Nová studená válka? Spíš jen nová éra, říká Lavrov po vypovězení raketové smlouvy

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov si nemyslí, že s koncem smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) začne nová studená válka. Svět podle něj vstoupil do nové éry, kterou charakterizuje snaha Spojených států zbavit se odzbrojovacích smluv.

Smlouvu INF minulý týden vypověděly Spojené státy a stejný krok v reakci oznámilo i Rusko. „Začala nová éra, která je charakteristická tím, že Spojené státy posílají na smetiště celý systém kontroly nad zbrojením. Je to smutné,“ řekl podle agentury TASS Lavrov před studenty kyrgyzsko-ruské univerzity v Biškeku.

„Nesnažíme se rozpoutat závody ve zbrojení, to řekl prezident (Vladimir Putin) jasně. Ale samozřejmě budeme reagovat vojenskými a technickými prostředky na hrozby, které vzniknou odstoupením USA od smlouvy INF a v důsledku jejich (amerických) plánů vytvořit jadernou munici o malé síle, což podle názoru všech expertů na Západě, v Rusku a dalších zemích prudce sníží práh pro nasazení jaderných zbraní. Tato opatření budeme přijímat v rámci prostředků, které už jsou v rozpočtu ministerstva obrany,“ upozornil ruský ministr.

Spojené státy tvrdí, že Moskva smlouvu INF, která platila od roku 1987, porušuje. USA ji proto vypověděly. Krokem Washingtonu začala půlroční výpovědní lhůta, během níž je možné ještě o osudu dohody jednat.

Kreml tvrdí, že Rusko ujednání neporušuje. Moskva podle ruského prezidenta Vladimira Putina nehodlá rozmístit v Evropě ani ve světě žádné rakety, pokud tak neučiní Spojené státy. Nicméně nařídil ministrovi obrany, aby začal s vývojem zakázaných druhů raket, které smlouva INF nepovolovala.

Moskva: Za zánik smlouvy je odpovědné NATO

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí obvinilo Severoatlantickou alianci, že pomáhá Spojeným státům zničit systém kontroly nad zbrojením a že také nese přímou odpovědnost za zánik smlouvy INF.

„V Alianci se zcela a úplně přizpůsobili politice Washingtonu, zaměřené na definitivní rozbití velice pracně a po mnoho let vytvářeného systému kontroly nad zbrojením. Rozpad smlouvy INF bude mít těžké a dalekosáhlé dopady pro celou konstrukci evropské bezpečnosti, včetně spojenců USA v Evropě,“ uvádí se v prohlášení, které vydala ruská diplomacie.

Moskva vyčetla Alianci, že nebyla ochotna jednat o odpalovacích zařízeních protiraketových střel, již umístěných v Rumunsku a budovaných v Polsku jako součást protiraketové obrany. Tato zařízení podle tvrzení Moskvy porušují smlouvu INF. NATO tak podle dokumentu rovněž nese „přímou zodpovědnost“ za podvracení smlouvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...