Mistr diplomacie, nebo válečný zločinec? Rozporuplný odkaz Henryho Kissingera

Henry Kissinger je bezesporu jeden z nejvýraznějších diplomatů všech dob. Je držitelem Nobelovy ceny míru za vyjednání dohody o ukončení války ve Vietnamu a odchodu amerických vojsk. Jeho kritici ho ale mají za válečného zločince spolčeného s brutálními režimy, které byly spřízněny s USA. Česká televize natočila s touto rozporuplnou, ale stále vlivnou osobností exkluzivní rozhovor, který odvysílá ve středu v 18:28 v pořadu Interview ČT24.

Právě proto, aby se ctí dosáhl míru ve Vietnamu, jmenoval americký prezident Richard Nixon Kissingera v roce 1969 poradcem pro národní bezpečnost. Když v roce 1973 už coby ministr zahraničí Kissinger dohodu skutečně vyjednal, dostal Nobelovu cenu míru kromě něj i severovietnamský vyjednavač Le Duc Tho.

Ten ji ale na rozdíl od amerického šéfa diplomacie odmítl s tím, že v oblasti stále mír není. Dohoda sice vedla k odchodu amerických vojsk, ve svém důsledku však i k vítězství komunistického severu, kterým válka definitivně skončila až o dva roky později.

Realpolitik a détente

Právě dohoda z Paříže je pravděpodobně vrcholem Kissingerovy „realpolitik“, v jejímž rámci se držel hesla: státní zájem světí prostředky. Kvůli tomu mu také často přezdívali Machiavelli. Druhou zásadou jeho „realpolitiky“ bylo udržet velmocenskou rovnováhu, a to i skrze spolupráci s odvěkým rivalem.

Henry Kissinger a Le Duc Tho (uprostřed)
Zdroj: ČTK/AP

Kissinger tak vstoupil do dějin svým prosazováním politiky détente, tedy uvolňování napětí mezi USA a Sovětským svazem a Čínou. Přispěl tak třeba k uzavření dohod o omezení jaderného zbrojení mezi Washingtonem a Moskvou.

Kuriózně navázal vztahy USA s Čínou, narušené od konce čtyřicátých let. Kromě tajných schůzek využil k rozehřátí zamrzlých vztahů i sportovní utkání ve stolním tenise, čímž vytvořil termín „pingpongová diplomacie“. Připravil tak cestu pro historickou návštěvu prezidenta Nixona v Číně v roce 1972. Komunistickou Čínu se mu podařilo zapojit do mezinárodních institucí, aniž by Tchaj-wan ztratil svou nezávislost. 

Úspěchy slavil i s takzvanou kyvadlovou diplomacií, a to zejména na Blízkém východě, kde přispěl v roce 1973 k dohodě mezi Izraelci a Egypťany v jomkipurské válce.

Richard Nixon a Mao Ce-tung (1972)
Zdroj: ČTK/AP

Válečný zločinec?

Někteří Kissingerovi vytýkali i porušování lidských práv, jehož se měl dopouštět podporou diktátorů, kteří vyhovovali americkým zájmům. Britský autor Christopher Hitchens ho ve své knize The Trial dokonce označuje za válečného zločince. Latinskoamerické státy dodnes žádají jeho svědectví u soudů, protože za jeho působení Spojené státy kryly vojenské diktatury na tomto kontinentu a zákroky tamějších státních policií.

V roce 1973 například Spojené státy podporovaly puč proti marxistickému prezidentovi Chile Salvadoru Allendemu, kterého pak nahradila vojenská junta Augusta Pinocheta. Nedávno odhalené dokumenty zase ukazují, že Kissinger ohrožoval snahy USA o zastavení masového vraždění v Argentině v letech 1976–83. V roce 1978 dokonce přijel na pozvání diktátora Jorgeho Videly jako jeho osobní host na světový šampionát ve fotbale.  

Během války ve Vietnamu také USA bombardovaly neutrální Kambodžu, aby se Severní Vietnam nedostal ke zbraním a dalším zásobám. Akce ale vedla k pádu tamního relativně liberálního režimu a k nástupu Rudých Khmerů.

Svou roli sehrál Kissinger podle kritiků třeba také při násilném obsazení Východního Timoru indonéskými jednotkami v roce 1976, když souhlasil s tajnými americkými dodávkami zbraní indonéskému diktátorovi Suhartovi.

