Venezuelský opoziční lídr Juan Guaidó se snaží na svou stranu získat armádu, která je zatím loajální autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi. Vojákům Guaidó předložil zákon zaručující amnestii těm, kteří pomohou s návratem země k demokracii. Předlohu tento týden schválil venezuelský parlament ovládaný opozicí. Už v sobotu odmítl loajalitu Madurovi vojenský atašé venezuelské ambasády ve Spojených státech José Luis Silva.
Mnozí z venezuelských důstojníků podle expertů s přechodem na druhou stranu váhají, protože se cítí být Madurovi zavázáni. Ten jim totiž po svém nástupu do úřadu v roce 2013 rozdělil řadu funkcí ve vládě i ve státních podnicích.
Další vojáky si zavázal tím, že jim dal na starost přídělový systém (CLAP), jímž vláda rozdává potravinové balíčky. Vojáci a jejich rodiny tak mají lepší přístup k potravinám, jichž je v zemi nedostatek. Někteří z nich to také využívají k přivýdělku na černém trhu.
Armáda se několikrát pokusila o převrat
V posledních několika letech se také v opozičních médiích množily zprávy o čistkách v armádě, o zatýkání důstojníků i řadových vojáků, kteří nesouhlasili s vládní politikou.
„Za šest let, co je Maduro u moci, bylo v armádě nejméně jedenáct pokusů o převrat,“ řekl tento týden peruánskému deníku El Comercio venezuelský voják Cristian Hernández, který utekl do Peru, když mu doma hrozilo až 30 let vězení za pokus o puč ve vojenské akademii v Caracasu.
„Ve venezuelské armádě působí velmi silně jedna tajná služba, která má padesátileté zkušenosti, kubánská G2. A právě ta zmařila několik pokusů o státní převrat,“ dodal Hernández.
Garda odmítla zasáhnout proti demonstrantům
Jmenoval například akci skupiny vojáků ve státě Carabobo, která neúspěšně vyhlásila rebelii v srpnu 2017. Připomněl i akci bývalého policisty Óscara Péreze, který v červnu 2017 v ukradeném vrtulníku střílel na nejvyšší soud v Caracasu poté, co na sociálních sítích vyzval k rebelii proti vládě. Dopaden byl po půl roce na předměstí Caracasu a spolu s několika lidmi ze své skupiny zastřelen.
„Óscar Pérez byl náš hrdina,“ řekl peruánskému deníku další uprchlý voják Gegnis Russo. „Sám proti režimu nemůžu bojovat, dopadla by mě tajná služba,“ dodal Russo s tím, že je připraven vrátit se domů bojovat za svou vlast. Podle odhadů uteklo z venezuelské armády do ciziny přes šest a půl tisíce vojáků. „Nemám přesná čísla, ale jen v Peru je nás více než stovka,“ domnívá se Russo.
Vedení venezuelské armády tento týden uvedlo, že stojí za Madurem. Armáda ale podle všeho není v této věci jednotná. Část národní gardy, která je součástí armády, podle některých zdrojů odmítla zasahovat tento týden proti demonstrantům. I tak ale při manifestacích od pondělka zemřelo podle nevládních organizací 26 lidí.
