Neúspěšní kandidáti Sobčaková a Titov předali Putinovi seznam politických vězňů

Prezidentská kandidátka za ruské liberální hnutí Občanská iniciativa Xenija Sobčaková při pondělním setkání v Kremlu předala prezidentu Vladimiru Putinovi seznam šestnácti osob, které jsou podle ní v Rusku vězněny z politických důvodů. Novinářům to řekl další účastník schůzky Boris Titov, který ve volbách kandidoval za konzervativní Stranu růstu.

Putin se v Kremlu setkal se sedmi svými soupeři, které v neděli ve volbách porazil. Sobčaková už před volbami oznámila, že hodlá Putinovi seznam předat se žádostí, aby se Kreml osudem politických vězňů zabýval. O osobách uvedených v seznamu ruská média neinformovala.

Svůj seznam prezidentovi předal i Titov. Jsou v něm prý čtyři ruští podnikatelé žijící v zahraničí, kteří jsou v Rusku trestně stíháni. Putin podle Titova informaci obou prezidentských kandidátů vyslechl. „Určitě to posoudíme a rozhodneme,“ tlumočil Titov Putinova slova.

Soupeři vyzvali Putina k normalizaci vztahů s Ukrajinou

Obsáhle na dvouhodinovém setkání s Putinem hovořil další neúspěšný kandidát, šéf liberální strany Jabloko Grigorij Javlinskij. Novinářům po schůzce řekl, že Putina upozornil na nutnost zásadních reforem v hospodářství a vnitřní i zahraniční politice. „Především je nutná normalizace vztahů s Ukrajinou a stažení vojsk ze Sýrie. Jsou zapotřebí hluboké ekonomické reformy, je třeba zastavit závody ve zbrojení a nedopustit válku,“ řekl prý Javlinskij hlavě státu.

Předseda strany Jabloko rovněž Putina upozornil na osud Ojuba Titijeva, šéfa čečenské odbočky organizace na ochranu lidských práv Memorial. Titijev byl letos v lednu zatčen kvůli údajnému držení drog, které mu podle jeho obhájce podstrčila policie. K jeho propuštění v únoru vyzval Evropský parlament.

Nacionalistický předák Vladimir Žirinovskij na schůzce podle agentury TASS Putinovi navrhl změnu politického systému země. V čele Ruska by prý měla být třicetičlenná státní rada složená z nejlepších poslanců, ministrů a gubernátorů. Její předseda by zároveň plnil funkci prezidenta. „Volby prezidenta by tak odpadly a parlament by měl víc pravomocí,“ informoval Žirinovskij o své iniciativě novináře. Putin prý na návrh nereagoval.

13 minut
Události: Očekává se, že Putin v úvodu mandátu pozmění vládní tým
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...