První Žid v čele americké diplomacie

Kissinger byl prvním americkým ministrem zahraničí židovského původu. Jako jeden z pouhých dvou šéfů americké diplomacie v historii se navíc narodil mimo území USA. Tou druhou osobností byla Madeleine Albrightová, rozená Korbelová.

Heinz Alfred Kissinger se narodil 27. května 1923 v bavorském městě Fürth. V roce 1938 uprchl s židovskými rodiči před nacisty do USA, kde se z něj stal Henry. Vystudoval historii a filozofii na Harvardově univerzitě, kde získal v roce 1954 doktorát a kde jako profesor učil do konce šedesátých let.

Henry Kissinger, Gerald Ford a Leonid Brežněv (Helsinská konference 1975)
Zdroj: LEHTIKUVA/Vesa Klemetti/ČTK

Cestu do Bílého domu zahájil jako poradce miliardáře a pozdějšího viceprezidenta Nelsona Rockefellera. Už za prezidentů Kennedyho a Johnsona radil Radě národní bezpečnosti, v případě Kennedyho období se ale ve funkci dlouho neohřál. Přišel o ni poté, co na oficiální návštěvě Pákistánu prohlásil, že „problému okolo Balúčistánu by si nevšiml, ani kdyby ho praštil do obličeje“.

Podobná pro diplomata nemístná prohlášení si neodpustil ani později – Bangladéš jednou například označil za „případ na odpis“ a v souvislosti s irácko-iránskou válkou zase konstatoval, že „je škoda, že nemohou prohrát oba.“

Kissinger radil i sboru náčelníků štábů nebo agentuře pro kontrolu zbrojení, samozřejmě také ministerstvu zahraničí a prezidentům Richardu Nixonovi a Geraldu Fordovi. Šéfem diplomacie byl od roku 1973 do roku 1977, aféra Watergate, která v roce 1974 smetla Nixona, se ho v podstatě nedotkla.

I v osmdesátých a devadesátých letech zůstal vlivnou postavou zahraniční politiky USA. Kromě komentářů do novin a přednášek (v roce 1998 také v Praze na Foru 2000) se věnoval poradenství ve své firmě Kissinger Associates Inc. a seděl v několika správních radách.

Henry Kissinger a Václav Havel na Foru 2000 v roce 1998
Zdroj: Petr Josek Snr/Reuters

Kontroverzní reakce vzbudilo v listopadu 2002 jeho jmenování předsedou komise k vyšetření událostí 11. září 2001. Funkci složil po pár dnech kvůli spekulacím o střetu zájmů.

Kissinger radí i Trumpovi

Jeho hlas je ale slyšet pořád. Naslouchají mu vlivní lidé po celém světě, nedávno se například setkal s čínským prezidentem. Pro mnohé americké prezidenty je zase schůzka s touto legendou jakousi tradicí v úvodu úřadu. S Kissingerem se už setkal i nový šéf Bílého domu Donald Trump.

Kissinger mu do funkce ministra zahraničí doporučil exšéfa ExxonMobil Rexe Tillersona, který post také nakonec získal. „Nevěnuji pozornost argumentu, že je příliš přátelský vůči Rusku. Jako šéf Exxonu by byl k ničemu, kdyby nebyl přátelský k Rusku… Vůbec tyhle obavy nevnímám,“ uvedl Kissinger na Tillersonovu adresu v prosinci.

Sám Kissinger je kromě Tillersona nebo hvězdy akčních filmů Stevena Seagala jedním z mála Američanů, kteří se často stýkají s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, řekl listu New York Times americký diplomat Michael McFaul. S tím, jak se Trump zřejmě bude snažit zlepšit vztahy s Moskvou, se Kissinger staví do role potenciálního prostředníka.

Henry Kissinger a Vladimir Putin v roce 2006
Zdroj: Shamil Zhumatov/Reuters

O samotné Trumpově diplomacii Kissinger prohlásil, že je „mimořádnou příležitostí“ a že věří, že by se Trump mohl stát „velmi respektovaným prezidentem“. Uvedl to v souvislosti s existencí určitého mocenského vakua, které podle něj po stažení se z mezinárodní scény po sobě zanechal Barack Obama.

„Máme nového prezidenta, který pokládá neobvyklé otázky. A kombinací toho částečného vakua a těchto nových otázek by mohlo vzniknout něco pozoruhodného a nového. Neříkám, že se to stane; říkám, že je to mimořádná příležitost,“ uzavřel v prosinci pro americkou televizi CBS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 8 mminutami

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 13 mminutami

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvlivnějších britských umělců 20. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
před 43 mminutami

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 2 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 2 hhodinami
Načítání...