Podle skotského odvolacího soudu je vynucená přestávka v zasedání britského parlamentu nezákonná. Soud dal za pravdu skupině zákonodárců, kteří se odvolali proti předchozímu verdiktu soudu nižší instance. Kabinet Borise Johnsona, jenž přestávku inicioval, se chce kvůli skotskému verdiktu obrátit na britský nejvyšší soud, který by se měl případem zabývat příští úterý. Zhruba čtyřicet britských poslanců se vrátilo na protest do parlamentu.
Do Westminsteru se ve středu vrátily zhruba čtyři desítky britských poslanců, aby podpořily středeční verdikt skotského odvolacího soudu, podle kterého je parlamentní přestávka prosazená premiérem Borisem Johnsonem nezákonná.
V lavicích zasedl například labouristický předseda sněmovního výboru pro brexit Hilary Benn, předsedkyně Liberálních demokratů Jo Swinsonová či labouristka Meg Hillierová, která se chce po odcházejícím Johnu Bercowovi stát předsedkyní dolní komory. Poslanci prohlásili, že i když nemohou zasedat a hovořit v plénu, budou v parlamentní práci pokračovat navzdory výluce.
„To, co se děje s naší demokracií, je bezprecedentní. Je dobře, že soud dnes rozhodl, že je to nezákonné,“ prohlásila Swinsonová. Dodala, že jediným důvodem, proč si Johnson přestávku vynutil, je to, že chce mít volnou ruku k uskutečnění odchodu z Evropské unie bez dohody. Několik poslanců na Twitteru zveřejnilo fotografie, jak sedí v prázdném plenárním sále sněmovny.
Přerušení práce parlamentu mezi dvěma schůzemi je za běžných okolností rutinní událostí britského politického systému, k níž dochází zhruba jednou ročně. Aktuální přestávka, která začala v noci na úterý, ovšem přichází v čase hluboké politické krize způsobené odchodem Británie z EU, momentálně plánovaným na 31. říjen. Zároveň byla nařízena na mimořádně dlouhou dobu: potrvá-li skutečně až do 14. října, byly by to podle britských médií nejdelší parlamentní prázdniny od druhé světové války.
Premiérův úřad mezitím vyloučil, že by byl parlament svolán dřív, než rozhodne britský nejvyšší soud. Někdejší šéf Liberálních demokratů Menzies Campbell v rozhovoru s rozhlasovou stanicí BBC Radio 5 prohlásil, že Johnson by měl odstoupit, pokud nejvyšší soud podpoří verdikt skotského soudu.
Kabinet toryovského premiéra Johnsona na konci srpna požádal královnu Alžbětu II., aby ukončila aktuální zasedání parlamentu a další zasedání zahájila až 14. října. Panovnice žádosti vyhověla. Zasedání bylo nakonec přerušeno v noci na úterý.
Podle kritiků se ministerský předseda snaží pětitýdenní přestávkou zabránit Dolní sněmovně v ovlivnění podoby brexitu, jenž by měl nastat na konci října. Stížnostmi proti vynucené pauze se již zabývaly soudy v Anglii, Skotsku i Severním Irsku.
Johnson chtěl podle soudců překazit činnost parlamentu
Na soud v Edinburghu se obrátila skupina více než pětasedmdesáti opozičních zákonodárců. Soud nižší instance před týdnem ale rozhodl, že vynucená přestávka několik týdnů před termínem odchodu Velké Británie z EU je v souladu se zákonem. Soudce Raymond Doherty tehdy řekl, že jde o problém politický, a nikoli o záležitost justice.
Tříčlenný senát odvolacího soudu ovšem nyní došel k jednomyslnému závěru, že Johnsonův krok byl „nezákonný“, neboť jeho motivem byla snaha překazit činnost parlamentu. Přerušení zasedání je proto podle soudců „neplatné“. Plné znění svého rozhodnutí zveřejní soud v pátek.
„Všichni tři soudci skotského nejvyššího odvolacího soudu ukončení zasedání označili za nezákonné,“ komentovala rozhodnutí na Twitteru jedna ze stěžovatelek, poslankyně Skotské národní strany (SNP) Joanna Cherryová. „Domníváme se, že následkem tohoto rozhodnutí je, že zasedání parlamentu již není přerušeno,“ uvedl právní zástupce stěžovatelů Jolyon Maugham.
