Navalnyj se po hladovce téměř zotavil, uvedl šéf ruské vězeňské služby

Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj se po hladovce téměř zotavil a má možnost komunikovat se svou rodinou. Ve čtvrtek to uvedl šéf ruské vězeňské služby (FSIN) Alexandr Kalašnikov. Prominentní kritik Kremlu si odpykává 2,5 roku dlouhý trest kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku. On sám své věznění označuje za politicky motivované.

„V současné době u něho nejsou nějaké postihy ani přestupky. Mohu říci, že jeho zdraví se víceméně normálně obnovilo. Váží už 82 kilogramů, normálně jí a má možnost komunikovat s rodinou,“ sdělil Kalašnikov. Jeden z nejbližších spolupracovníků opozičníka Ivan Ždanov ve čtvrtek konstatoval, že zdravotní stav Navalného je obecně uspokojivý.

Čtyřiačtyřicetiletý kritik Kremlu vyhlásil hladovku na konci března. Snažil se tak přimět správu věznice, aby mu umožnila adekvátní lékařskou péči poté, co si stěžoval na svůj zhoršený zdravotní stav, silné bolesti zad a nohy. Po 23 dnech, kdy ho prohlédli lékaři, kteří nepatřili k vězeňské správě, protestní akci na radu zdravotníků ukončil.

Ruská policie Navalného zadržela v lednu po jeho návratu z Německa, kde se zotavoval z loňské srpnové otravy. Podle západních laboratoří byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, což potvrdila i Organizace pro zákaz chemických zbraní. Navalnyj připisuje svou otravu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB. Moskva to přes nalezené důkazy i mezinárodní tlak však stále popírá.

Rusko se snaží zakázat Navalného fondy

Ruský soud v únoru Navalnému změnil dříve uložený podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný a poslal ho na 2,5 roku do vězeňského tábora.

Ruské úřady v posledních týdnech podnikají kroky k tomu, aby postavily mimo zákon Navalného fondy a štáby. Moskevský soud se nyní zabývá žádostí prokuratury, aby organizace zakázal jako extremistické. Pokud je takto označí, úřady budou moci aktivisty poslat do vězení a zmrazit jejich bankovní účty, podotýká Reuters. Spolupracovníci opozičníka tvrdí, že obvinění z extremismu jsou pokusem umlčet je před zářijovými volbami do parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 1 hhodinou

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 2 hhodinami

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 2 hhodinami

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.