Na humanitární dobrovolníky na Ukrajině dopadá únava. Zdržuje je administrativa i kolony

Nahrávám video

Únava způsobená plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajině dopadá nejen na vojáky, ale i na humanitární organizace a jejich donory. Práci dobrovolníků navíc často zdržuje administrativa a v posledních dnech i kolony na ukrajinských hranicích. Řada organizací se shoduje, že shánět materiál je stále složitější, jelikož se tenčí zásoby financí. Na jižní Ukrajině natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Žeňa Kimová před válkou malovala obrazy a Georgij Žuravlov pracoval jako stavbyvedoucí. Jejich současné kariéry se potkaly ve skladu švédské humanitární organizace OperationAid, kde se oba soustřeďují na pomoc nejvíce zasaženým Ukrajincům. „Nejdříve jsem chtěla také do armády, ale pak jsem si uvědomila, že bych mohla klukům prospět i jinak,“ uvedla Kimová.

Oba dobrovolníci na Ukrajině mimo jiné kvůli korupci dávají pozor na to, komu předávají materiál. Jídlo, oblečení nebo svíčky vozí například do vesnice, kde žije zhruba dvě stě lidí. Tamní obyvatelé musí spát ve sklepě, protože jejich domy mají zničené střechy. Zatím se podařilo opravit jen čtyři stavby. „Ale chápete, čtyři domy nejsou všechno. Lidé také potřebují okna, uvnitř je vše vlhké a promáčené,“ podotkla místní obyvatelka Světlana Hinzulová.

Složitější shánění materiálu

Řada organizací se shoduje, že shánět materiál je stále složitější. Finanční zásoby se totiž tenčí, mimo jiné proto, že únava z prodlužujícího se konfliktu se projevuje také na peněženkách dárců. Pomoc navíc zdržují kolony na hranicích nebo administrativní překážky ukrajinských úřadů.

V oděské dobročinné instituci Caritas Oděsa se humanitární pomoci věnují již od roku 2015. V poslední době ale cílí především na podporu sociálně slabých rodin, důchodců nebo dětí. „Na začátku války se na nás dokonce obracely partnerské organizace a nabízely nám pomoc přímo. Měli jsme problém peníze utratit, protože tu nebylo dost projektů,“ řekla zástupkyně ředitele organizace Svitlana Kolotčinová.

Organizace totiž těží ze zapojení do nadnárodní struktury, která čítá desítky poboček. Loni ještě pomáhali s opravami poničených domů, letos už ale takové žádosti vyřizovat nedokážou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 1 hhodinou

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 4 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 6 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 6 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...