Návrat Hlůškové do Česka se komplikuje, píše iDNES. Pákistánští celníci chystají odvolání

Češka Tereza Hlůšková, kterou celníci v lednu 2018 zadrželi na letišti v pákistánském Láhauru s devíti kilogramy heroinu, zatím nemůže odcestovat do České republiky. Vydání pasu se zkomplikovalo, celníci v pondělí podávají k soudu odvolání proti jejímu propuštění. Do rozhodnutí nebude moci Hlůšková zemi opustit.

Podle serveru iDNES.cz nyní Hlůšková čeká v Islámábádu na cestovní pas. Celníci současně chtějí podle webu předložit soudu nové důkazy v jejím případu, a to zejména o tom, jak bylo nakládáno s drogami, které byly nalezeny v kufru na letišti, kam putovaly, kdo s nimi manipuloval, kdo zkoumal jejich obsah v laboratořích i o tom, jak k odhalení kufru došlo.

Soud by tak údajně mohl osvobozující rozsudek nakonec úplně zrušit a dívku vrátit zpět do věznice v Láhauru.

V březnu 2019 byla mladá Češka odsouzena k trestu odnětí svobody v délce osmi let a osmi měsíců a k pokutě 800 dolarů (asi 17 tisíc korun). V dubnu se proti verdiktu odvolala. Rozsudek byl podle ní „v rozporu s fakty“ a nebyl podložen žádnými konkrétními důkazy. Soud jí na začátku listopadu dal za pravdu a byla zproštěna obžaloby. Propuštěna byla 20. listopadu.

Podle informací iDNES.cz pobývá Hlůšková v hotelu v Islámábádu, přístup k ní nemá nikdo kromě zaměstnanců českého velvyslanectví.

„Platí, že náš zastupitelský úřad v Islámábádu je v kontaktu s českou občankou a usiluje o výjezdní povolení – tak, aby se mohla co nejdříve vrátit domů do České republiky. Další podrobnosti nemůžeme sdělovat na základě přání rodiny směřující k ochraně osobních údajů a také její bezpečnosti,“ sdělila ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová.

Češka tvrdila, že do Pákistánu přijela jako modelka a někdo jí heroin do kufru podstrčil. Pákistánský zpravodajský portál UrduPoint již dříve uvedl, že drogy, které Češka převážela, by měly na černém trhu hodnotu 150 milionů pákistánských rupií (19,5 milionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 mminutou

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled