Čínský soud v pondělí vynesl trest smrti nad Kanaďanem obžalovaným z pašování drog. Drasticky tak změnil verdikt z původního prvoinstančního řízení, který poslal Roberta Lloyda Schellenberga na patnáct let do vězení, informovaly agentury s poukazem na sdělení soudu zveřejněné na webu. Schellenbergerův právní zástupce už oznámil, že se odsouzený odvolá. Kanadský premiér Justin Trudeau verdikt kritizoval a označil jej za „svévolný“.
Místo vězení trest smrti. Čínský soud změnil Kanaďanovi postih za pašování drog
Události: Trest smrti pro Kanaďana v Číně vyhrotil vztahy mezi Ottawou a Pekingem (zdroj: ČT24)
Schellenberg byl zadržen v roce 2014 s obviněním, že spolu s dalšími členy pašeráckého gangu plánoval poslat z Číny do Austrálie více než 220 kilogramů metamfetaminu skrytého v pneumatikách. Loni v listopadu ho soud potrestal 15 roky vězení.
V prosinci dal odvolací soud za pravdu stížnosti prokuratury na to, že uložený trest je příliš mírný, a nařídil nový proces. V něm nyní padl absolutní trest. „Nejsem pašerák drog. Do Číny jsem přijel jako turista,“ řekl Schellenberg podle agentury AFP před vynesením rozsudku.
Kanaďanův obhájce Čang Tung-šuo oznámil, že se jeho klient odvolá. Soud podle něj neměl zvyšovat trest, protože nebyly předloženy žádné nové důkazy. „Čínské zákony stanovují, že zpřísnit trest při odvolání je možné jen tehdy, když se objeví nové důkazy,“ řekl. Obhájce Čang kromě toho poukázal na rychlost odvolacího procesu, kdy soud rozhodl o absolutním trestu během jediného dne.
„Jako vláda jsme velmi znepokojeni, stejně jako by měli být všichni naši zahraniční přátelé a spojenci, že se Čína rozhodla začít svévolně ukládat trest smrti… jako v tomto případě,“ řekl podle agentury Reuters premiér Trudeau.
Drogové trestné činy se v Číně obvykle trestají velmi přísně. V roce 2009 Čína navzdory protestům Británie popravila Brita, který byl dopaden při pašování heroinu.
Peking znovu vyzval Ottawu k propuštění finanční ředitelky Huawei
Schellenbergův případ zvyšuje napětí, které panuje mezi Ottawou a Pekingem od prosincového zadržení finanční ředitelky čínského výrobce chytrých telefonů Huawei Technologies Meng Wan-čou.
Kanadské úřady ji zadržely na žádost Spojených států, které ji chtějí stíhat za údajné obcházení amerických sankcí vůči Íránu a podvádění nadnárodních bank při obchodech s Íránem. Číňanka obvinění popírá.
Peking v úterý prostřednictvím mluvčí ministerstva zahraničí Chu Čchun-jing znovu vyzval k propuštění manažerky Huawei. V reakci na případ Kanaďana Schellenberga odsouzeného k trestu smrti mluvčí čínské diplomacie prohlásila, že Peking je „velmi nespokojen s nezodpovědnými výroky“ kanadského premiéra Trudeaua, a apelovala na Kanadu, aby respektovala čínskou suverenitu.
Kanada se snaží Čínu přimět, aby kromě Schellenberga propustila i bývalého kanadského diplomata Michaela Kovriga, zadrženého kvůli podezření z aktivit ohrožujících národní bezpečnost. Kovrig má kromě kanadského i maďarské občanství, a tudíž občanství Evropské unie. Čína také drží ve vazbě kvůli podezření z aktivit ohrožujících národní bezpečnost kanadského podnikatele Michaela Spavora.
„Některé americké univerzity varují studenty, aby při návštěvě Číny nepoužívali mobilní aplikace pro komunikaci, jako je WhatsApp a WeChat. Přestože jsou tu legální, úřady by mohly obsah zneužít jako záminku, aby je zatkly nebo jim znemožnily opustit zemi,“ uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.