Po USA odstupuje od smlouvy o raketách i Rusko, rozhodl Putin

5 minut
Události ČT: Po USA odstupuje od smlouvy o raketách i Rusko
Zdroj: ČT24

Rusko rovněž odstupuje od smlouvy s USA o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Na setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šojguem to v sobotu řekl ruský prezident Vladimir Putin.  Od smlouvy o likvidaci raket v pátek odstoupily USA. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pak ujišťoval, že NATO nechce v Evropě umístit jaderné rakety. S odstoupením USA od smlouvy v sobotu vyjádřila nesouhlas Čína.

Důvodem rozhodnutí Washingtonu je ruský vývoj rakety SSC-8, což USA považuje za porušení smlouvy INF.  enže podle Moskvy má tato raketa dolet nižší než zakázaných 500 kilometrů. Americkým krokem se spustila půlroční výpovědní lhůta, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat. „Budeme postupovat následovně: Naše odpověď bude zrcadlová,“ uvedl podle ruské agentury TASS Putin s tím, že stejně jako USA i Rusko od INF odstupuje.

„Američtí partneři oznámili, že přerušují svou účast na dohodě a my uděláme totéž. Oznámili, že budou provádět výzkum a vývoj a my budeme dělat totéž,“ dodal prezident.

Rusko podle Putina bude po odstoupení od smlouvy INF vyrábět nové zbraně, nenechá se ale zatáhnout do nových nákladných závodů ve zbrojení. Putin zároveň slíbil, že Rusko nerozmístí zbraně středního a krátkého doletu v Evropě ani jiných částech světa, dokud tak neučiní Spojené státy.

Ruský prezident zároveň nařídil, aby diplomaté přestali iniciovat jednání o smlouvě se Spojenými státy. Rozhovory podle něj nicméně Rusko nadále vítá. „Všechny naše návrhy, stejně jako předtím, zůstávají v této oblasti na stole a dveře pro rozhovory jsou otevřené,“ řekl Putin.

Rusko začne pracovat na vývoji rakety Kalibr i nadzvukových střel

Ministr obrany Šojgu prezidentovi řekl, že na základě aktuálního vývoje situace začne armáda pracovat mimo jiné na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která je v současnosti v souladu se smlouvou INF jen na palubách ruských vojenských lodí.

Vyvíjet se podle Šojgua má také nová nadzvuková střela středního doletu. Už dříve ruské politické špičky hovořily o vývoji nadzvukových raket delšího doletu. Podle agentury Reuters s tímto návrhem Putin souhlasí.

5 minut
Po USA vypovědělo smlouvu o raketách také Rusko
Zdroj: ČT24

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na schůzce Američany obvinil, že smlouvu INF porušují již od roku 1999. V rozporu s ní bylo podle něj mimo jiné umístění systému protiraketové obrany v Evropě. Washington porušuje podle šéfa ruské diplomacie i jiné smlouvy včetně té o nešíření jaderných zbraní. Moskva podle něj podnikla vše pro to, aby smlouvu INF zachránila. „Američané ale ztratili jakýkoli zájem,“ dodal Lavrov. 

NATO nemá v úmyslu rozmístit v Evropě jaderné rakety

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v německé televizi ZDF v reakci na odstoupení USA od smlouvy řekl, že Severoatlantická aliance nemá v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety, k čemuž v pátek vyzýval polský ministr zahraničí. „Nemusíme zrcadlově dělat to, co dělá Rusko, a nemáme ani v úmyslu rozmístit v Evropě nové pozemní jaderné zbraně,“ uvedl Stoltenberg. „Máme ale mnoho jiných možností, kterými se zabýváme,“ dodal v rozhovoru s ZDF. 

Také podle Stoltenberga Rusko smlouvu INF porušilo, a to tím, že rozmístilo nové rakety. „Je těžší je najít, jsou mobilní, mohou zasáhnout evropská města a mají jaderné schopnosti,“ uvedl Stoltenberg, podle nějž se kvůli novým ruským raketám snížil práh pro použití jaderných zbraní.

„Musíme ale jasně říct, že máme i ve světě bez smlouvy INF hodnověrnou schopnost odstrašit a bránit se,“ zdůraznil dále Stoltenberg. Na to, aby se činily nějaké konkrétní závěry, je podle něj ještě příliš brzy. „Ale už teď můžu říci, že budeme jednat zodpovědně, že to bude adekvátní reakce, obranná a přiměřená,“ dodal generální tajemník NATO. Aliance podle něj nadále počítá i s iniciativami na kontrolu zbrojení.

  • Smlouva INF uzavřená v éře prezidenta USA Ronalda Reagana a sovětského reformního vůdce Michaila Gorbačova ukládá oběma státům zlikvidovat rakety s doletem 500 až 5000 kilometrů. Jako jediná v dějinách se tak vztahuje na celou třídu zbraní. Sovětské rakety tehdy byly i na československém území.

Spojené státy nyní na evropském kontinentu žádné rakety s jadernými hlavicemi nemají. Pro jejich rozmístění se v německém časopise Der Spiegel vyslovil v pátek šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. Moskva podle něj jiný signál nepochopí, rozumí jen řeči síly.

