Turecký ministr uklidňuje nizozemské investory. Unii pohrozil přehodnocením migrační dohody

Turecko splnilo své závazky vyplývající z migrační dohody s Evropskou unií, Unie ale nedodržela jediný slib. Uvedl to turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik. Snažil se zároveň uklidnit nizozemské investory, kterých se podle něj současné napětí v turecko-nizozemských vztazích nijak nedotkne. Na Twitteru se ve středu po napadení hackery objevily turecky psané vzkazy na účtech velkých organizací či mediálních firem, které Nizozemsko a Německo kvůli chování vůči Turecku označují za nacisty.

Podle Celika je načase, aby Ankara přehodnotila migrační dohodu, kterou před rokem uzavřela s evropskou osmadvacítkou. Nevidím jediný důvod, proč by mělo Turecko dál dohodu dodržovat, prohlásil Celik. Je totiž podle něj zcela jasné, že se unijní státy nehodlají postavit čelem ke svému slibu umožnit Turecku bezvízový styk.

Nizozemští podnikatelé ani turisté nejsou součástí krize, ujistil Celik

Celik se vrátil i k současné diplomatické roztržce s Nizozemskem. Podle něj nijak neohrozí investice nizozemských podnikatelů v Turecku. Hněv turecké vlády se týká nizozemské vlády, nikoli nizozemského lidu, uvedl. Ankara v úterý mimo jiné ohlásila, že zmrazí diplomatické styky s Haagem na nejvyšší úrovni a že si nepřeje návrat nizozemského velvyslance, který je na dovolené.

Někteří turečtí politici v uplynulých dnech hrozili Nizozemsku i hospodářskými sankcemi. Podle Celika ale k jejich uvalení nedojde. Nizozemští podnikatelé ani turisté „určitě nejsou součástí této krize“, řekl ministr.

Diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem se rozhořela o víkendu poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny. Před tím Nizozemsko zakázalo přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie Mevlütu Cavusogluovi.

Oba členové turecké vlády chtěli v Rotterdamu vystoupit na shromážděních členů místní turecké komunity, které hodlali přesvědčovat, aby v dubnovém referendu o změnách turecké ústavy hlasovali pro posílení pravomocí prezidenta. Lidové hlasování se v Turecku koná 16. dubna. V Nizozemsku se už ve středu konají parlamentní volby.

Tusk: Turci jsou odtržení od reality

Turečtí představitelé v reakci na tyto incidenty přirovnali postup nizozemských úřadů k „nacismu a fašismu“. To odsoudili politici nejen v Haagu, ale i v Berlíně a v Bruselu. „Jestli někdo vidí fašismus v Rotterdamu, tak je zcela odtržen od reality,“ poznamenal v europarlamentu šéf unijních summitů Donald Tusk, který se za Nizozemce již dříve postavil. 

„Nikdy neakceptuji taková přirovnání, je to naprosto nepřijatelné,“ prohlásil na úvod debaty v plénu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, pobouřený Erdoganovými výroky na adresu Německa a Nizozemska. Juncker varoval, že tímto způsobem Erdogan vzdaluje svou zemi od Evropy.

3 minuty
Lídři EU kritizují Turecko
Zdroj: ČT24

Někteří europoslanci volají po ukončení přístupových jednání

V Evropském parlamentu ve středu znělo silné volání po zmrazení či přímo ukončení rozhovorů o přistoupení Turecka do Evropské unie kvůli rostoucímu autoritářství prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana i čerstvé diplomatické roztržce s Nizozemskem.

„Musíme okamžitě zmrazit přístupová jednání, aby se Erdogan vrátil k rozumu,“ apeloval jménem evropských liberálů belgický expremiér Guy Verhofstadt. Pozastavil se přitom nad tím, že „Erdogan žádá svobodu projevu v cizině pro své ministry, zatímco doma v Turecku zavírá novináře do vězení“.

Guy Verhofstadt
Zdroj: ČT24

„Je načase říct Turecku, že nelze pokračovat v jednání. Musíme přijít s novou partnerskou smlouvou pro Turecko,“ uvedl český europoslanec Pavel Telička, jenž podle svých slov v roce 2004 jako jeden z mála eurokomisařů zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem prosazoval.

Podobně i německá poslankyně Angelika Nieblerová z nejsilnějšího klubu evropských lidovců žádala v reakci na Erdoganovy urážky Němců a Nizozemců zmrazení přístupových jednání s Tureckem. „Právě vyplácíme Erdoganovi 10,5 miliardy eur. Kdybyste měli špetku hrdosti, zmrazili byste tyto platby,“ prohlásil italský poslanec Matteo Salvini, vůdce protiimigrační Ligy severu.

Naopak Belgičan Philippe Lamberts z klubu zelených se postavil za Ankaru, která Unii pomohla zvládat migrační krize: „Je snad nekorektní říkat, že Turecko je pětadvacetkrát chudší než Evropa, ale má dvakrát víc uprchlíků, a že (maďarský premiér Viktor) Orbán vězní žadatele o azyl?“

Twitter napadli hackeři, šíří protinizozemské vzkazy

Stovky ověřených účtů na Twitteru, mezi nimi účty organizací Amnesty International a Unicef, Evropského parlamentu, mediálních firem i známých osobností, napadli hackeři a šíří protiněmecké a protinizozemské vzkazy. Mezi napadenými jsou profily časopisu Forbes, bitcoinové peněženky Blockchain, německého fotbalového klubu Borussia Dortmund, japonského účtu Justina Biebera či profil britského ministerstva zdravotnictví.

Na jednom z tweetů se objevil hákový kříž, symbol nacistického Německa, objevily se také hashtagy, které v překladu znamenají nacistické Německo a nacistické Holandsko, a tweet podporující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Tweet také odkazuje na video s Erdoganem a zmiňuje datum 16. dubna, kdy se bude konat turecké referendum.

Některým uživatelům byla u profilu změněna fotografie, objevila se tam turecká vlajka a erb Osmanské říše. Kdo stojí za útokem, zatím není jasné.

Podle některých uživatelů byla narušena analytická aplikace třetí strany nazvaná Twitter Counter, což umožnilo hackerům poslat řadu tweetů komukoliv, kdo používá tento software. Mluvčí Twitter Counter CNBC řekl, že jsou si této situace vědomi a vyšetřují ji. Společnost podle něj podnikla kroky, aby takovému zneužití zamezila, pokud bylo opravdu uskutečněno pomocí jejich systému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 23 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...