Papež František otevřel laikům cestu do nejvyšších vatikánských orgánů

Papež František v sobotu po letech příprav vydal dokument ukotvující reformu ústřední správy římskokatolické církve, známé jako kurie. Nová pravidla stanovují, že posty v čele vrcholných orgánů Vatikánu nemusí zastávat duchovní, ale mohou v nich působit i pokřtění laici včetně žen.

Františkův text nahrazuje předchozí pravidla vydaná papežem Janem Pavlem II. v roce 1988. Text byl zveřejněn přesně devět let poté, co byla současná hlava katolické církve uvedena do funkce.

Agentura AP uvádí, že při zvolení Františka papežem sehrál zásadní roli jeho slib reformovat „objemnou a neefektivní vatikánskou byrokracii“, která dohlíží na chod církve s počtem zhruba 1,3 miliardy věřících.

Části tohoto projektu už vycházely najevo v průběhu posledních let, zveřejnění výnosu nadepsaného Praedicate Evangelium (Hlásejte evangelium) ovšem přináší jakési oficiální dokončení procesu.

Kdokoliv z věrných

V současnosti hlavní úřady a další orgány Vatikánu, označované jako dikasteria, vedou mužští duchovní. Podle nové ústavy, která vstoupí v platnost 5. června, může dikasterium vést „kdokoli z věrných“, když papež usoudí, že je daná osoba kvalifikovaná a jmenuje ji. Dokument přitom podle agentury Reuters nijak nerozlišuje mezi muži a ženami.

„Papež, biskupové a další vysvěcení kněží nejsou jedinými evangelisty v církvi,“ napsal František. Laici by podle něj také „měli mít role vládnutí a zodpovědnosti“. Dosavadní pravidla stanovovala, že v čele předních orgánů Vatikánu mohou být jen kardinálové a biskupové.

Papež František už během svého úřadování jmenoval do relativně významných pozic i několik žen. Nejvýše postavenou ženou ve Vatikánu se podle Reuters loni stala sestra Raffaella Petriniová, která získala druhý nejvyšší post ve správě městského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.
před 8 mminutami

ŽivěBrífink prezidenta Pavla po summitu NATO

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 8 mminutami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
15:54Aktualizovánopřed 11 mminutami

Trump naznačil, že USA nejspíš zablokují Hormuz a opět zasáhnou Írán

Spojené státy možná obnoví blokádu Hormuzského průlivu, prezident USA Donald Trump zároveň ve středu opět pohrozil dalšími útoky na íránskou civilní infrastrukturu, zřejmě ještě v noci na čtvrtek. Už dříve uvedl, že příměří mezi oběma zeměmi je u konce. Íránce také označil za lháře. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu. USA v úterý podnikly údery na Írán, označily to za reakci na íránské útoky na tři tankery v Hormuzském průlivu. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová podotkla, že nové útoky USA a Íránu komplikují jednání o ukončení války.
10:37Aktualizovánopřed 38 mminutami

Po útoku na gymnáziu v Bavorsku je několik zraněných, píší německá média

Při středečním útoku na gymnáziu v Schongau v Bavorsku utrpěly těžká zranění nejméně dvě dívky, oznámila podle agentury DPA policie, která nevyloučila, že byli zraněni ještě další lidé. Deník Bild již dříve informoval o nejméně čtyřech těžce zraněných. Podezřelým, kterého policie zadržela na útěku, je podle médií šestnáctiletý hoch. V Bavorsku je stále školní rok, prázdniny dětem začnou v srpnu.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přeměna vzdušné mise NATO zpřehlední velení a zrychlí reakci, míní exšéf estonského letectva

Na summitu NATO v Ankaře se spojenečtí lídři dohodli na přeměně alianční mise Baltic Air Policing na misi protivzdušné obrany. Podle bývalého velitele estonského letectva Jaaka Tariena toto rozhodnutí především zpřehlední řetězec velení. Uvedl to v rozhovoru pro ERR.
před 1 hhodinou

Evropský satelit Sentinel-1A skončil. Zachraňoval životy, pomáhal při krizích i vědcům

V úterý oznámila evropská satelitní organizace Copernicus na svých sociálních sítích konec družic Sentinel-1A. Ta na oběžné dráze sloužila déle než dvanáct let. Původně přitom byla navržená jen na sedm let provozu.
před 2 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde zemřela žena a zranění utrpěli dva lidé. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov a Cherson, v Oděse je desítka raněných, píše web Ukrajinska Pravda. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled