Po USA odstupuje od smlouvy o raketách i Rusko, rozhodl Putin

5 minut
Události ČT: Po USA odstupuje od smlouvy o raketách i Rusko
Zdroj: ČT24

Rusko rovněž odstupuje od smlouvy s USA o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Na setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šojguem to v sobotu řekl ruský prezident Vladimir Putin.  Od smlouvy o likvidaci raket v pátek odstoupily USA. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pak ujišťoval, že NATO nechce v Evropě umístit jaderné rakety. S odstoupením USA od smlouvy v sobotu vyjádřila nesouhlas Čína.

Důvodem rozhodnutí Washingtonu je ruský vývoj rakety SSC-8, což USA považuje za porušení smlouvy INF.  enže podle Moskvy má tato raketa dolet nižší než zakázaných 500 kilometrů. Americkým krokem se spustila půlroční výpovědní lhůta, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat. „Budeme postupovat následovně: Naše odpověď bude zrcadlová,“ uvedl podle ruské agentury TASS Putin s tím, že stejně jako USA i Rusko od INF odstupuje.

„Američtí partneři oznámili, že přerušují svou účast na dohodě a my uděláme totéž. Oznámili, že budou provádět výzkum a vývoj a my budeme dělat totéž,“ dodal prezident.

Rusko podle Putina bude po odstoupení od smlouvy INF vyrábět nové zbraně, nenechá se ale zatáhnout do nových nákladných závodů ve zbrojení. Putin zároveň slíbil, že Rusko nerozmístí zbraně středního a krátkého doletu v Evropě ani jiných částech světa, dokud tak neučiní Spojené státy.

Ruský prezident zároveň nařídil, aby diplomaté přestali iniciovat jednání o smlouvě se Spojenými státy. Rozhovory podle něj nicméně Rusko nadále vítá. „Všechny naše návrhy, stejně jako předtím, zůstávají v této oblasti na stole a dveře pro rozhovory jsou otevřené,“ řekl Putin.

Rusko začne pracovat na vývoji rakety Kalibr i nadzvukových střel

Ministr obrany Šojgu prezidentovi řekl, že na základě aktuálního vývoje situace začne armáda pracovat mimo jiné na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která je v současnosti v souladu se smlouvou INF jen na palubách ruských vojenských lodí.

Vyvíjet se podle Šojgua má také nová nadzvuková střela středního doletu. Už dříve ruské politické špičky hovořily o vývoji nadzvukových raket delšího doletu. Podle agentury Reuters s tímto návrhem Putin souhlasí.

5 minut
Po USA vypovědělo smlouvu o raketách také Rusko
Zdroj: ČT24

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na schůzce Američany obvinil, že smlouvu INF porušují již od roku 1999. V rozporu s ní bylo podle něj mimo jiné umístění systému protiraketové obrany v Evropě. Washington porušuje podle šéfa ruské diplomacie i jiné smlouvy včetně té o nešíření jaderných zbraní. Moskva podle něj podnikla vše pro to, aby smlouvu INF zachránila. „Američané ale ztratili jakýkoli zájem,“ dodal Lavrov. 

NATO nemá v úmyslu rozmístit v Evropě jaderné rakety

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v německé televizi ZDF v reakci na odstoupení USA od smlouvy řekl, že Severoatlantická aliance nemá v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety, k čemuž v pátek vyzýval polský ministr zahraničí. „Nemusíme zrcadlově dělat to, co dělá Rusko, a nemáme ani v úmyslu rozmístit v Evropě nové pozemní jaderné zbraně,“ uvedl Stoltenberg. „Máme ale mnoho jiných možností, kterými se zabýváme,“ dodal v rozhovoru s ZDF. 

Také podle Stoltenberga Rusko smlouvu INF porušilo, a to tím, že rozmístilo nové rakety. „Je těžší je najít, jsou mobilní, mohou zasáhnout evropská města a mají jaderné schopnosti,“ uvedl Stoltenberg, podle nějž se kvůli novým ruským raketám snížil práh pro použití jaderných zbraní.

„Musíme ale jasně říct, že máme i ve světě bez smlouvy INF hodnověrnou schopnost odstrašit a bránit se,“ zdůraznil dále Stoltenberg. Na to, aby se činily nějaké konkrétní závěry, je podle něj ještě příliš brzy. „Ale už teď můžu říci, že budeme jednat zodpovědně, že to bude adekvátní reakce, obranná a přiměřená,“ dodal generální tajemník NATO. Aliance podle něj nadále počítá i s iniciativami na kontrolu zbrojení.

  • Smlouva INF uzavřená v éře prezidenta USA Ronalda Reagana a sovětského reformního vůdce Michaila Gorbačova ukládá oběma státům zlikvidovat rakety s doletem 500 až 5000 kilometrů. Jako jediná v dějinách se tak vztahuje na celou třídu zbraní. Sovětské rakety tehdy byly i na československém území.

Spojené státy nyní na evropském kontinentu žádné rakety s jadernými hlavicemi nemají. Pro jejich rozmístění se v německém časopise Der Spiegel vyslovil v pátek šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. Moskva podle něj jiný signál nepochopí, rozumí jen řeči síly.

Čínská vláda vyzvala USA a Rusko k dialogu

Čína chce, aby Rusko a USA vyřešily spor dialogem a vyjádřila nesouhlas s pátečním rozhodnutím Washingtonu od smlouvy z roku 1987 odstoupit. „Čína nesouhlasí s americkým vystoupením a vyzývá Spojené státy a Rusko, aby spory náležitě vyřešily konstruktivním dialogem,“ citovala agentura AP prohlášení čínského ministerstva zahraničí.

Rozhodnutí americké vlády odstoupit od raketové dohody by podle Pekingu mohlo spustit „neblahé následky“.

8 minut
Pompeo k odstoupení USA od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu
Zdroj: ČT24

Prezident Donald Trump upozorňoval, že byla smlouva uzavřena pouze mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Netýká se tak arzenálu ostatních zemí - zejména Číny, Íránu nebo KLDR.

Čínské ministerstvo zahraničí ale v sobotním prohlášení vyloučilo vyjednávání o novém vícestranném paktu, který by INF nahradil. „Čína je proti multilateralizaci této dohody,“ uvedlo ministerstvo, a dodalo, že INF hraje významnou roli v ochraně globální strategické rovnováhy. „Zcela nezbytné je v tomto momentě prosazovat dodržování existující dohody místo vytvoření nové,“ pokračuje komuniké.

Babiš a Petříček věří, že se USA a Rusko ohledně raket domluví

Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) litují, že Spojené státy a poté i Rusko odstupují od smlouvy INF. Oba politici vyjádřili naději, že obě velmoci se nakonec domluví a svět nebude muset čelit jaderné hrozbě ani novým závodům ve zbrojení jako v době studené války.

„Zažili jsme studenou válku, kdy nad světem visela hrozba použití jaderných zbraní každý den. Nechceme se přece vracet do takové doby a zažívat znovu podobné hrozby. Amerika by měla s Ruskem zasednout za jeden stůl a domluvit se, že v likvidaci jaderných zbraní budou pokračovat. Svět musí řešit mnoho jiných konfliktů, válku v Sýrii, obecně nestabilitu na Blízkém východě nebo migrační vlnu z Afriky. Řešit ještě jadernou hrozbu by byl pro svět další velký problém,“ sdělil Babiš. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 12 mminutami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 3 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 7 hhodinami
Načítání...