„Parlament musí být okamžitě svolán,“ vyzvala předsedkyně Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová. Také mluvčí opozičních labouristů pro brexit Keir Starmer vyzval premiéra Johnsona, aby parlament opět svolal. „Myslím, že správnou věcí, kterou by měl nyní premiér udělat, je svolat parlament, dnes odpoledne či zítra ráno, abychom se mohli vrátit k práci,“ řekl.
Podle britských médií není pravděpodobné, že by vláda zasedání parlamentu obnovila ještě před rozhodnutím nejvyššího soudu. Předseda Dolní sněmovny John Bercow prostřednictvím své mluvčí vzkázal, že opětovné svolání zákonodárců během aktuální přestávky by musel iniciovat premiér.
„Odvoláme se k Nejvyššímu soudu Spojeného království. Vláda musí předložit silnou domácí legislativní agendu. Přerušení zasedání parlamentu je zákonným a potřebným způsobem, jak toho dosáhnout,“ uvedla v reakci na rozsudek vláda. Premiér od počátku tvrdil, že si přestávku nevynutil, aby zhatil brexitové plány parlamentu, ale aby mohl předložit poslancům plán domácí agendy po odchodu Británie z EU.
K nejvyššímu soudu jde stížnost vlády i odpůrců přerušení zasedání
Podobně jako prvoinstanční soud ve Skotsku rozhodl už minulý týden také soud v Londýně, k němuž stížnost na vládní krok podali aktivistka Gina Millerová a bývalý konzervativní premiér John Major. Také podle londýnského soudu ale jednal premiér Johnson v souladu se zákonem.
Proti rozhodnutí soudu v britské metropoli se stěžovatelé odvolali k nejvyššímu soudu, vláda se zase hodlá odvolat proti rozsudku skotského odvolacího soudu. Oběma případy se tak bude zabývat nejvyšší britský soud, který již termín projednání stanovil na 17. září.
Poslanci by mohli dostat týden navíc
Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky nyní nelze vyloučit, že se poslanci nakonec vrátí do lavic Dolní sněmovny dřív než 14. října. „Ale je třeba počkat až na jednání nejvyššího odvolacího soudu, protože skotský soud, který označil rozhodnutí Borise Johnsona za nezákonné, nevydal žádné nápravné či předběžné opatření. Tedy platí stav, který byl dosud.“
Kytka upozornil, že v příštích třech týdnech mají na programu liberální demokraté, labouristé i konzervativci své výroční stranické konference a je obvyklé, že v tomto období parlament nezasedá.
„Můžeme realisticky říct, že pokud nejvyšší soud rozhodne, že Boris Johnson jednal protiprávně a nařídí, aby se parlament vrátil k jednání, může k tomu dojít nejdřív v týdnu od 7. října,“ dodal Kytka. Poslanci by tak dostali na řešení brexitu týden navíc oproti původním záměrům Johnsonova kabinetu.
Rutina v nerutinních poměrech
Za běžné situace je přerušení práce parlamentu rutinní součástí britského politického systému. Pobouření ovšem vyvolalo načasování tohoto kroku: do termínu odchodu Británie z Evropské unie zbývá 50 dní. Neobvyklá je rovněž délka přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní. Aktuální pauza bude dlouhá pět týdnů.
Konzervativní premiér opakuje, že Velká Británie odejde z EU k 31. řijnu za jakýchkoli podmínek. Většina poslanců ve sněmovně však s brexitem bez dohody nesouhlasí. V posledních dnech zasedání proto parlament přijal zákon, který má zabránit tvrdému brexitu. Zda se jím bude premiér Johnson řídit, ale není jasné.
Corbynův zástupce chce ještě před volbami referendum
Premiér Johnson po přijetí zákona proti tvrdému brexitu dvakrát poslance žádal o souhlas s vypsáním předčasných voleb, vždy jej poslanci odmítli. Argumentovali tím, že před volbami musí být zcela jasné, že se nebude konat tvrdý brexit.
Zástupce lídra britské opozice Jeremyho Corbyna nyní vyzval, aby se ještě před případnými předčasnými volbami konalo referendum o brexitu. Podle Toma Watsona by pak měli labouristé v kampani před lidovým hlasováním plně bojovat za setrvání Británie v Evropské unii.
„Pojďme se zabývat brexitem, v referendu, ve kterém bude mít každý své slovo, a pak pojďme spojit síly a bojovat ve volbách za pozitivní sociální agendu labouristů, a to za našich vlastních podmínek,“ vyzval Watson.
Lídr Labouristické strany Jeremy Corbyn dává přednost předčasným volbám, podle Watsona je ale referendum „jediným způsobem, jak brexitový pat vyřešit“.
