Parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků získala ve 150členné dolní komoře parlamentu 33 křesel. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která za VVD oproti očekáváním výrazně zaostala. Wilders již Rutteho vítězství uznal.
Parlamentní volby v Nizozemsku
- 7:02
"Protievropská pravice volby v Nizozemsku prohrála," napsal italský premiér Paolo Gentiloni s tím, že zemi tak nehrozí odchod z Evropské unie, jak v kampani sliboval Wilders. Podle Gentiloniho je nyní nutné, aby se Evropa změnila a vzkřísila.
- 6:46
Vedle německé kancléřky či šéfa Evropské komise se z vítězství Rutteho těšili i další politici. "Gratulace Nizozemsku za to, že zastavila vzestup krajní pravice," uvedl na Twitteru francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault.
- 6:21
Sčítání hlasovacích lístků v posledních okrscích se může protáhnout, podle agentury ANP je možné, že bude nutné vyčkat až do pátku.
Krátce před 5:00 byly spočítány hlasy v 366 z 388 volebních okrsků. Sčítání hlasovacích lístků ve zbývajících okrscích se tak může protáhnout, podle agentury ANP je možné, že na dokončení sčítacího procesu bude nutné vyčkat až do pátku.
Rutte přišel o osm mandátů
Vzhledem k tomu, že lidovci i přes vítězství přišli o osm z dosavadních 41 mandátů, čekají Rutteho zřejmě obtížnější koaliční jednání. Už dříve Rutte důrazně vyloučil koalici s Wildersem.
Wildersova strana, která skončila jako druhá, získala pět nových křesel. Třetí místo připadlo Křesťanskodemokratické výzvě (CDA) a čtvrté Demokratům 66, obě formace získaly po 19 křeslech.
Socialistická strana (SP) a Zelená levice (GL) mají shodně 14 poslanců. Zatímco SP oproti minulým volbám jeden mandát ztratila, ekologická strana se ziskem 10 nových poslanců zaznamenala mimořádný úspěch.
Mezi hlavní poražené patří Strana práce (PvdA), která dosud měla 38 křesel a která se nově bude muset spokojit jen s devíti mandáty. Do parlamentu se dostalo ještě šest dalších stran, jež získaly od dvou do pěti křesel.
Rutte: Byl to svátek demokracie
V prvním krátkém povolebním projevu Mark Rutte uvedl, že země ve volbách odmítla populismus. „Dnešek byl svátkem demokracie,“ prohlásil Rutte. Pochvaloval si také velkou účast voličů. Fronty před volebními místnostmi, jaké se dnes tvořily, Nizozemsko prý dlouhé roky nezažilo. „Nejkrásnější na tom je, že jsme nejsilnější,“ dodal s odkazem na předpokládané vítězství své VVD.
Podle premiéra je nyní nutné sestavit silnou vládu. „Musíme vytvořit stabilní vládu a vést zemi,“ řekl. Nizozemcům slíbil, že v nadcházejících letech udělá všechno pro to, aby se jejich život v zemi zlepšil.
Wilders: I my jsme zvítězili
Ve štábu lidovců byla patrná radost z vítězství i přes ztráty křesel. Vítězství Rutteho oficiálně uznal i Wilders s tím, že i jeho strana ve volbách zvítězila. „Patříme rovněž mezi vítěze voleb, získali jsme nová křesla,“ řekl Wilders s odkazem na odhady i první výsledky, podle kterých si PVV oproti stávajícím 15 mandátům o několik poslanců polepšila. „(Naše) vítězství ale není takové, v jaké jsme doufali,“ dodal.
Wilders také mluvil o tom, že by byl rád přizvaný ke koaličním jednáním o budoucí nizozemské vládě. Zároveň ale prohlásil, že PVV bude vůči vládě tvrdou opozicí. Již ve středu po zveřejnění prvních odhadů svým voličům na Twitteru za hlasy poděkoval a Ruttemu vzkázal, že se ho ještě nezbavil.
Volby doprovázela vysoká účast
O účast ve volbách byl velký zájem. Agentura Ipsos, která průběžně celý den hlásila rekordní počty voličů, odhadla konečnou účast na 81 procent.
Právě velká účast podle politologů nahrála evropsky orientovaným stranám a stlačila zisk Geerta Wilderse mnohem níž, než ukazovaly předvolební průzkumy. Ty předpovídaly, že by VVD mohla získat 27 mandátů a Wildersova PVV 24.
Účast zvyšuje volební systém i volby uprostřed týdne
Na vysokou volební účast může mít vliv i samotný politický a volební systém, říká Irena Kozmanová z katedry nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V Nizozemsku se do parlamentu může dostat mnoho stran, řada těch menších se ziskem jednoho či dvou křesel.
„Je poměrně jednoduché založit stranu, která velmi flexibilně a rychle reflektuje aktuální zájmy, které se generují ve společnosti. Zároveň (systém) udržuje nedůvěřivé voliče ve hře, protože nizozemský volič se tolik nepotýká s dilematem, že by jeho hlas propadl, pokud by se řídil svou první politickou preferencí,“ vysvětluje.
Vliv mají podle ní i některá technická nastavení. „Třeba to, že volby jsou ve středu, což vypadá jako technikálie. Ale je to právě dáno i tím, aby třeba náboženské skupiny nebyly nijak diskriminované, protože mají v různých dnech třeba volno – tak aby do nich nespadaly ani přípravy na volby a podobně.“ Zájem o politiku je v Nizozemsku tradičně vysoký, dodává.
Rutte i Wilders odvolili v Haagu
Premiér Rutte občany po svém hlasování požádal, aby si představili, jak by svět reagoval na případné vítězství nacionalistů. „Myslím, že zbytek světa by pak viděl, po brexitu a volbách ve Spojených státech, že znovu vyhrál špatný druh populismu.“
„Ať už bude výsledek voleb jakýkoli, džin se do láhve nevrátí,“ uvedl po vhození svého hlasu do volební urny předseda PVV Wilders. Názory, jaké zastává jeho strana a jí podobná uskupení po celé Evropě, podle něj budou trvalou součástí politiky. Již nyní jsme jedním z velkých vítězů voleb, protože jsme ostatním dokázali vnutit naše témata, dodal Wilders.
Do volební místnosti na rozdíl od Wilderse nezavítal nizozemský král Willem-Alexander. „Král svého práva volit nevyužije, protože je nestranný,“ uvedl královský dvůr.
Nizozemské volby byly první v řadě důležitých hlasování, která mohou v letošním roce výrazným způsobem ovlivnit další podobu evropské politiky. K volbám půjdou také Francouzi a Němci.
