Barbara Bushová, která zemřela v úterý ve dvaadevadesáti letech, patřila k výrazným prvním dámám. Sama si říkala „babička všech“, většina Američanů si ji oblíbila, oceňovali ji v průzkumech veřejného mínění. Obecně řečeno: Role americké první dámy není pevně daná a manželky nejmocnějších mužů planety se jí ujímají po svém. Některé jsou vzorem elegance, jiné aktivistkami, další jako Hillary Clintonová usilují o své politické cíle.
„Nejdůležitějším úkolem první dámy by mělo být přiblížit prezidenta lidu,“ řekla webu ČT24 bývalá asistentka amerických prezidentů Eliška Hašková Coolidge. Během posledních sta let se v Bílém domě vystřídalo sedmnáct prvních dam. Nejmladší z nich byla Jacqueline Kennedyová, které bylo pouhých 31 let, když její manžel vyhrál volby. Naopak nejstarší byla Barbara Bushová - tehdy třiašedesátiletá.
Pojem „první dáma“ ale vznikl už v 19. století. V roce 1849 ho použil prezident Zachary Taylor, který tak nazval manželku prezidenta Jamese Madisona na jejím státním pohřbu. Oficiálně se termín ujal v 60. letech 19. století, kdy tak tisk začal psát o ženě Abrahama Lincolna Mary.
První dámy mají vliv na americkou společnost
Zatímco článek dva americké ústavy upřesňuje povinnosti prezidenta, role první dámy není pevně daná. Tradičně je symbolem ženství, hostitelkou, která se stará o domácnost. První dámy ale mnohdy hrály důležitou roli i v politickém a společenském životě, z některých se stávaly aktivistky, bojovnice za sociální blaho, z jiných političky.
„Role první dámy USA byla dlouho víceméně nedůležitá, ale změnila to Eleanor Rooseveltová, manželka F. D. Roosevelta, která byla velmi politicky a společensky aktivní. Osobně se například angažovala za vznik OSN, za to, aby si USA tuto věc vzaly za svou. Založila tradici aktivních prvních dam, ve které pak pokračovaly mnohé její nástupkyně jako například Hillary Clintonová,“ podotkl novinář Daniel Anýž.
„(Prezidenti USA) jsou nejmocnější, nejdůležitější politici světa, takže i to, co dělají jejich manželky, svět zajímá víc než třeba to, čím se baví paní Zemanová. Když se Michelle Obamová věnovala zdravé výživě a tomu, aby se děti hýbaly (hnutí Let's Move), tak se o tom psalo všude ve světě, včetně toho, že její domácí kritici to pokládají za zasahování státu lidem do soukromí,“ dodal Anýž.
Už manželka prezidenta Wilsona se musela učit porozumět politice
Do politiky se musela naučit vidět už Edith Wilsonová (1872–1961), která se stala druhou manželkou prezidenta Woodrowa Wilsona v těžkých časech první světové války. Žena, která se vzdělávala pouze doma v jazycích, hudbě a poezii, najednou musela doprovázet prezidenta po celém světě, kde se jednalo o míru. Po Wilsonově mrtvici USA nikdy neratifikovaly Versailleskou dohodu ani nevstoupily do Společenství národů, což byl jeho koncept.
Edith se pak začalo přezdívat „tajný prezident“ a „první žena v čele americké vlády“. Studovala totiž všechny dokumenty od senátorů nebo ministrů a nosila mu jen to, co považovala za důležité. Ve svých memoárech ale zdůraznila, že rozhodnutí o dané věci bylo na prezidentovi. Svou funkci popisuje jako „správcovství“.
Nejdéle – dlouhých dvanáct let – byla první dámou Anna Eleanor Roosveltová (1884–1962). Když přišla do Bílého domu, měla za sebou už řadu zkušeností z dob, kdy dělala politickou asistentku a pracovala v ženské divizi Demokratického výboru. Role první dámy se ujala po svém – pořádala brífinky, což bylo do té doby něco nevídaného, přednášela po celé zemi a v novinách měla sloupek „Můj den“.
V době druhé světové války neochvějně podporovala svého manžela, proslula loajalitou a srdečností. „Aktivně se zajímala o situaci těch nejchudších v těžkých dobách hospodářské krize a dokázala svého poněkud elitářského manžela přimět k řešení jejich problémů,“ připomněl amerikanista Kryštof Kozák. Po prezidentově smrti v roce 1945 se stala mluvčí vznikající celosvětové organizace OSN.
