Těžké ostřelování zasáhlo několik měst v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvádí tamní vojenská správa. Ruské rakety mířily také na Oděsu. V ruském Bělgorodu hoří sklad pohonných hmot, tamní gubernátor viní z útoku ukrajinské vrtulníky. Kyjev útok nepotvrdil. Rusko na Ukrajinu přesouvá své vojenské jednotky z Gruzie, uvedlo britské ministerstvo obrany. Rusové by měli v pátek otevřít humanitární koridor z Mariupolu.
Luhanská oblast hlásí silné ostřelování, v ruském městě u ukrajinských hranic hoří sklad s ropou
9 minut
Události: Boje se přesouvají od Kyjeva na východ země
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Silné ostřelování zasáhlo několik měst v Luhanské oblasti, píše web stanice CNN s odkazem na šéfa tamní vojenské správy Serhije Hajdaje. Jde o města Severodoněck, Rubižne, Lysyčansk, Kreminna a Ivanivka. Podle webu listu Ukrajinska pravda bylo poškozeno dvacet objektů, z toho osmnáct jsou obytné budovy.
V Severodoněcku podle Hajdaje zemřeli dva lidé, v dalších městech jsou zranění. V některých městech váznou dodávky vody, desítky obcí jsou bez plynu či elektřiny, dodal Hajdaj podle CNN.
Tři ruské rakety také zasáhly rezidenční oblast v ukrajinském přístavním městě Oděsa, píše agentura Reuters s odkazem na gubernátora oblasti Maksyma Marčenka. Ukrajinská armáda informovala, že ruské jednotky se pokusily o raketový útok na „kritickou infrastrukturu“ ve městě, který se však protivzdušné obraně podařilo zmařit.
Ruská vojska navíc ovládla město Izjum v Charkovské oblasti. Na svém ruskojazyčném webu to uvedla stanice BBC s odvoláním na ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany ohlásilo dobytí města již 24. března, ale podle místních úřadů boje o město pokračovaly.
Izjum míval před válkou podle odhadů asi padesát tisíc obyvatel. Význam dobytí města ale spočívá hlavně v tom, že Izjum je důležitým železničním uzlem, vede přes něj také mezinárodní silnice E40. Obsazení města by mohlo ruské armádě usnadnit pokus o odříznutí jednotek ukrajinské armády na východě země.
Ukrajinským silám se naopak podařilo znovu dobýt město Buča ležící několik málo kilometrů severozápadně od Kyjeva. O Buču, stejně jako již dříve osvobozenou sousední Irpiň, sváděly v minulých týdnech válčící strany tvrdé boje.
Zelenskyj varoval před útoky na jihovýchodě
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už předtím v pravidelném nočním projevu uvedl, že ruské jednotky se stahují z oblastí severně od Kyjeva, Černihivu a z východoukrajinského města Sumy. Ukrajince upozornil, že se jedná o taktický krok, který povede k novým útokům na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu. Zelenskyj dodal, že Rusko posiluje své pozice u obléhaného města Mariupol.
Ukrajinská armáda uvádí, že se ruské síly částečně stahují z oblasti severně od Kyjeva směrem k běloruským hranicím. Tvrdí také, že kolony okupantů zahrnují i ukradená ukrajinská civilní vozidla jako třeba autobusy. O stažení části ruské armády do Běloruska mluví i gubernátor Kyjevské oblasti Oleksandr Pavljuk. Rovněž šéf Černihivské oblasti na severu země Vjačeslav Čaus řekl, že ruské jednotky se z regionu stahují, ale zcela ještě neodešly. Varoval před možnými ruskými nálety.
Ukrajinské jednotky osvobodily skoro tři desítky obcí na severu a východu země, oznámil dnes generální štáb. Je to rekordní výsledek ukrajinských sil, uvedla místní média. Některé vsi byly okupovány hned v první den ruské invaze.
