Trump poprvé zmínil možnost odložit prezidentské volby, korespondenční hlasování je podle něj zneužitelné

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k možnosti odkložit letošní listopadové prezidentské volby, přestože datum je zakotveno v zákoně. Šéf Bílého domu v této souvislosti, opět bez důkazů, uvedl, že korespondenční hlasování bude zneužito k volebním podvodům, poznamenala agentura Reuters.

Data federálních voleb jsou v USA upravena federálními zákony. Prezidentské volby se mají konat každý čtvrtý rok, a to první úterý po prvním listopadovém pondělí, přičemž jakákoli změna data by musela být schválena Kongresem, včetně demokraty kontrolovanou Sněmovnou reprezentantů. Ústava zároveň neumožňuje odložit konec Trumpova současného mandátu, který připadá na poledne 20. ledna 2021. Agentura AP napsala, že i pouhý návrh odkladu voleb je výjimečný v zemi, která má historii pokojného předávání moci i v krizových dobách, jako například během velké hospodářské krize či druhé světové války.

Trump nyní na Twitteru napsal: „S univerzálním hlasováním poštou (nikoliv hlasováním v nepřítomnosti, které je v pořádku) budou volby 2020 nejnepřesnějšími a nejvíce podvodnými v historii. Pro Spojené státy to bude velký trapas. Odložte volby, dokud lidé nebudou moci hlasovat správně a bezpečně.“

AP: Nejsou důkazy, že by korespondenční hlasování bylo spojené s podvody

Dosud ale nejsou žádné důkazy o tom, že by korespondenční hlasování v USA provázely rozsáhlé volební podvody, píše agentura AP. Pět států se již spoléhá výhradně na hlasování poštou a uvádí, že zavedly potřebná opatření, aby zajistily, že hlasování nebude narušeno nepřátelskými cizími aktéry. Odborníci na volby v USA tvrdí, že volební podvody jsou tam velmi neobvyklým jevem.

Trump se stále více snaží v předstihu zpochybnit regulérnost nadcházejících listopadových voleb, u kterých se očekává prudký nárůst korespondenčního hlasování vzhledem k pandemii covidu-19.

Prezident již dříve označil možnost distančního hlasování za „největší“ ohrožení pro své znovuzvolení. Jeho kampaň a republikáni se soudí ve snaze této praxi zabránit. Minulý měsíc Trump svým příznivcům v Arizoně řekl: „Podle mě to budou nejvíce zkorumpované volby v historii naší země.“

Trump v průzkumech ztrácí

Současná hlava státu si podle AP nevede příliš dobře v předvolebních průzkumech mínění, podle některých by dokonce mohly být ve hře i státy, jejichž voliči se spíše přiklánějí k republikánům. Trump v nedávném rozhovoru s televizní stanicí Fox News odmítl slíbit, že přijme výsledky nadcházejících prezidentských voleb, a doplnil, že to neslíbil ani při těch minulých v roce 2016.

Zásadní ranou pro Trumpa byla také informace, že ztrácí podporu i v klíčových státech, které minulé volby vyhrál. Velkou neznámou bude tradičně republikánský Texas. Podle posledních průzkumů je totiž v tomto státě podpora nečekaně naprosto vyrovnaná. Obecně se očekává, že kdo v listopadu získá Texas, stane se prezidentem. Dalším indikátorem jsou průzkumy ve státě Ohio, které Trump v roce 2016 ovládl.

Většina amerických států nyní dokončuje své plány na listopad. Kalifornie již oznámila, že pošle všem registrovaným voličům hlasovací lístky a zároveň jim umožní přijít volit i do volebních místností. Malý počet států hlasovací lístky poslal voličům i během primárek, od většiny se to ale na podzim čekat nebude. Voliči tak budou spíše muset požádat o možnost hlasovat v nepřítomnosti, pokud budou chtít volit z domova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 44 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...