Jako placená poradkyně a asistentka pomáhala budoucímu prezidentovi Elizabeth „Bess“ Trumanová (1885–1982), která studovala na střední škole rétoriku. V době, kdy byl Truman senátorem, mu radila s projevy, kontrolovala poštu a pomáhala se zprávami pro výbor. Jednu dobu brala jako úřednice 4500 dolarů ročně, což se stalo terčem kritiky.
Bess pojala svou roli první dámy opačně než její předchůdkyně – odmítla pokračovat v pravidelných tiskových konferencích a často neodpovídala novinářům na otázky, za což si vysloužila přezdívku „Lady bez komentáře“. Později se už věnovala pouze charitě.
To Mamie Eisenhowerová (1896–1979) pojala svou roli dokonale tradičně – její chování a hodnoty odrážely situaci většiny Američanek 50. let. Důraz kladla na teplo domova, rodinu, zábavu a osobní styl. Jako manželka vojáka dokázala řídit početný personál. Její koberce prosluly čistotou, objednávala zdobené koláčky téměř pro každou příležitost a její oblíbenou růžovou barvu nosily Američanky s chutí – stejně jako krátký účes.
Jackie Kennedyová dokázala všechny okouzlit
Manželka Johna F. Kennedyho Jackie (1929–1994) se dostala do Bílého domu v pouhých 31 letech. „Jacqueline Kennedyová byla jednou z nejpozoruhodnějších prvních dam. Ve srovnání se všemi předchozími to byl mladý, moderní manželský pár. Oba byli i fyzicky velmi pohlední a Jacqueline vnesla do Bílého domu moderní módu, umění, styl,“ konstatoval Anýž.
Její styl oblékání se ujal mezi mladými Američankami. Prezidentský pár si značně oblíbili paparazzi, ale manželé si s médii poměrně rozuměli – Jackie zavedla funkci fotografa Bílého domu a v televizi dokonce běžela „Prohlídka Bílého domu s Jackie Kennedyovou“.
Vysokoškolačka Jackie, která dříve psala do novin, se okamžitě rozhodla zrenovovat sídlo prezidenta, hlavně veřejné místnosti. Sháněla obrazy, historický nábytek a knihy. V soukromí s manželem hovořila o klíčových osobnostech, s nimiž jednal, včetně sovětského politbyra. V roce 1962 během kubánské krize veřejně promluvila ke kubánským bojovníkům.
„Jacqueline Kennedyovou jsem zažila jen krátce. Chtěla vytvořit jakýsi ideální svět. Všichni jí byli okouzleni. Žádného novináře nenapadlo na ní nic kritizovat. Jackie navštěvovala císařský pár v Íránu, v Indii jezdila na slonech. Žádná manželka prezidenta do té doby nic podobného nedělala,“ vzpomíná Hašková Coolidge.
Poté, co Jackie přestála Kennedyho početné aférky i jeho tragickou smrt při atentátu, stala se manželkou miliardáře Onassise, jehož ovšem také přežila. Poté se věnovala hlavně architektuře a psaní.
Další první dáma, Claudia Johnsonová (1912–2007) byla na svou dobu velice vzdělaná žena a schopná manažerka. Za svůj cíl si kladla zkrášlit Washington včetně dálničního systému. Její heslo bylo: „Kde kvetou květiny, tam je naděje“.
„Velkoryse zastala Jackie Kennedyovou ve věcech, které byly méně vzrušující. Byla to chytrá žena, schopná podnikatelka, která umožnila manželovi vstoupit do politiky. Jako první dáma neokouzlila lidi její krásou jako Jackie Kennedyová, ale její skromností, trpělivostí a opravdovostí,“ poznamenala Hašková Coolidge.
Změnila také kancelář první dámy, když si vybrala vlastního tiskového mluvčího. V roce 1964 vehementně prosazovala zákon o občanských právech namířený proti rasové diskriminaci.
Nejzcestovalejší první dámou byla ve své době manželka prezidenta Richarda Nixona Pat (1912–1993). Svého chotě doprovázela po Sovětském svazu, Africe i Jižní Americe. Vysloužila si přezdívku „Paní velvyslankyně“ a drží i jedno prvenství – jako první manželka prezidenta USA se odvážila do bojové zóny, když navštívila během války Vietnam.
