Macronova vášeň pro Evropu bude odměněna, dostane za ni Cenu Karla Velikého

Cenu Karla Velikého, jedno z nejprestižnějších evropských ocenění, převezme francouzský prezident Emmanuel Macron. Slavnostní předání ceny proběhne v květnu v Cáchách.  Devětatřicetiletý Macron podle poroty reprezentuje „silnou vizi nové Evropy“. Letos stejné ocenění převzal papež František a mezi laureáty patří i český prezident Václav Havel, který dostal „Karla Velikého“ v roce 1991.

Mezinárodní cena Karla Velikého se v Cáchách uděluje od roku 1950 za mimořádné zásluhy o sjednocení Evropy. Letos prý porotu přesvědčila Macronova „vášeň a angažmá“ pro Evropu i jeho „rozhodný boj proti jakékoli formě nacionalismu a izolacionismu“. Francouzský prezident už reagoval s tím, že se udělením ceny cítí poctěn a těší se na její převzetí.

Porota ceny vyzdvihuje zejména Macronův zářijový projev k budoucnosti Evropy, který prý dodal starému kontinentu novou odvahu. Podle poroty je nezapomenutelná scéna, kdy Macron při oslavách svého volebního vítězství na nádvoří Louvre nechal zahrát evropskou hymnu Ódu na radost namísto Marseillaisy.  

Starosta západoněmeckých Cách Marcel Philipp pak označil francouzského prezidenta za „odvážného průkopníka obnovy evropského snu“. 

  • Mezinárodní cena Karla Velikého (Der Internationale Karlspreis zu Aachen) se uděluje v Cáchách od roku 1950 za mimořádné zásluhy o evropské sjednocení a porozumění. Je jednou z nejprestižnějších evropských cen.
  • Cena odkazuje na Karla I. Velikého, vládce Franské říše a zakladatele pozdější Svaté říše římské, jenž v Cáchách sídlil a je ve městě pohřben. Do historie se zapsal jako první evropský sjednotitel, za což si vysloužil přízvisko otec Evropy. V jeho říši se mu podařilo upevnit centrální moc, šířit křesťanskou víru, vzdělanost, jednotné písmo i latinu jako dorozumívací jazyk.
  • Základy ceny položil v prosinci 1949 zakladatel čtenářského spolku „Corona Legentium Aquensis“ Kurt Pfeiffer, který navrhl udělovat novou cenu mimo jiné za nejvýznamnější přínos k rozvoji porozumění v západní Evropě.
  • Mezi držitele ceny patří i bývalý český prezident Václav Havel, jemuž byla udělena v roce 1991. V minulosti ocenění dostali například v roce 1988 tehdejší francouzský prezident Francois Mitterrand společně s německým kancléřem Helmutem Kohlem, v roce 2000 americký exprezident Bill Clinton, v roce 2008 kancléřka Angela Merkelová a loni předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Prvním nositelem ceny se v roce 1950 stal zakladatel panevropské myšlenky Richard Coudenhove-Kalergi.
  • V květnu 2016 cenu Karla Velikého přijal ve Vatikánu papež František, který byl oceněn za naději a povzbuzení, které podle poroty přináší Evropanům. V roce 2004 obdržel „mimořádnou“ Karlovu cenu papež Jan Pavel II.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidentský kandidát v Peru musí k soudu kvůli financování kampaně

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 2 mminutami

Při izraelském útoku zemřelo několik libanonských vojáků

Několik libanonských vojáků, včetně jednoho důstojníka, zahynulo při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Jeruzalém se k incidentu zatím nevyjádřil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 3 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 5 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 12 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 13 hhodinami
Načítání...