Berlínu se nepodařilo přesvědčit Turky, aby povolili německým poslancům návštěvy na turecké letecké základně Incirlik, kde působí vojáci bundeswehru. Musí tak stáhnout vojáky ze země a přesunout je do jiného státu v oblasti východního Středomoří.
Německo stáhne vojáky z Turecka. Ankara odmítá pouštět německé poslance na základnu
Jde o odvetu Ankary za to, že Německo poskytlo azyl tureckým vojákům, kteří se do vlasti kvůli obavám ze stíhání v souvislosti s loňským nepodařeným pučem nechtějí vrátit.
Na tureckých základnách Incirlik a Konya je v současnosti kromě vojáků řady dalších členských zemí NATO také zhruba 270 německých vojáků. Bundeswehr se účastní mezinárodní mise, jejímž úkolem je bojovat proti radikálům z organizace Islámský stát (IS).
„Uvítali jsme, když přišli, a pokud odejdou, řekneme jim přátelské ,Na shledanou,‘“ reagoval už před jednáním se svým německým protějškem turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu.
Turecko již loni kvůli vyhroceným vztahům bránilo německým poslancům v návštěvě německých vojáků na základně Incirlik. Loni v říjnu je nakonec na základnu pustilo, od té doby se ale žádný německý zákonodárce na Incirlik nepodíval.
Německá armáda teď hledá na Blízkém východě a ve východním Středomoří leteckou základnu, kterou by mohla v případě nutnosti využívat místo Incirliku. V této souvislosti se spekulovalo o Kuvajtu, Jordánsku nebo Kypru.
Německo Ankaru dlouhodobě kritizuje kvůli potlačování opozice po červencovém nezdařeném puči. Spolu s dalšími evropskými zeměmi se Německo dostalo na jaře do sporu s Turky i kvůli referendu o posílení prezidentských pravomocí.
Německé úřady totiž zakázaly tureckým ministrům agitovat na německé půdě. Hlasy milionů Turků v zahraničí byly pro Erdogana důležité, protože vítězství neměl úplně jisté.
Německo-turecké vztahy ochladily už loňské spory
K ochlazení vzájemných německo-tureckých vztahů vedla i řada dalších kauz. Německý Spolkový sněm označil začátkem loňského června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu.
Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
V polovině srpna navíc zveřejnila německá veřejnoprávní televize ARD utajené prohlášení ministerstva vnitra, v němž se uvádí, že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí.
Německé úřady také zastavily trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi ZDF svou vulgární básní zesměšnil tureckého prezidenta. Ten pak požadoval umělcovo potrestání.
Erdogan zase dříve označil Německo za ráj pro teroristy. Berlín podle něj léta chrání kurdské bojovníky a poskytuje útočiště organizaci duchovního Gülena.