Stejně jako před ní Jackie se i ona snažila ozvláštnit Bílý dům historickou sbírkou. „Pat Nixonová byla vždy velice důstojná, rezervovaná, introvertní žena, která do amerického života opět zavedla pojem voluntarismu a charity. Přesvědčila bohaté i chudé, aby přispívali k dobročinnosti, což je velká síla Spojených států,“ prohlásila Hašková Coolidge. Role první dámy pro ni ale skončila předčasně, když byl Nixon nucen odstoupit kvůli aféře Watergate.
Ke konci studené války se ujal moci Ronald Reagan. Jeho manželka Nancy Reaganová (1921–2016) se stejně jako on živila herectvím. Účinkovala na Brodwayi i v hollywoodských filmech. Když byl Reagan ještě guvernérem Kalifornie, zasazovala se o charitu, pracovala s veterány i postiženými.
„Byla to elegantní, důstojná žena, která vždy stála po boku svého manžela. Působili jako jeden člověk. Nikdy se mu ale nepletla do státnických záležitostí,“ zdůraznila Hašková Coolidge.
Nancy proslula také bojem proti závislosti na drogách a alkoholu mezi mladými lidmi. Navštěvovala preventivní i rehabilitační centra a v roce 1985 uspořádala v Bílém domě konferenci pro první dámy ze 17 zemí zaměřenou na tyto problémy.
- Barbara Pierce Bushová (1925 - 2018): Jako první dáma s oblibou veřejně vystupovala, bojovala proti šíření viru HIV, vyhýbala se ale kontroverzním támatům. Je matkou dalšího amerického prezidenta George W. Bushe mladšího a guvernéra Floridy Jeba Bushe, jenž kandidoval v prezidentských volbách neúspěšně. Proslavila se knihou, kterou psala o životě viceprezidenta z pohledu kokršpaněla Freda.
- Laura Bushová (*1946): Nebyla příliš politicky aktivní, ale je známo, že byla proti americkému zásahu v Iráku. Jako první dáma podporovala hlavně vzdělávání. Zákonodárce dokázala přesvědčit k navýšení výdajů na tuto oblast. „Někdejší knihovnice a učitelka Laura Bushová byla vždy skromná, upřímná, otevřená, klidná a silná žena, která manžela ve stresových situacích dovedla podpořit a podržet,“ řekla o ní Hašková Coolidge.
Hillary Clintonová: Žena, která vládla se svým manželem
To vystudovaná právnička Hillary Clintonová (*1947) své politické ambice nikdy nepotlačovala. „Doslova vládla se svým manželem,“ říká Hašková Coolidge. „Snažila se být nebývale politicky aktivní. V roce 1993 jí Bill Clinton svěřil přípravu a projednávání zdravotní reformy, ale nakonec se to obrátilo proti nim. Republikáni to nepřijali a přesvědčili i veřejnost, že Clintonová se angažuje až moc. Hillary se na chvíli stáhla, ale pak se začala znovu angažovat v otázce ženských práv, na konci roku 1995 přednesla výraznou řeč v Číně, kde to spojila s problematikou lidských práv obecně,“ konstatoval Anýž.
Kromě reformy zdravotnictví bojovala Clintonová jako první dáma také za rovnoprávnost. Její manželství prošlo těžkou zkouškou, když vyšla najevo Clintonova aféra s Monicou Lewinskou a její manžel málem čelil impeachementu.
V roce 2000 se stala vůbec první newyorskou senátorkou, o osm let později už se ucházela o kandidaturu na prezidentku. Tehdy ji v primárkách porazil Barack Obama, který z ní ale po svém zvolení do Bílého domu udělal ministryni zahraničí.
Clintonová prosazovala zásah v Libyi a čelila kritice kvůli útoku na americký konzulát v Benghází. Další skandál přišel v podobě e-mailové aféry, kdy se ukázalo, že posílala v době působení na ministerstvu pracovní e-maily přes soukromou schránku. FBI ale došla k závěru, že ji není nutné soudit.
Právě e-mailové aféry se často chytal i republikán Donald Trump, který Clintonovou porazil v prezidentských volbách v roce 2016 – i tak si ale bývalá první dáma získal historické prvenství – stala se první ženou, kterou demokraté nominovali na prezidentku.
