Navalnyj dostal ultimátum, v úterý ráno se musí přihlásit v Moskvě. Jinak mu hrozí vězení místo podmínky

Ruská vězeňská služba dala v pondělí přednímu opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému ultimátum. Buď se vrátí z Německa do vlasti a přihlásí se na moskevské správě vězeňské služby do úterního rána, anebo jej prohlásí za odsouzence, který se v podmínce úmyslně vyhýbá povinné kontrole. Kvůli tomu se může podmíněný trest změnit v reálný, uvedla agentura Reuters. Podmínka má Navalnému skončit 30. prosince. Navalnyj se v Německu zotavuje z otravy látkou ze skupiny novičok.

Na základě článku o léčbě čtyřiačtyřicetiletého pacienta na berlínské klinice Charité, který před Vánocemi otiskl lékařský časopis The Lancet, vězeňská správa uvádí, že opozičník byl 20. září propuštěn z kliniky, kde se zotavoval. K 12. říjnu podle ní „pominuly všechny příznaky nemoci“.

V článku se nezmiňuje Navalného jméno, nicméně vězeňská správa tvrdí, že „podmíněně odsouzený neplní povinnosti, které mu uložil soud, a vyhýbá se dohledu kriminální inspekce“.

Navalnyj si ještě odpykává tříapůlletý trest, který mu uložil ruský soud za údajnou krádež. Vinu popírá a tvrdí, že byl odsouzen na pokyn z Kremlu, aby nemohl kandidovat v posledních prezidentských volbách proti Vladimiru Putinovi. Podmínka vyprší 30. prosince.

Vězeňská služba FSIN ve svém prohlášení neuvedla termín, dokdy se má Navalnyj dostavit, ale opozičník zveřejnil snímek z obrazovky počítače se zprávou od svého právníka, že čas k návratu a dostavení se do moskevské kanceláře má do úterních devíti hodin ráno.

Navalného mluvčí Kira Jarmyšová na Twitteru uvedla, že není možné, aby se Navalnyj dokázal vrátit včas. „Neexistuje způsob, jak by se mohl zítra dostavit na moskevskou správu. Ale cožpak opravdu FSIN zajímá zdravý rozum? Dostali rozkaz (z Kremlu), tak ho plní,“ napsala. Kreml prohlásil, že Navalnyj se může do Ruska kdykoli vrátit jako kterýkoli jiný ruský občan.

Navalnyj je pokládán za hlavního odpůrce prezidenta Vladimira Putina na ruské scéně a je známý také jako bojovník proti korupci. Letos 20. srpna zkolaboval během letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Stroj nouzově přistál v Omsku, kde byl hospitalizován, než úřady povolily příbuzným přepravit jej do Berlína. Téměř tři týdny byl v kómatu. Nicméně v Berlíně se z otravy vyléčil.

Podle německé armádní laboratoře byl Navalnyj otráven zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Výsledek analýzy potvrdily i laboratoře ve Francii a ve Švédsku, ke stejnému závěru dospěla také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Rusko ale tvrdí, že jeho testy stopy jedu v Navalného těle neodhalily.

Evropská unie kvůli otravě uvalila sankce na Putinovy spolupracovníky, Moskva odpověděla vlastními sankcemi. Navalnyj z otravy viní přímo Putina, Kreml obvinění odmítá.

Sám Navalnyj na výhružky FSIN odpověděl, že pokud ruské úřady pokládají článek The Lancet za důvěryhodný, pak by měly zahájit trestní stíhání kvůli jeho otrávení zakázanou látkou ze skupiny novičok. Poznamenal také, že FSIN jej pokládá za podmíněně odsouzeného v „kompletně vykonstruovaném“ případu, který vyhrál u Evropského soudu pro lidská práva a za který mu ruské ministerstvo spravedlnosti již vyplatilo odškodnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 37 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...