Nizozemské provinční volby ovládli populisté. Chtějí silnější armádu, chráněné hranice i odchod z Unie

Ve středečních provinčních volbách v Nizozemsku zvítězila nová pravicová populistická strana Fórum pro demokracii, kterou vede svérázný šestatřicetiletý novinář Thierry Baudet. Strana je silně euroskeptická a protiimigrační. Baudet je přesvědčený, že by Nizozemsko mělo opustit Evropskou unii. Výsledky provinčních voleb mimo jiné určují složení horní komory parlamentu. Vládní koalice premiéra Marka Rutteho v ní teď ztratila většinu a bude muset hledat podporu mimo koaliční strany. Volby se konaly jen pár dní po tragédii v Utrechtu.

Podle předběžných výsledků provinčních voleb získalo euroskeptické Fórum pro demokracii největší počet hlasů. V 75členné První komoře (tedy senátu) by mělo podle nynějších propočtů obsadit stejný počet křesel jako liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Rutteho.

Rutteho koalice nově bude mít místo dosavadních 38 křesel zřejmě pouze 31 mandátů. Bude proto muset hledat podporu u nekoaličních stran. Zisky si ve volbách připsala také strana Zelená levice.

„Současná koalice vznikala velmi dlouze a je poměrně křehká, skládá se ze čtyř stran, takže proto, aby Rutte mohl protlačit svoje hlavní vládní návrhy i přes horní komoru parlamentu, bude muset nacházet spolupráci buď na pravici právě s Fórem pro demokracii, nebo na levici se Zelenou levicí a Stranou práce. Zdá se, že Zelená levice bude hrát čím dál větší roli, protože ta také získala spoustu mandátů ve středečních volbách a je zároveň lídrem na levici,“ uvedl analytik výzkumného centra AMO Filip Chráska.

Vysvětlil, že provinční volby dodávají zastupitele do krajských zastupitelstev podobně jako v České republice a zároveň dodávají senátory do horní komory parlamentu, která stejně jako v České republice hraje až druhořadou roli. „Nicméně pro zásadní návrhy je potřeba mít i v senátu většinu,“ uvedl analytik.

Co je Fórum pro demokracii?

Fórum pro demokracii je poměrně mladá silně euroskeptická pravicová strana. Baudet ji založil teprve v roce 2016. Poprvé šla do voleb následujícího roku, kdy v březnu 2017 v parlamentních volbách získala 1,8 procent hlasů a dvě poslanecká křesla.

V současných provinčních volbách jí podle agentury Reuters možná pomohl i útok v Utrechtu. Volby se totiž konaly pouhé dva dny poté, co byl zadržen 37letý muž tureckého původu podezřelý ze zastřelení tří lidí v tramvaji. Muž byl obviněn a bude obžalován z několikanásobné vraždy nebo zabití s teroristickým úmyslem. V pátek by měl stanout před soudem. Baudet pokračoval v předvolební kampani i poté, co ji ostatní strany po útoku zastavily. 

Podle analytika Chrásky však Baudetova strana v průzkumech vévodila už několik měsíců a stabilně rostla. Vedle Rutteho VVD byla favoritem voleb již několik týdnů. Nejedná se tak podle něj o překvapivé vítězství. „V samotné provincii Utrecht vyhrála paradoxně Zelená levice, která hlásá poměrně liberální imigrační politiku a Fórum pro demokracii bylo až asi třetí,“ podotkl Chráska.

Baudetovo uskupení podle analytika přebírá například voliče nejznámějšího nizozemského  nacionalisty Gerta Wilderse. „To se mu jednoduše daří, protože vyznat se na veřejnosti ze sympatií k Wildersovi je v Nizozemsku společensky stále poměrně nevýhodné,“ uvedl analytik. Sympatizanti krajní pravice se tak podle něj částečně přelili k Baudetovi.

Kromě nich si Fórum pro demokracii ale získalo i část voličů Rutteho VVD. „Těm připadá, že v nové koalici s liberálními středovými stranami se VVD posune příliš doleva. Baudetova strana vlastně luxuje ten prázdný prostor na pravici,“ podotkl Chráska.

Jaký má program?

Strana je v ekonomické oblasti zastáncem zrušení daní z dědictví a z darů či snižování daní v oblasti obnovitelné energie, sdílené ekonomiky nebo ekologického zemědělství. Prosazuje také razantní změny ve vzdělávání a podporuje plány na privatizaci nizozemských veřejnoprávních médií. Součástí jejího programu je i posílení ozbrojených složek.

Hlavní téma, se kterým strana vystupuje, je boj proti podle ní existujícímu „kartelu hlavních politických stran“, které se dělí o moc a sledují stejný cíl, ačkoli se navenek tváří jako političtí soupeři. Strana slibuje zavedení přímé demokracie prostřednictvím referenda a přímou volbu starostů i premiéra.

Vystupuje proti Evropské unii a součástí jejích snah je uspořádání referenda o členství Nizozemska v EU. Chce zakázat zahalování tváře, obnovit hraniční kontroly a zastavit masovou migraci.

Kdo je Baudet?

Nizozemské voliče Fóra pro demokracii oslovuje jak charisma 36letého Baudeta, který patří mezi velké obdivovatele amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruské hlavy státu Vladimira Putina, tak jeho tvrzení o nizozemské kulturní nadřazenosti a jeho odstup od Evropské unie. Baudet je proti euru a domnívá se, že Nizozemsko by mělo opustit Evropskou unii.

Podobně jako americký prezident Trump se staví proti přistěhovalectví. Útok v Utrechtu přičítá podle něj laxní přistěhovalecké politice vlády. Po vítězství ve volbách Baudet před svými stoupenci prohlásil, že arogance elit byla potrestána. „Stojíme na troskách něčeho, co kdysi byla nejkrásnější civilizace na světě,“ řekl.

Baudet, který je označovaný jako svérázný intelektuál, je podle BBC známý i svými bizarními vystoupeními, například když se účastnil parlamentní debaty v nefunkční vojenské vestě, aby tak upozornil na podfinancování ozbrojených složek. Ve svém prvním vystoupení v parlamentu zase mluvil na tamější poslance latinsky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 57 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...