Německá vláda schválila plán stažení vojáků bundeswehru z turecké letecké základny Incirlik. Kolem 260 vojáků, kteří pomáhají v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), by se mělo přesunout do Jordánska. Turecko německým poslancům už poněkolikáté zabránilo vojáky navštívit. O stažení vojáků bude ještě hlasovat parlament, s největší pravděpodobností ale vládní návrh podpoří.
Plán ministryně obrany Ursuly von der Leyenové schválila vláda bez diskuze. Poslední pokus ministra zahraničí Sigmara Gabriela dohodnout se s Turky, aby umožnili návštěvy německých zákonodárců na základně Incirlik, v pondělí ztroskotal. Podle Ankary není taková návštěva vzhledem k současné vnitřní politické situaci v Turecku možná.
Na dvou tureckých základnách Incirlik a Konya je v současnosti kromě vojáků řady dalších členských zemí Severoatlantické aliance také zhruba 270 německých vojáků. Na rozdíl od Incirliku Turci s návštěvami na základně Konya problém nemají.
Bundeswehr se účastní mezinárodní mise, jejímž úkolem je bojovat proti radikálům z organizace Islámský stát. Do přímých bojových akcí se ale Německo nezapojuje, v Turecku má monitorovací a tankovací letouny.
Turecko zamezilo Němcům navštívit své vojáky opakovaně
Turci zakázali německým poslancům vstup na Incirlik několikrát, naposledy v polovině května. Turecko to tehdy zdůvodnilo mimo jiné tím, že Německo poskytlo azyl tureckým vojákům, kteří prchli ze země kvůli loňskému zmařenému puči. Podle Gabriela ale není možné, aby poslanci, kteří nasazení německých vojáků v zahraničí schvalují, neměli možnost tyto vojáky navštěvovat. Bundeswehr je v Německu považován za „parlamentní armádu“.
O stažení německých vojáků z Incirliku nyní budou hlasovat němečtí poslanci. Očekává se, že Spolkový sněm 21. června stažení schválí. Navržený krok podpoří zřejmě i část opozice.
Přesunutí německých vojáků a letadel na jordánskou základnu Azrak u jižních hranic Sýrie bude podle agentury DPA znamenat zhoršení možnosti nasazení v boji proti IS.
Vztahy mezi spojenci z NATO Německem a Tureckem se v posledních letech kvůli sérii incidentů zhoršily. Naposledy před časem diplomatická roztržka vypukla poté, co německá města zakázala tureckým vládním politikům před tureckým dubnovým referendem o změnách ústavy agitovat na německém území mezi příslušníky turecké menšiny.
Už dříve vztahy narušila například i satirická báseň německého komika Jana Böhmermanna, který vtipkoval na účet tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, nebo rezoluce německého parlamentu, která uznala masakry Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Spory vyvolal také případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, který je už několik měsíců v turecké vazbě, podle Berlína neoprávněně.
