Olympijské hry v Tokiu budou kvůli koronaviru bez zahraničních fanoušků

Na odložené letní olympijské a paralympijské hry v Tokiu nebudou smět fanoušci ze zahraničí. Organizační výbor o tom podle očekávání rozhodl kvůli obavám z dalšího šíření koronaviru a jeho různých mutací. Rozhodnutí padlo po on-line jednání s japonskou vládou, představiteli Tokia a Mezinárodním olympijským výborem.

Tokijské hry, které byly loni kvůli pandemii o rok odloženy, se budou konat od 23. července do 8. srpna. Paralympijské hry jsou na programu od 24. srpna do 5. září.

Zahraniční fanoušci, kteří už mají vstupenky zakoupené, dostanou peníze zpět. Podle výkonného ředitele organizačního výboru Tošira Muta se bude refundace týkat zhruba šesti set tisíc olympijských a třiceti tisíc paralympijských vstupenek.

O rozhodnutí, které padlo po on-line jednání s japonskou vládou, představiteli Tokia a Mezinárodním olympijským výborem, nyní pořadatelé oficiálně informovali média. „Je to nešťastné,“ řekla po jednání guvernérka Tokia Juriko Koikeová. Vyloučení zahraničních návštěvníků ale bylo podle ní nevyhnutelné, prioritou pro uspořádání úspěšných Her je zdraví sportovců i japonského obyvatelstva.

Hry možná budou i bez zahraničních dobrovolníků

Podle agentury Kjódó se nejspíš olympijské hry budou muset obejít i bez pomoci zahraničních dobrovolníků. Organizační výbor se údajně přiklání k tomu, aby jejich přítomnost rovněž zakázal, definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo.

Přetrvávající epidemie nutí organizátory Her k neustálým změnám. Bez diváků se 25. března uskuteční i slavnostní zahájení olympijské štafety ve Fukušimě. Pořadatelé ustoupili od plánu, podle něhož měly ceremoniál navštívit až tři tisícovky lidí. Místo toho bude k dispozici jen internetový přenos.

V zemi navíc neustále klesá podpora pořádání sportovního svátku. Proti účasti fanoušků ze zahraničí se na začátku března v průzkumu listu Jomiuri vyslovilo 77 procent dotázaných, pro jejich příjezd bylo 18 procent respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 11 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.