Turecký vicepremiér Numan Kurtulmus v pondělí pozdě večer ohlásil sankce proti Nizozemsku. Ankara podle něj zmrazí vztahy na nejvyšší úrovni, zakáže návrat nizozemského velvyslance do Turecka a zablokuje i všechny další diplomatické lety. Nizozemský premiér Mark Rutte označil sankce za bizarní. Ankara také ostře kritizovala Evropskou unii, která se podle ní navzdory jasnému porušení evropských hodnot postavila na stranu Nizozemska.
Zákaz příletu diplomatů včetně nizozemského velvyslance. Turecké sankce jsou podle Rutteho bizarní
Ohlášené sankce jsou podle Rutteho „bizarní“, protože Nizozemsko má podle něj více důvodů se zlobit. Ohlášená diplomatická opatření ale podle něj „nejsou tak zlá“.
Diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem se vystupňovala o víkendu poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayanovou Kayaovou, která se chystala promluvit k turecké komunitě v Rotterdamu.
Členka vlády premiéra Binaliho Yildirima se chystala Turky žijící v Nizozemsku přesvědčovat, aby v dubnovém referendu o změnách ústavy hlasovali pro posílení pravomocí turecké hlavy státu. Ještě před deportací ministryně Nizozemsko zakázalo přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie Mevlütu Cavusogluovi.
EU podpořila extremismus a xenofobii, zní z Turecka
Turečtí představitelé v reakci na tyto incidenty přirovnali postup nizozemských úřadů k „nacismu a fašismu“. To odsoudili politici nejen v Haagu, ale i v Berlíně a v Bruselu. EU vyzvala Ankaru, aby se ve sporu zdržela „přehnaných vyjádření a akcí, které by dál zhoršovaly situaci“.
Reakci Unie následně tvrdě kritizovalo turecké ministerstvo zahraničí, podle kterého EU používá dvojí metr. Brusel se postavil na stranu Nizozemska navzdory tomu, že tato země jasně porušila „lidská práva a evropské hodnoty“, uvedli Turci.
Pondělní prohlášení šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové a eurokomisaře pro rozšíření Johannese Hahna podporuje podle turecké diplomacie „extremismus, xenofobii a protiturecké nálady“, neboť vyzývalo k uklidnění pouze Turecko, a nikoli „ve skutečnosti zodpovědné státy“. „Z těchto důvodů pro nás nemá krátkozraké prohlášení EU žádnou hodnotu,“ uzavřela Ankara.
Referendum o změnách turecké ústavy, kvůli kterému se vysoce postavení turečtí politici snaží lobbovat u turecké komunity v západní Evropě, se bude konat 16. dubna.
Už ve středu se uskuteční parlamentní volby v Nizozemsku. Podle zpravodaje ČT Bohumila Vostala incident bude mít dopad na nizozemské volby. Téma má v zemi stále větší pozornost. „Průzkumy ale nenaznačují velký přeliv voličů kvůli tomuto incidentu. Nizozemce zajímají hlavně ekonomická témata jako zdravotnictví nebo ekonomické rozdíly,“ uvedl Vostal.
Sársko zakázalo volební vystoupení zahraničních politiků
Sársko jako první německá spolková země v reakci na opakovanou kampaň tureckých politiků v zemích Evropské unie zakázalo volební vystoupení zahraničních politiků. Šéfka sárské vlády Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung oznámila, že její země nehodlá čekat na kroky Evropské unie nebo německé vlády a rozhodla se využít všechny možnosti, aby zahraniční volební kampaň na svém území zakázala.
Krampová-Karrenbauerová, která se v zemských volbách 26. března bude ucházet o znovuzvolení do čela sárské vlády, se odvolává zejména na paragraf 47 pobytového zákona, podle něhož každá spolková země může zakázat politickou činnost cizinců, pokud ohrožuje poklidné soužití Němců a cizinců.
Předsedkyně vlády druhé nejméně lidnaté spolkové země je přesvědčena o tom, že právě taková vystoupení tureckých politiků z poslední doby jsou. „Vnitroturecké konflikty nemají v Německu co dělat,“ míní.