Na Floridě identifikovali poslední oběť zříceného výškového domu, mrtvých je téměř stovka

Pátrací týmy našly pozůstatky poslední osoby, která se pohřešovala po zřícení dvanáctipatrové budovy v městečku Surfside v americkém státu Florida. Oznámila to podle agentury Reuters starostka okresu Miami-Dade Daniella Levineová Cavaová s tím, že ostatky už byly identifikovány. Neštěstí si tak podle konečné bilance vyžádalo 98 životů. Budova se zhroutila v červnu.

Minulý pátek hasiči oficiálně ukončili pátrání po pohřešovaných v troskách. Na místě ale ještě zůstávali forenzní technici. Úřady tehdy podle agentury AP odmítly potvrdit, zda již našly nejspíš poslední chybějící ostatky, nebo ještě stále pátrají po těle pohřešované Estelle Hedayaové. Nyní agentura AP uvedla, že mladší bratr čtyřiapadesátileté Hedayaové potvrdil, že poslední oběť byla identifikována.

Budova Champlain Towers South se zhroutila 24. června. Záchranáři nacházeli v troskách přeživší jen v prvních hodinách po pádu budovy. Pátrací práce navzdory hrozbě pádu dosud stojící části budovy pokračovaly celkem měsíc.

Postup komplikoval požár, který vypukl pod sutinami, ale také vysoké teploty nad 35 stupňů, sluneční žár odrážející se od betonu a silné deště způsobené nedalekou tropickou bouří Elza. Jediným důvodem pro opuštění místa byly blesky.

Záchranné týmy prošly přes čtrnáct tisíc tun rozbitého betonu a výztuží, dokud neprozkoumaly všechny možnosti. Hasiči na místě sloužili dvanáctihodinové směny a spali přímo mezi troskami.

Na místě by mohl být nový dům, nebo památník

Příčina zřícení budovy, v které bylo 135 bytových jednotek, zatím stále není jasná, přestože podle odborného posudku z roku 2018 měla vážné závady. Ani o dalším osudu místa zatím není rozhodnuto. Někteří by chtěli opět postavil bytový dům, jiní navrhují vznik památníku k uctění obětí neštěstí, které patří k nejhorším nehodám staveb v dějinách Spojených států.

Kolaps budovy v Surfside přitáhl pozornost ke stavu dalších starších bytových komplexů. Kvůli obavám ohledně statiky byly v okrese Miami-Dade evakuovány další dvě výškové budovy a jedna historická.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...