Palác kultury a vědy stojí v centru Varšavy už šedesát let a celou dobu má své příznivce i odpůrce. Jedni by ho nechali zbořit, druzí ho opěvují. Stavbu daroval po druhé světové válce zničené polské metropoli Sovětský svaz. Nyní se kolos stal znovu tématem politických diskusí a podle některých jsou jeho dny sečtené.
O zboření dominanty Varšavy se mluví už po několikáté, teprve nyní se ale téma dostalo i do nejvyšších politických pater. „Sním už čtyřicet let o tom, že by v tom místě vzniklo něco o hodně hezčího a důležitějšího,“ nechal se slyšet polský premiér Mateusz Morawiecki.
Zatímco premiér plánoval demolici paláce už v dětství, řada politiků z vládní strany tuto myšlenku pojala až letos. Podle náměstka ministra obrany Bartosze Kownackiho by likvidace ohromné stavby nebyl pro armádu problém: „Bezpochyby by si poradili. Bylo by to pro naše vojáky skvělé školení, skvělé cvičení.“
„Nejsem proti, ale museli bychom tam rychle něco smysluplného postavit, protože ta díra ve městě by byla prázdná,“ dodal ministr kultury Piotr Gliňski.
Palác kultury a vědy byl dar Josifa Stalina a sovětského lidu polskému národu a válkou zničené Varšavě. Osm tisíc polských a sovětských dělníků postavilo dodnes nejvyšší budovu Polska za tři roky.
Věž paláce je vidět i dvacet kilometrů od Varšavy. Je sídlem akademie věd a vysokých škol, uvnitř je několik kin a muzeí, čtyři divadla, sál pro tři tisíce lidí, bazén, kavárny i poštovní úřad. Zcela nahoře i sokolí hnízdo. Celý kolos spotřebuje energie jako 30tisícové město.
Palác je snadným terčem politických svárů
Pro někoho je palác symbolem totality, relikvií komunismu a ošklivou budovou. Pro jiné přestavuje část historie města i země a památkově chráněnou stavbu. „To území má svou historii už šedesát let, navíc je to památka, nedokážu si vůbec představit, že by palác někdo nechal zbořit a neohlížel se na právo,“ říká Michal Krasucki z polského Památkového úřadu.
Zastánci demolice navrhují postavit na místě moderní mrakodrapy. Varšavská radnice je proti zboření, ale je to spíš politický postoj vůči návrhům vládní strany.
Současná diskuse bude nejspíš jen další v řadě. Třetí největší hodiny v Evropě s ciferníkem o průměru šest metrů tak budou ještě nějaký rok měřit čas nerušeně dál.
