Turecký ministr uklidňuje nizozemské investory. Unii pohrozil přehodnocením migrační dohody

Turecko splnilo své závazky vyplývající z migrační dohody s Evropskou unií, Unie ale nedodržela jediný slib. Uvedl to turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik. Snažil se zároveň uklidnit nizozemské investory, kterých se podle něj současné napětí v turecko-nizozemských vztazích nijak nedotkne. Na Twitteru se ve středu po napadení hackery objevily turecky psané vzkazy na účtech velkých organizací či mediálních firem, které Nizozemsko a Německo kvůli chování vůči Turecku označují za nacisty.

Podle Celika je načase, aby Ankara přehodnotila migrační dohodu, kterou před rokem uzavřela s evropskou osmadvacítkou. Nevidím jediný důvod, proč by mělo Turecko dál dohodu dodržovat, prohlásil Celik. Je totiž podle něj zcela jasné, že se unijní státy nehodlají postavit čelem ke svému slibu umožnit Turecku bezvízový styk.

Nizozemští podnikatelé ani turisté nejsou součástí krize, ujistil Celik

Celik se vrátil i k současné diplomatické roztržce s Nizozemskem. Podle něj nijak neohrozí investice nizozemských podnikatelů v Turecku. Hněv turecké vlády se týká nizozemské vlády, nikoli nizozemského lidu, uvedl. Ankara v úterý mimo jiné ohlásila, že zmrazí diplomatické styky s Haagem na nejvyšší úrovni a že si nepřeje návrat nizozemského velvyslance, který je na dovolené.

Někteří turečtí politici v uplynulých dnech hrozili Nizozemsku i hospodářskými sankcemi. Podle Celika ale k jejich uvalení nedojde. Nizozemští podnikatelé ani turisté „určitě nejsou součástí této krize“, řekl ministr.

Diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem se rozhořela o víkendu poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny. Před tím Nizozemsko zakázalo přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie Mevlütu Cavusogluovi.

Oba členové turecké vlády chtěli v Rotterdamu vystoupit na shromážděních členů místní turecké komunity, které hodlali přesvědčovat, aby v dubnovém referendu o změnách turecké ústavy hlasovali pro posílení pravomocí prezidenta. Lidové hlasování se v Turecku koná 16. dubna. V Nizozemsku se už ve středu konají parlamentní volby.

Tusk: Turci jsou odtržení od reality

Turečtí představitelé v reakci na tyto incidenty přirovnali postup nizozemských úřadů k „nacismu a fašismu“. To odsoudili politici nejen v Haagu, ale i v Berlíně a v Bruselu. „Jestli někdo vidí fašismus v Rotterdamu, tak je zcela odtržen od reality,“ poznamenal v europarlamentu šéf unijních summitů Donald Tusk, který se za Nizozemce již dříve postavil. 

„Nikdy neakceptuji taková přirovnání, je to naprosto nepřijatelné,“ prohlásil na úvod debaty v plénu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, pobouřený Erdoganovými výroky na adresu Německa a Nizozemska. Juncker varoval, že tímto způsobem Erdogan vzdaluje svou zemi od Evropy.

Nahrávám video
Lídři EU kritizují Turecko
Zdroj: ČT24

Někteří europoslanci volají po ukončení přístupových jednání

V Evropském parlamentu ve středu znělo silné volání po zmrazení či přímo ukončení rozhovorů o přistoupení Turecka do Evropské unie kvůli rostoucímu autoritářství prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana i čerstvé diplomatické roztržce s Nizozemskem.

„Musíme okamžitě zmrazit přístupová jednání, aby se Erdogan vrátil k rozumu,“ apeloval jménem evropských liberálů belgický expremiér Guy Verhofstadt. Pozastavil se přitom nad tím, že „Erdogan žádá svobodu projevu v cizině pro své ministry, zatímco doma v Turecku zavírá novináře do vězení“.

Guy Verhofstadt
Zdroj: ČT24

„Je načase říct Turecku, že nelze pokračovat v jednání. Musíme přijít s novou partnerskou smlouvou pro Turecko,“ uvedl český europoslanec Pavel Telička, jenž podle svých slov v roce 2004 jako jeden z mála eurokomisařů zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem prosazoval.

Podobně i německá poslankyně Angelika Nieblerová z nejsilnějšího klubu evropských lidovců žádala v reakci na Erdoganovy urážky Němců a Nizozemců zmrazení přístupových jednání s Tureckem. „Právě vyplácíme Erdoganovi 10,5 miliardy eur. Kdybyste měli špetku hrdosti, zmrazili byste tyto platby,“ prohlásil italský poslanec Matteo Salvini, vůdce protiimigrační Ligy severu.

Naopak Belgičan Philippe Lamberts z klubu zelených se postavil za Ankaru, která Unii pomohla zvládat migrační krize: „Je snad nekorektní říkat, že Turecko je pětadvacetkrát chudší než Evropa, ale má dvakrát víc uprchlíků, a že (maďarský premiér Viktor) Orbán vězní žadatele o azyl?“

Twitter napadli hackeři, šíří protinizozemské vzkazy

Stovky ověřených účtů na Twitteru, mezi nimi účty organizací Amnesty International a Unicef, Evropského parlamentu, mediálních firem i známých osobností, napadli hackeři a šíří protiněmecké a protinizozemské vzkazy. Mezi napadenými jsou profily časopisu Forbes, bitcoinové peněženky Blockchain, německého fotbalového klubu Borussia Dortmund, japonského účtu Justina Biebera či profil britského ministerstva zdravotnictví.

Na jednom z tweetů se objevil hákový kříž, symbol nacistického Německa, objevily se také hashtagy, které v překladu znamenají nacistické Německo a nacistické Holandsko, a tweet podporující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Tweet také odkazuje na video s Erdoganem a zmiňuje datum 16. dubna, kdy se bude konat turecké referendum.

Některým uživatelům byla u profilu změněna fotografie, objevila se tam turecká vlajka a erb Osmanské říše. Kdo stojí za útokem, zatím není jasné.

Podle některých uživatelů byla narušena analytická aplikace třetí strany nazvaná Twitter Counter, což umožnilo hackerům poslat řadu tweetů komukoliv, kdo používá tento software. Mluvčí Twitter Counter CNBC řekl, že jsou si této situace vědomi a vyšetřují ji. Společnost podle něj podnikla kroky, aby takovému zneužití zamezila, pokud bylo opravdu uskutečněno pomocí jejich systému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 34 mminutami

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 3 hhodinami

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 9 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 12 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...