Nizozemský premiér po vítězství jeho Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) v parlamentních volbách přijímá gratulace z okolních států. Výsledek hlasování, ve kterém za očekáváními zaostala nacionalistická a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, uvítal francouzský prezident Francois Hollande či Emmanuel Macron, který má velké šance Hollanda ve funkci vystřídat. Spokojenost vyjadřují i němečtí, italští, či belgičtí politici.
Hollande, který je téměř na konci svého pětiletého funkčního období, blahopřál Ruttemu k nečekaně výraznému vítězství navzdory tomu, že Wilders v předvolebních průzkumech dlouhodobě vedl.
„Prezident srdečně gratuluje Marku Ruttemu k jeho jasnému vítězství proti extremismu,“ řekl socialista Hollande ve svém oficiálním prohlášení.
Macron ocenil výsledky na Twitteru. „Nizozemsko nám ukazuje, že průlom krajní pravice není hotovou věcí a že pokrokoví (politici) získávají rozhodující převahu,“ napsal 39letý prezidentský kandidát, který se zavázal, že zmodernizuje francouzskou politiku a překoná rozdíly mezi tradiční levicí a pravicí.
K zastavení vzestupu krajní pravice gratuloval Nizozemsku také francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault.
Pozornost se upíná právě i k Francii
Nizozemské volby byly i pro další vývoj na evropské politické scéně mimořádně ostře sledované a nyní se pozornost přesouvá na Francii, kde stále ještě neztrácí své prezidentské ambice vůdkyně nacionalistů a Wildersova spojenkyně na mezinárodním poli Marine Le Penová.
Průzkumy ve Francii ukazují, že Le Penová vyhraje první kolo prezidentské volby v dubnu, ale pak prohraje v rozhodujícím kole v květnu. Navíc je jedno, zda by v druhém kole proti ní stál Macron nebo kandidát konzervativní pravice Francois Fillon. Toho ale provází skandály a je pravděpodobnější, že nepostoupí.
Generální tajemník Národní fronty Le Penové Nicolas Bay zhodnotil kladně posílení postavení Wildersovy nacionalistické Strany pro svobodu v parlamentu. Oproti předchozím volbám si polepšila z 15 na zatím 20 poslaneckých křesel. „To je opravdový úspěch,“ řekl. Rutteho lidovci sice vyhráli, ale získali 33 mandátů, tedy o osm méně než minule.
Merkelová se těší na další spolupráci
Telefonicky vítězi voleb ještě večer gratulovala německá kancléřka Angela Merkelová. „Těším se na naši další dobrou spolupráci jako přátel, sousedů, Evropanů,“ citoval slova Merkelové na Twitteru její mluvčí Steffen Seibert.
Radost z výsledků voleb neskrývalo ani německé ministerstvo zahraničí vedené šéfem sociální demokracie Sigmarem Gabrielem. „Nizozemci odmítli protievropské populisty. To je dobře, potřebujeme vás pro silnou Evropu,“ stojí na Twitteru německé diplomacie.
Spokojenost s posílením středových stran, s proevropskými hlasy voličů a vysokou volební účastí dal na Twitteru najevo také německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. „Nizozemci se rozhodli pro Evropu a proti pravicovým populistům. Vysoká volební účast je vítězstvím demokracie,“ konstatoval zase ministr spravedlnosti Heiko Maas.
V podobném tónu se nesou i reakce opozičních stran Levice a Zelených. Naopak Alternativa pro Německo by si podle své předsedkyně Frauke Petryová přála lepší výsledek pro Wilderse. Jeho strana v novém parlamentu získá 20 křesel, zatímco Rutteho uskupení 33. Třetí místo připadlo Křesťanskodemokratické výzvě (CDA) a čtvrté Demokratům 66, obě formace získaly po 19 křeslech.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker považuje výsledek nizozemských voleb za „inspiraci pro mnohé“. „Lidé v Nizozemsku v naprosté většině hlasovali pro hodnoty, za kterými Evropa stojí: svobodné a tolerantní společnosti v prosperující Evropě,“ poznamenal Juncker, který v dopise „vřele“ pogratuloval Ruttemu.
