Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi v noci na středu vypršel termín, který dostal na sestavení nové koaliční vlády po březnových předčasných volbách. Ministerskému předsedovi se kabinet sestavit nepodařilo a zvýšila se tak možnost, že by se jeho strana Likud mohla poprvé za dvanáct let ocitnout v opozici, napsala agentura AP. Prezident Reuven Rivlin následně pověřil sestavením vlády centristu Ja'ira Lapida.
Po vypršení termínu byl další krok právě na izraelském prezidentovi, který mohl Netanjahuovi lhůtu prodloužit, což nestalo, protože o to Netanjahu nepožádal. Úkolem také mohl pověřit jiného politika nebo požádat parlament, aby vybral kandidáta sám. Pokud by všechny možnosti na sestavení kabinetu selhaly, zemi by podle AP nejspíše čekaly další volby.
Rivlin krátce po půlnoci oznámil, že ve středu zkontaktuje zástupce třinácti parlamentních stran, aby s nimi prodiskutoval „pokračování procesu sestavování vlády“. Už dopoledne prezident přijal Ja'ira Lapida, šéfa nejsilnější opoziční strany Ješ atid, a zároveň Naftaliho Beneta, který je předsedou menší pravicové strany Yamina, významné v kalkulacích obou táborů. Sestavením vlády následně pověřil právě Lapida.
Opoziční blok se pro pověření Ja'ira Lapida vyjádřil kladně. Podle prezidenta má Lapid ve 120členném Knesetu podporu 56 poslanců. To je daleko víc, než měl Naftali Benet, a je to i víc, než měl dříve Benjamin Netanjahu, shrnul situaci blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Jak připomíná Reuters, ani to však k zajištění většiny v parlamentu nestačí. „Začalo být jasné, že Ja'ir Lapid má možnost sestavit vládu, která získá podporu parlamentu,“ uvedl prezident. Připustil však, že to nebude mít jednoduché.
„Právě jsem hovořil s Ja'irem Lapidem a informoval ho, že ho pověřuji sestavením vlády, ať už to bude vláda, kterou povede od začátku, nebo vláda, kterou jako první povede někdo jiný a v níž bude (Lapid) alternujícím premiérem,“ uvedl Rivlin.
Sedmapadesátiletý politik nominaci přijal a uvedl, že jeho cílem bude sestavit vládu levice, pravice a středu, v níž nebude panovat nenávist. V minulosti však vyloučil, že by sloužil ve vládě s Netanjahuem, což zdůvodnil jeho korupčními kauzami.
Netanjahu se nevzdává
Netanjahu nyní vyzval Bennetta, aby s ním vytvořil „silný pravicový blok“. Ten by podle Reuters měl 59 křesel, což opět k dosažení většiny nestačí. Možnou koalici vedenou Lapidem Netanjahu označil za „nebezpečnou levicovou vládu“.
„Zdá se, že možná za několik dní nebo týdnů můžeme mít fungující koalici bez pana Netanjahua. Bude to průlomová změna,“ řekl podle agentury AP šéf Izraelského institutu pro demokracii Johanan Plesner. Připustil ale, že ve hře jsou stále páté volby.
Netanjahu i jeho rivalové se také pokusili získat podporu stran, které zastupují zhruba 21procentní arabskou menšinu. Pět z šesti zákonodárců Sjednocené kandidátky v dnešním dopisu Rivlinovi podpořilo Lapida, což prezident v projevu zmínil.
Na vládu v demisi jsou Izraelci zvyklí
Izraelské předčasné volby se konaly v březnu a nepřinesly výsledek, jenž by kterémukoli z politiků umožnil sestavit většinový kabinet. Rivlin už na začátku dubna poskytl první šanci na sestavení vlády Netanjahuovi, kterého ze 120členného parlamentu podpořilo 52 poslanců. Nebyla to většina, ze všech lídrů stran ale získal největší podporu. Navzdory opakovaným jednáním s mnoha politickými rivaly však Netanjahu ve vytvoření vlády neuspěl.
Izrael se od prosince 2018 nachází v politickém vládním provizoriu. Stát je zvyklý na vládu v demisi, nemá ani nástroj úřednické vlády. Netanjahu tedy vládne v demisi i nadále. Nyní je ale evidentní, že na rozdíl od předchozích pokusů, když se strany snažily ukončit mandát Benjamina Netanjahua, k tomu mají nyní nejblíž. Dokud někdo jiný nezíská důvěru Knesetu, bude ale stále vládnout Netanjahu, vysvětlil Borek.
Politické preference jsou za poslední rok a půl stabilní. Postupně je však patrná únava voličů, volební účast klesla. Ve volebních baštách pravice však klesla účast více než u levicově liberálních stran.
„Když připustíme, že se utvoří nějaká opoziční vláda, tak pro účastníky takové vlády to bude velkým testem loajality jejich voličů. Jak varianta ,netanjahuovská vláda‘, tak varianta ,protinetanjahuovská vláda‘ je založená na velice divokých, ideologicky dosti nelogických aliancích, které musí být utvořeny, aby byla nějaká většina. Pokud by měl například sestavit vládu Ja'ir Lapid, tak to bude vláda, ve které budou sedět strany radikálně pravicové i radikálně levicové. Budou tam sedět zástupci osadníků ze Západního břehu, ale budou tam také sedět levicově nazelenalí liberálové z Tel Avivu plus několik zástupců arabských stran. Netanjahuova vláda by byla podobně divoká,“ shrnul zpravodaj.