Michelle Obamová proslula svými projevy a bojem proti dětské obezitě
Také její nástupkyně Michelle Obamová (*1964) drží jedno prvenství – nikdy předtím neměly Spojené státy první dámu afroamerického původu. „V únoru 2008, když začal Obama vyhrávat v primárkách, naštvala hodně lidí svým výrokem, že poprvé ve svém dospělém životě je hrdá na svoji zem. Američané, kteří si nebyli úplně jisti, zda chtějí černošského prezidenta, přenášeli právě na ni svůj odpor. Lidé říkali: Barack Obama by ještě šel, ale ta jeho manželka mi vadí. Je to evidentně silná osobnost s vlastní hlavou,“ podotkl Anýž.
Obamová, která se narodila v chudé chicagské čtvrti, byla první dámou USA osm let. Proslula hlavně bojem proti dětské obezitě v rámci projektu Hýbejme se. V zahradě Bílého domu začala sama pěstovat zeleninu a hostila školáky zdravou stravou. S tloušťkou bojovala i hiphopovým albem.
„Byla opravdou bojovnicí za změnu. Její snahy zamezit epidemii dětské obezity, která byla podporována velkými korporacemi vydělávajícími na přesolených či přeslazených nebo mastných jídlech a nápojích plných chemických stabilizátorů, byly z velké části úspěšné, i když republikáni se tuto její snahu pokoušeli aktivně překazit,“ konstatoval amerikanista Kryštof Kozák.
Zahájila také iniciativu nazvanou Joining Forces, v níž povzbuzuje Američany k pomoci vojákům a jejich rodinám, a zapojila se do kampaně na záchranu nigerijských školaček, které unesli radikálové z Boko Haram.
Z Obamové se stala módní ikona, stejně jako její manžel je skvělou řečnicí. Během demokratického sjezdu v roce 2016 odsoudila zastrašování a podpořila Clintonovou, ve svém posledním projevu zase v souvislosti s imigranty hájila rozmanitost a americké hodnoty. Komentátoři spekulují, zda se jednoho dne nebude sama ucházet o prezidentské křeslo.
Melania Trumpová je bývalá modelka, hovoří šesti jazyky
Současná první dáma Melania Trumpová (*1964) je manželkou miliardáře Donalda Trumpa dvanáct let. Pochází ze Slovinska ze skromných poměrů, na střední škole studovala design a stala se modelkou, později návrhářkou šperků a hodinek. Trumpová hovoří šesti jazyky: srbochorvatsky, anglicky, francouzsky, italsky, německy a rodnou slovinštinou.
„Pro Evropany je důležité, že Melanie je původem ze slovinské vesnice a rozumí tedy alespoň rámcově evropskému kontextu. I když se živila modelingem, rozhodně není tak hloupá, jak ji vykreslují některá média. Její kariéra ji však zavedla do prostředí extrémně bohatých a morálně zkorumpovaných elit, a bude tedy zajímavé, zda se dokáže z tohoto odkazu vymanit a přiblížit se obyčejným Američanům,“ podotýká amerikanista Kozák.
Politické ambice zřejmě Melania nemá, hraje spíš tradičnější roli první dámy, která je hlavně hostitelkou. V jednom ze svých dřívějších projevů ale mluvila o potřebě bojovat proti kyberšikaně.
„Zatím se zdá, že se bude držet v povzdálí. Už v průběhu kampaně bylo vidět, že se necítila úplně pohodlně, za což patrně může i to, že se evidentně necítí jistá v angličtině, tedy tak, aby mohla pohotově, vtipně reagovat na dotazy médií,“ podotkl Anýž.
„Zatím to vypadá, že výraznější než ona bude Trumpova dcera Ivanka, která se naopak do Washingtonu přestěhuje, takže USA budou mít možná místo první dámy ,první dceru‘,“ dodal novinář.
Podle amerických médií manželství Melanie a Trumpa čelí krizi kvůli údajné aféře s pornoherečkou Stephanií Cliffordovou. Blízcí první dámy to ale popírají.
Nyní šestatřicetiletá Ivanka má české kořeny – její matkou je zlínská rodačka Ivana Trumpová. Ivanka je vystudovaná ekonomka, hovoří anglicky, francouzsky a něco málo také česky – ačkoliv před několika lety si na Twitteru postěžovala, že dobře jí v češtině jde jen klení.
Ivanka je politicky aktivní – otci pomáhala v rámci jeho tranzitního týmu, nyní má neplacené místo Trumpovy asistentky a její manžel Jared Kushner je hlavním poradcem prezidenta. Rodinné vazby jsou terčem kritiky.
