Stíny francouzské kampaně. Jak kandidátům škodí kauzy?

3 minuty
Světla a stíny prezidentské kampaně ve Francii
Zdroj: ČT24

Souboj mezi favority francouzských prezidentských voleb se vyostřuje. Konzervativní kandidát François Fillon kvůli aféře se zaměstnáváním své ženy v průzkumech stále více ztrácí, Marine Le Penové přitom podobná kauza zatím příliš neuškodila. Kandidátka Národní fronty přesto vzbuzuje silné vášně – její poslední mítink provázely silné protesty.

Krajně pravicová politička má při svých setkáních s voliči ráda emoce, tím posledním v Nantes ale cloumaly vášně víc, než by si Le Penová přála. Autobus s jejími příznivci se kritici Le Penové pokusili zablokovat a vše musela řešit policie.

Le Penová pak okamžitě obvinila vládu z nečinnosti. „Nikdy se nesmíříme s tím, že krajně levicové bojůvky drancují, vypalují a útočí na naše policisty, tak jako znovu včera v Nantes, za víceméně očividného souhlasu vlády,“ uvedla.

Marine Le Penová
Zdroj: Reuters

Pravicový kandidát François Fillon nyní dokonce obvinil vládu, že nastolila v zemi atmosféru občanské války. Jinak ho ale s předsedkyní Národní fronty pojí snad už jen to, že oba čelí aférám s fiktivním zaměstnáváním svých příbuzných a spolupracovníků.

Nedílnou součástí kampaně je tak pro mnohé letošní kandidáty také předvolání k policii. Zatímco Fillon se k výslechu dostavil, Le Penová podobný krok odmítla. Přesto však stále mírně posiluje.

Policie minulý týden umístila do vazby člena ochranky i šéfku volebního štábu Le Penové – kvůli podezření z toho, že byli fiktivně zaměstnáni v rámci Evropského parlamentu a pobírali za to plat. Le Penová podle evropských vyšetřovatelů údajně sama přiznala vyplácení dvou zmíněných osob, ačkoliv nepracovaly. Le Penová později taková slova popřela.

Fillonova kauza se týká informací, podle nichž Penelope Fillonová jako asistentka svého manžela a pak jeho kolegy v letech 1988 až 2013 od státu neoprávněně získala přes 830 tisíc eur (22,5 milionu Kč). Dalších zhruba 100 tisíc eur (2,7 milionu Kč) dostala manželka za údajné psaní pro média. Fillon navíc odměnil jako asistenty i svoje děti.

Jako jediný ze tří favoritů předvolání nedostal favorit centristů Emmanuel Macron. Naopak získal podporu dalších politiků a v průzkumech se pomalu dotahuje na Le Penovou. Do druhého kola voleb se tak letos možná nedostanou zástupci dvou stran, které se ve Francii střídaly u moci desítky let.

Macron je v průzkumech stabilně favoritem případného druhého kola prezidentských voleb. V něm by podle pondělního průzkumu deníku Figaro a zpravodajské televize LCI porazil Le Penovou poměrem 58 ku 42 procentům. To je pro Le Penovou lepší skóre než podle páteční ankety agentury Ifop, která jí dávala 38,5 procenta proti 61,5 procenta pro Macrona.

Le Penová se oproti ostatním „systémovým“ kandidátům výrazně liší. Svou zemi chce zbavit eura a vyhlásit referendum o odchodu z EU. Ostatně brexit byl podle ní nejdůležitější událostí od pádu Berlínské zdi.

Le Penová má podporu i některých českých politiků. „Marine Le Penová je moje kamarádka. Jeto velká francouzská vlastenka a je to budoucí francouzská prezidentka,“ doufá předseda SPD Tomio Okamura.

6 minut
168 hodin: Zaostřeno na Marine Le Pen
Zdroj: ČT24

„Myslím, že to bude prezidentka, která se bude snažit vrátit Francii bezpečnost. Vzhledem k migraci a útokům z posledních let jsou zkrátka Francouzi nespokojeni,“ dodává pro pořad 168 hodin Marek Černoch z hnutí Úsvit. Podle Jaroslava Foldyny (ČSSD) se navíc Le Penová chytře chopila některých levicových témat, u nichž francouzští socialisté „přestali být rozumitelní“.

První kolo voleb by podle pondělní sondáže vyhrála Le Penová se ziskem 27 procent. Macron by získal o dva procentní body méně a na třetím místě by skončil pravicový kandidát François Fillon s 20 procenty.

První kolo prezidentských voleb se bude konat 23. dubna a rozhodující druhé kolo 7. května. 

Francouzské prezidentské volby
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 7 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 27 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 54 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...