Čínská vláda vyzvala USA a Rusko k dialogu

Čína chce, aby Rusko a USA vyřešily spor dialogem a vyjádřila nesouhlas s pátečním rozhodnutím Washingtonu od smlouvy z roku 1987 odstoupit. „Čína nesouhlasí s americkým vystoupením a vyzývá Spojené státy a Rusko, aby spory náležitě vyřešily konstruktivním dialogem,“ citovala agentura AP prohlášení čínského ministerstva zahraničí.

Rozhodnutí americké vlády odstoupit od raketové dohody by podle Pekingu mohlo spustit „neblahé následky“.

8 minut
Pompeo k odstoupení USA od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu
Zdroj: ČT24

Prezident Donald Trump upozorňoval, že byla smlouva uzavřena pouze mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Netýká se tak arzenálu ostatních zemí - zejména Číny, Íránu nebo KLDR.

Čínské ministerstvo zahraničí ale v sobotním prohlášení vyloučilo vyjednávání o novém vícestranném paktu, který by INF nahradil. „Čína je proti multilateralizaci této dohody,“ uvedlo ministerstvo, a dodalo, že INF hraje významnou roli v ochraně globální strategické rovnováhy. „Zcela nezbytné je v tomto momentě prosazovat dodržování existující dohody místo vytvoření nové,“ pokračuje komuniké.

Babiš a Petříček věří, že se USA a Rusko ohledně raket domluví

Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) litují, že Spojené státy a poté i Rusko odstupují od smlouvy INF. Oba politici vyjádřili naději, že obě velmoci se nakonec domluví a svět nebude muset čelit jaderné hrozbě ani novým závodům ve zbrojení jako v době studené války.

„Zažili jsme studenou válku, kdy nad světem visela hrozba použití jaderných zbraní každý den. Nechceme se přece vracet do takové doby a zažívat znovu podobné hrozby. Amerika by měla s Ruskem zasednout za jeden stůl a domluvit se, že v likvidaci jaderných zbraní budou pokračovat. Svět musí řešit mnoho jiných konfliktů, válku v Sýrii, obecně nestabilitu na Blízkém východě nebo migrační vlnu z Afriky. Řešit ještě jadernou hrozbu by byl pro svět další velký problém,“ sdělil Babiš. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda má do USA vrátit omylem deportovaného salvadorského migranta

Nejvyšší soud Spojených států v pátek potvrdil verdikt okresního soudu, který administrativě prezidenta Donalda Trumpa nařizuje vrátit do USA salvadorského imigranta s povolením k pobytu, píší agentury AP a Reuters. Trumpova administrativa v březnu tohoto muže, kterého označila za člena zločinecké organizace, i když nikdy nebyl obžalován ani souzen, poslala do věznice v jeho vlasti omylem.
před 1 hhodinou

Po pádu vrtulníku do řeky v New Yorku zemřelo šest lidí

Do řeky Hudson v centru New Yorku se ve čtvrtek odpoledne místního času (večer SELČ) zřítil vrtulník. Při pádu zahynulo šest lidí, včetně tří dětí, uvedl v pátek podle agentury AP starosta města Eric Adams. Mělo jít o turisty ze Španělska. O život podle policejních zdrojů ABC News přišel také pilot. Okolnosti nehody vyšetřuje Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
před 2 hhodinami

Volby v Gabonu mají ukončit vládu junty, favoritem je ale její vůdce

V Gabonu se v sobotu uskuteční první volby od puče v srpnu 2023. Vojenská vláda slibuje obrodu demokracie, favoritem je nicméně vůdce junty a dočasný prezident Brice Oligui Nguema. Ten smí kandidovat jen díky změně volebního zákona. Nová ústava navíc ruší funkci premiéra. Podle expertů tak nejspíš bude pokračovat samovláda. Přítomnost francouzských sil v zemi by v případě vítězství Nguemy neměla být v ohrožení.
před 2 hhodinami

Ekvádor vybere prezidenta. Zemi trápí drogové gangy i rekordní počet vražd

Jihoamerický Ekvádor čeká o víkendu rozhodující kolo prezidentských voleb. Klíčovým tématem je přitom bezpečnost. Ze země se v posledních letech stal největší světový vývozce kokainu do Spojených států i do Evropy. Pašerácké sítě často kontrolují násilné albánské mafie. Jen letos v lednu to pro Ekvádor znamenalo rekordních 781 vražd.
před 2 hhodinami

Rusko a USA si vyměnily dva vězně. Budují vzájemnou důvěru, píše WSJ

Spojené státy a Rusko si v Abú Dhabí vyměnily dva vězně. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že je to další známka budování vzájemné důvěry v době, kdy obě jaderné mocnosti jednají o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války, kterou Moskva zahájila svou plošnou invazí před více než třemi lety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU odloží odvetná cla proti USA o devadesát dní

Evropská unie o devadesát dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená cla na deset procent na dobu devadesát dní.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Americké akcie se po středečním prudkém růstu vrátily k poklesu

Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Poté, co Bílý dům ve čtvrtek potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent, tak akcie ještě více prohloubily ztráty z úvodu obchodování. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16 387,31 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodu a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39 593,66 bodu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...