Radost na Twitteru vyjádřil i bývalý belgický premiér a šéf liberální europarlamentní frakce ALDE Guy Verhofstadt s tím, že proevropské politické strany jsou po volbách na vzestupu. Dodal, že to znamená, že Nizozemsko zůstává liberální a proevropskou baštou.
Šéf poslanců Evropské lidové strany v europarlamentu Manfred Weber okomentoval vývoj v Nizozemsku jako citelnou ránu všem protievropským populistům.
Podobně reagoval i italský premiér Paolo Gentiloni s tím, že zemi tak nehrozí odchod z Evropské unie, jak v kampani sliboval Wilders. Podle Gentiloniho je nyní nutné, aby se Evropa změnila a vzkřísila. Někdejší švédský ministr zahraničí Carl Bildt vidí ve výsledcích z Nizozemska protest proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
S úlevou přijal porážku nizozemských populistů i světový tisk. Komentáře se vesměs shodují na tom, že nápor krajní pravice byl alespoň pro tentokrát úspěšně odražen.
Gratulace zaznívají i z Česka
Výsledky vítají i čeští politici. „Holandsko za celou Evropu dobře vykročilo do série voleb v roce 2017. Gratuluji!“ napsal na Twitteru ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Předseda hnutí ANO a vicepremiér Andrej Babiš, jehož uskupení je na evropské úrovni partnerem Rutteho VVD, nizozemskému premiérovi gratuloval. Spokojenost s výsledkem dal najevo i ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
„Ukázalo se, že zastánci rozpadu EU jsou slabší, než se čekalo. Zvítězil rozum,“ sdělil vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Připomněl, že Nizozemsko je stejně jako Česko exportní ekonomika a opuštění společného trhu Evropské unie by ho tvrdě postihlo. Wilders v kampani mluvil o možnosti odchodu Nizozemska z Unie.
Předsedu opoziční ODS Petra Fialu výsledek voleb nepřekvapil. Český odpůrce islámu a předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura označil za úspěch Wildersovo druhé místo.
Erdogan: Rutte vyhrál volby, ale ztratil přátelství Ankary
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan k výsledku voleb a probíhající diplomatické roztržce mezi oběma zeměmi poznamenal, že Mark Rutte sice vyhrál volby, přišel ovšem o přátelství Turecka. „Rutte, vaše strana možná skončila první ve volbách, ale měl byste vědět, že jste ztratil turecké přátelství,“ vzkázal Erdogan ze shromáždění na severozápadě Turecka.
Diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem se rozhořela o víkendu poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny. Před tím Nizozemsko zakázalo přistát letadlu šéfa turecké diplomacie Mevlüta Cavusoglua. Oba členové vlády chtěli v Rotterdamu vystoupit na shromážděních členů místní turecké komunity, které hodlali přesvědčovat, aby v dubnovém referendu o změnách turecké ústavy hlasovali pro posílení pravomocí hlavy státu.
Turečtí představitelé včetně Erdogana v reakci na tyto incidenty přirovnali postup nizozemských úřadů k „nacismu a fašismu“. Už dříve k nacistickým praktikám přirovnali i zrušení několika shromáždění místní turecké komunity v Německu, na kterých měli rovněž vystoupit turečtí ministři.
Cavusoglu Evropě věští náboženské války
Cavusoglu zase do Nizozemska vzkázal, že mezi jejich stranami není rozdíl. „Podívejte se, není žádný rozdíl mezi sociálními demokraty a fašistou Wildersem, je to stejná mentalita,“ řekl turecký ministr zahraničí. „Kam se ubíráte? Kam vedete Evropu? Začali jste Evropu rozdrobovat a vést ji k propasti,“ pokračoval. „Brzy začnou v Evropě náboženské války,“ prohlásil.
