Tato druhá fáze vyjednávání by mohla trvat přinejmenším několik dalších týdnů.

Merkelová i šéf CSU Seehofer věří, že koaliční smlouva bude na světě do Vánoc. Jisté to ale zdaleka není. Když se strany na vzniku koalice domluví, bude ji ještě muset potvrdit stranický sjezd v případě CDU a CSU a hlasování všech straníků v případě Zelených a FDP. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...