Španělská vláda jako první z Evropské unie oficiálně uznala Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. K Madridu se postupně přidaly další státy. O půlnoci vypršela lhůta, do které sedm evropských zemí po venezuelském autoritářském prezidentovi Nicolásovi Madurovi požadovalo, aby oznámil nové prezidentské volby. Po tomto ultimátu měly uznat za úřadujícího prezidenta právě Guaidóa. Maduro nové prezidentské volby odmítl. Kreml kroky evropských států odsoudil jako snahu „legitimizovat uzurpaci moci“. Jde podle něj o vměšování.
„Španělská vláda oznamuje, že oficiálně uznává Juana Guaidóa jako prezidenta Venezuely,“ řekl na tiskové konferenci španělský premiér Pedro Sánchez.
Rovněž britský ministr zahraničí Jeremy Hunt na Twitteru uvedl, že Británie Guaidóa uznává za úřadujícího prezidenta. „Nicolás Maduro neoznámil prezidentské volby do osmi dnů, ve lhůtě, kterou jsme mu dali. Takže spolu s evropskými spojenci nyní uznáváme Guaidóa dočasným prezidentem, dokud nebudou uspořádány regulérní volby,“ napsal Hunt.
„Domníváme se, že šéf (venezuelského) parlamentu Juan Guaidó je legitimní k tomu, aby uspořádal prezidentské volby,“ uvedl v rozhovoru s francouzským rozhlasem France Inter ministr zahraničí Francie Jean-Yves Le Drian. Také šéfka švédské diplomacie Margot Wallströmová médiím řekla, že Švédsko podporuje Guaidóa jako legitimního prezidenta. Dodala, že loňské prezidentské volby, které ve Venezuele bojkotovala velká část opozice, Stockholm nikdy neuznal.
„Madurův režim nesplnil lhůtu k oznámení svobodných a spravedlivých voleb. Proto v souladu s venezuelskou ústavou považujeme od tohoto okamžiku za legitimního prezidenta Juana Guaidóa,“ napsal na Twitteru rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Také německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Německo uznává Guaidóa za prezidenta. „Očekáváme, že uspořádá volby co možná nejdříve, je legitimním prezidentem pro tento úkol,“ řekla novinářům při návštěvě Tokia.
Guaidóa později za prozatímního prezidenta Venezuely uznala na návrh ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) i česká vláda. Na Twitteru to uvedl vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Uznání opozičního lídra prezidentem oznámilo i Dánsko, Nizozemsko, Portugalsko, Litva či Lotyšsko.
Guaidó v reakcích na Twitteru začal v pondělí postupně děkovat vládám, které ho uznaly. „Společně dosáhneme přechodné vlády a svobodných voleb na cestě k demokracii,“ napsal mimo jiné.
Evropská unie jako celek ale zatím Guaidóa společně prezidentem neuznala, ačkoli už dříve její představitelé uvedli, že podporují venezuelskou opozici v boji za svobodné volby. Guaidóa uznali za prezidenta poslanci Evropského parlamentu v rezoluci. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v pondělí oznámila, že EU k Venezuele utvoří mezinárodní kontaktní skupinu.
Mogheriniová přitom novinářům připomněla, že rozhodování o uznání zemí či legitimity konkrétních institucí v jiných státech nenáleží Evropské unii jako celku, ale je v pravomoci jednotlivých členských zemí.
Venezuela nepřijme žádné ultimátum, vzkázal Maduro Evropě
Maduro v interview se španělskou televizí La Sexta prohlásil, že se „nezachová zbaběle tváří v tvář tlaku“ těch, kteří požadují jeho odchod. Venezuela podle něj nepřijme žádné ultimátum. „Ne, mezinárodní politika nemůže být založená na ultimátech. To byla éra impérií a kolonií,“ vzkázal Maduro.
Lhůtu do nedělní půlnoci na vypsání prezidentských voleb mu dalo sedm evropských zemí – Španělsko, Francie, Británie, Německo, Rakousko, Nizozemsko a Portugalsko.
V reakci na pondělní vývoj Madurova vláda uvedla, že „zcela přehodnotí“ vztahy s evropskými zeměmi, jež Guaidóa uznaly. Podle ministerstva tyto státy podporují pučisty, kteří nerespektují mezinárodní právo. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na venezuelské ministerstvo zahraničí.
Šéfovi opozicí ovládaného parlamentu Guaidóovi, který se koncem ledna prohlásil úřadující hlavou státu, vyjádřila už dříve podporu řada zemí regionu i Spojené státy. Minulý týden se usnesli i poslanci Evropského parlamentu, že až do vypsání svobodných a demokratických voleb uznávají Guaidóa jako legitimního prezidenta Venezuely.
Pětatřicetiletý Guaidó se pomocí demonstrací snaží přimět Madura, aby umožnil obyvatelům vybrat novou hlavu státu. Podle opozice byly totiž loňské volby neregulérní a Maduro se svého druhého mandátu ujal začátkem ledna protiprávně. O víkendu v zemi vyšly do ulic znovu desítky tisíc lidí – a to jak příznivci opozice, tak i stoupenci současného režimu.
USA Venezuele slíbily humanitární pomoc
Podle Guaidóa do Venezuely, která je v hluboké ekonomické krizi, začne v příštích dnech proudit humanitární pomoc.
„Na základě žádosti prozatímního prezidenta Juana Guaidóa a po konzultaci s jeho kabinetem Spojené státy poskytnou zemi humanitární pomoc – léky, chirurgické vybavení a výživové doplňky určené obyvatelům Venezuely. Je čas, aby Maduro odešel,“ uvedl na Twitteru bezpečnostní poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa John Bolton.
Potřebné potraviny a léky se do země dostanou přes přechod ze sousední Kolumbie. Ta je například spolu s Kanadou nebo Brazílií součástí takzvané Limské skupiny, která se bude krizí ve Venezuele zabývat.
Podle Moskvy by se mezinárodní společenství mělo zaměřit na to, jak pomoci vyřešit ekonomické a sociální problémy Venezuely, ale vyhnout se zásahům zvenčí. Americký prezident Trump to ale vidí jinak – přímo jako jednu z možností řešení situace zmínil vyslání amerických vojáků do země. A Madurovu žádost o schůzku nevyslyší. „Požádal o schůzku a já jsem odmítl, protože už jsme v tom procesu velmi daleko,“ uvedl Trump.
Maduro už několik let humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici odmítá s tím, že je to součást intervence a že se tak snaží jeho režim svrhnout. „Nemohou dělat Venezuele falešnou nabídku humanitární pomoci. Nejsme žebráci! Odmítněme tuto lacinou show oligarchie!“ napsal v pondělí Maduro na svém Twitteru.
OSN chce být ve venezuelské krizi prostředníkem
Úřad generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese se nezúčastní žádné schůzky, která se bude zabývat venezuelskou krizí. OSN si chce udržet důvěryhodnost, aby mohla případně fungovat jako prostředník mezi oběma stranami. V prohlášení to uvedl Guterresův úřad.
V Kanadě se v pondělí mezitím začala scházet takzvaná Limská skupina, tedy země, z nichž naprostá většina neuznala Madura za venezuelského prezidenta kvůli sporným loňským volbám. Jednání Limské skupiny se zúčastní také USA, a to prostřednictvím videokonference, a rovněž Evropská unie.
Další mezinárodní setkání k Venezuele svolaly na 7. února Uruguay a Mexiko, které k dění v jihoamerické zemi podle svého vyjádření zaujímají neutrální pozici.
