Turecko splnilo své závazky vyplývající z migrační dohody s Evropskou unií, Unie ale nedodržela jediný slib. Uvedl to turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik. Snažil se zároveň uklidnit nizozemské investory, kterých se podle něj současné napětí v turecko-nizozemských vztazích nijak nedotkne. Na Twitteru se ve středu po napadení hackery objevily turecky psané vzkazy na účtech velkých organizací či mediálních firem, které Nizozemsko a Německo kvůli chování vůči Turecku označují za nacisty.
Turecký ministr uklidňuje nizozemské investory. Unii pohrozil přehodnocením migrační dohody
Podle Celika je načase, aby Ankara přehodnotila migrační dohodu, kterou před rokem uzavřela s evropskou osmadvacítkou. Nevidím jediný důvod, proč by mělo Turecko dál dohodu dodržovat, prohlásil Celik. Je totiž podle něj zcela jasné, že se unijní státy nehodlají postavit čelem ke svému slibu umožnit Turecku bezvízový styk.
Nizozemští podnikatelé ani turisté nejsou součástí krize, ujistil Celik
Celik se vrátil i k současné diplomatické roztržce s Nizozemskem. Podle něj nijak neohrozí investice nizozemských podnikatelů v Turecku. Hněv turecké vlády se týká nizozemské vlády, nikoli nizozemského lidu, uvedl. Ankara v úterý mimo jiné ohlásila, že zmrazí diplomatické styky s Haagem na nejvyšší úrovni a že si nepřeje návrat nizozemského velvyslance, který je na dovolené.
Někteří turečtí politici v uplynulých dnech hrozili Nizozemsku i hospodářskými sankcemi. Podle Celika ale k jejich uvalení nedojde. Nizozemští podnikatelé ani turisté „určitě nejsou součástí této krize“, řekl ministr.
Diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem se rozhořela o víkendu poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny. Před tím Nizozemsko zakázalo přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie Mevlütu Cavusogluovi.
Oba členové turecké vlády chtěli v Rotterdamu vystoupit na shromážděních členů místní turecké komunity, které hodlali přesvědčovat, aby v dubnovém referendu o změnách turecké ústavy hlasovali pro posílení pravomocí prezidenta. Lidové hlasování se v Turecku koná 16. dubna. V Nizozemsku se už ve středu konají parlamentní volby.
Tusk: Turci jsou odtržení od reality
Turečtí představitelé v reakci na tyto incidenty přirovnali postup nizozemských úřadů k „nacismu a fašismu“. To odsoudili politici nejen v Haagu, ale i v Berlíně a v Bruselu. „Jestli někdo vidí fašismus v Rotterdamu, tak je zcela odtržen od reality,“ poznamenal v europarlamentu šéf unijních summitů Donald Tusk, který se za Nizozemce již dříve postavil.
„Nikdy neakceptuji taková přirovnání, je to naprosto nepřijatelné,“ prohlásil na úvod debaty v plénu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, pobouřený Erdoganovými výroky na adresu Německa a Nizozemska. Juncker varoval, že tímto způsobem Erdogan vzdaluje svou zemi od Evropy.
Lídři EU kritizují Turecko (zdroj: ČT24)
Někteří europoslanci volají po ukončení přístupových jednání
V Evropském parlamentu ve středu znělo silné volání po zmrazení či přímo ukončení rozhovorů o přistoupení Turecka do Evropské unie kvůli rostoucímu autoritářství prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana i čerstvé diplomatické roztržce s Nizozemskem.
„Musíme okamžitě zmrazit přístupová jednání, aby se Erdogan vrátil k rozumu,“ apeloval jménem evropských liberálů belgický expremiér Guy Verhofstadt. Pozastavil se přitom nad tím, že „Erdogan žádá svobodu projevu v cizině pro své ministry, zatímco doma v Turecku zavírá novináře do vězení“.
Guy Verhofstadt
„Je načase říct Turecku, že nelze pokračovat v jednání. Musíme přijít s novou partnerskou smlouvou pro Turecko,“ uvedl český europoslanec Pavel Telička, jenž podle svých slov v roce 2004 jako jeden z mála eurokomisařů zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem prosazoval.
Podobně i německá poslankyně Angelika Nieblerová z nejsilnějšího klubu evropských lidovců žádala v reakci na Erdoganovy urážky Němců a Nizozemců zmrazení přístupových jednání s Tureckem. „Právě vyplácíme Erdoganovi 10,5 miliardy eur. Kdybyste měli špetku hrdosti, zmrazili byste tyto platby,“ prohlásil italský poslanec Matteo Salvini, vůdce protiimigrační Ligy severu.
Naopak Belgičan Philippe Lamberts z klubu zelených se postavil za Ankaru, která Unii pomohla zvládat migrační krize: „Je snad nekorektní říkat, že Turecko je pětadvacetkrát chudší než Evropa, ale má dvakrát víc uprchlíků, a že (maďarský premiér Viktor) Orbán vězní žadatele o azyl?“
Twitter napadli hackeři, šíří protinizozemské vzkazy
Stovky ověřených účtů na Twitteru, mezi nimi účty organizací Amnesty International a Unicef, Evropského parlamentu, mediálních firem i známých osobností, napadli hackeři a šíří protiněmecké a protinizozemské vzkazy. Mezi napadenými jsou profily časopisu Forbes, bitcoinové peněženky Blockchain, německého fotbalového klubu Borussia Dortmund, japonského účtu Justina Biebera či profil britského ministerstva zdravotnictví.
Na jednom z tweetů se objevil hákový kříž, symbol nacistického Německa, objevily se také hashtagy, které v překladu znamenají nacistické Německo a nacistické Holandsko, a tweet podporující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Tweet také odkazuje na video s Erdoganem a zmiňuje datum 16. dubna, kdy se bude konat turecké referendum.
Některým uživatelům byla u profilu změněna fotografie, objevila se tam turecká vlajka a erb Osmanské říše. Kdo stojí za útokem, zatím není jasné.
Podle některých uživatelů byla narušena analytická aplikace třetí strany nazvaná Twitter Counter, což umožnilo hackerům poslat řadu tweetů komukoliv, kdo používá tento software. Mluvčí Twitter Counter CNBC řekl, že jsou si této situace vědomi a vyšetřují ji. Společnost podle něj podnikla kroky, aby takovému zneužití zamezila, pokud bylo opravdu uskutečněno pomocí jejich systému.