„Nechci odklad, chci volby,“ otočil Trump. Opět ale zdůraznil obavy z korespondenčního hlasování

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer řekl, že letošní prezidentské volby odkládat nechce. Nadále má ale podle svých slov obavy, že by problémy mohly způsobit miliony korespondenčních hlasů. Uvedl to několik hodin poté, co se poprvé zmínil o možnosti odložit listopadový výběr hlavy státu, datum je přitom zakotveno v zákoně.

„Chci volby a výsledek mnohem, mnohem více než vy,“ řekl Trump v Bílém domě. „Nechci odklad. Chci volby. Ale také nechci čekat tři měsíce a pak zjistit, že hlasy úplně chybí a volby nic neznamenají,“ prohlásil republikánský prezident, který usiluje o znovuzvolení.

Trump poukázal na nedávné zprávy z médií o možných problémech s opožděnými korespondenčními hlasy a řekl, že by mohlo trvat i týdny, měsíce, ba roky, než se přetřídí. „Jestli chci změnu termínu? Ne, ale nechci tu mít nečestné volby,“ zdůraznil Trump. 

Myšlenky na odklad voleb odsoudili demokraté i řada republikánů

Šéf Bílého domu předtím vyslovil obavy, že korespondenční hlasování bude zneužito k volebním podvodům, a jeho myšlenky na odklad voleb odsoudili nejen zástupci demokratů, ale i řada republikánů, podle nichž prezident chtěl odpoutat pozornost od nepříznivých zpráv mimo jiné o stavu americké ekonomiky.

Trump ve čtvrtek na Twitteru napsal: „S univerzálním hlasováním poštou (nikoliv hlasováním v nepřítomnosti, které je v pořádku) budou volby 2020 nejnepřesnějšími a nejvíce podvodnými v historii. Pro Spojené státy to bude velký trapas. Odložte volby, dokud lidé nebudou moci hlasovat správně a bezpečně???“

Šéf Bílého domu se svými úvahami přišel v době, kdy Spojené státy čelí koronavirové pandemii, jež si vyžádala životy více než 150 tisíc Američanů, i devastující recesi podpořené celostátními protesty proti policejní brutalitě a rasismu.

Trumpovy výroky o odkladu voleb vytváří kouřovou clonu, píší média

Trumpova zmínka o možnosti odložení listopadových prezidentských voleb vyvolala bouřlivou reakci amerických médií. Liberálně zaměřený list The New York Times (NYT) či server Politico Trumpovo sdělení považují za kouřovou clonu v reakci na oznámení bezprecedentního propadu americké ekonomiky.

Podle některých konzervativních komentátorů se prezident pouze snaží vyprovokovat svoje názorové odpůrce k hysterické reakci. Všichni však svorně upozorňují na to, že Trump nemá k odložení hlasování potřebné pravomoci.

Prezidentské volby se mají podle federálních zákonů konat každý čtvrtý rok, a to první úterý po prvním listopadovém pondělí, přičemž jakákoli změna data by musela být schválena Kongresem, včetně demokraty kontrolované Sněmovny reprezentantů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...