V úterý Rusko oznámilo, že bude soustředit své vojenské snahy na východě Ukrajiny. Chce získat území, které si prostřednictvím jím koordinovaných sil působících v oblasti od roku 2014 nárokuje v Luhanské a Doněcké oblasti.
Zelenskyj rovněž uvedl, že dvěma generálům odebral vojenskou hodnost. Podle agentury AP řekl, že „porušili svou přísahu a zradili svou vlast“. Podle Zelenského jeden z generálů vedl vnitřní bezpečnost ukrajinské tajné služby SBU. Druhý muž byl šéfem SBU v Chersonské oblasti. Zelenskyj nesdělil, co se s nimi dál stane. „Nyní nemám čas zabývat se všemi zrádci, ale časem budou všichni potrestáni,“ prohlásil.
„Mohlo se jednat buď o důstojníky, kteří svou neschopností přispěli k problémům na bojišti, nebo to byli lidé, kteří úmyslně spolupracovali s Ruskem,“ řekl k tomu zpravodaj ČT David Borek. Jde ale podle něj pouze o spekulace, jelikož více informací zatím nemají média k dispozici.
V ruském Bělgorodu u hranic s Ukrajinou hoří sklad ropy
V západoruském městě Bělgorod nedaleko ukrajinských hranic vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov tvrdí, že na sklad zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády. Tuto zprávu není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajinská strana útok nepotvrdila, uvedl web BBC News.
Na sociálních sítích se mezitím objevily záběry, které mají údajně zachycovat útočící a odlétající vrtulníky, podle siluety zřejmě bitevní helikoptéry Mi-24, v modernizované verzi značených Mi-35. Tyto stroje sovětské konstrukce používají obě strany, podobně jako jiné státy, které bývaly součástí sovětského bloku.
Ukrajinský novinář Jurij Butusov podle agentury Unian na sociálních sítích napsal, že nálet podnikly dva ukrajinské vrtulníky Mi-24. Oficiální potvrzení ale chybí. Novináři německého deníku Bild dříve uvedli, že ukrajinský generální štáb nemá informaci o tom, že by ukrajinské síly na sklad zaútočily.
K incidentu už se podle BBC vyjádřil i Kreml. Jeho mluvčí uvedl, že událost nevytváří příhodné podmínky pro pokračování mírových rozhovorů, napsala BBC s odkazem na agenturu Reuters.
Terčem útoku se údajně stala i budova tiskárny, která se nechází na opačné straně Bělgorodu než hořící zásobník. S odkazem na ředitele podniku to uvádí nestátní běloruské médium Nexta.
Odpoledne ruská státní agentura TASS s odkazem na zdroj v silových složkách napsala, že na obec Nikolskoje nedaleko Bělgorodu dopadla raketa vystřelená z Ukrajiny. Nikoho nezranila a nezpůsobila ani žádné materiální škody.
Britské zpravodajské služby tvrdí, že požár zničil několik nádrží s naftou. Ztráta dodávek paliva a munice z belgorodských skladů podle nich pravděpodobně přispěje ke krátkodobému přetížení ruských logistických řetězců. Zvlášť postiženy by mohly být dodávky ruským silám, které obkličují město Charkov.
Ve městě před dvěma dny vybuchl muniční sklad
Osm zásobníků s ropou, které se podle ruského ministerstva pro mimořádné situace snaží uhasit pěnou asi dvě stovky hasičů i se speciálním požárním vlakem, vzplálo jen dva dny poté, co městem otřásla exploze v muničním skladu.
Gladkov dříve uvedl, že výbuchy byly pravděpodobně důsledkem jiného požáru, ačkoli regionální úřady podle něj čekají na potvrzení od ministerstva obrany. Ruská státní agentura TASS s odkazem na místní úřady uvedla, že šlo o vojenský objekt zničený ukrajinskou střelou. Kyjev se k žádnému z incidentů nepřihlásil.
Ruské ozbrojené síly v posledních dnech raketami a střelami s plochou dráhou letu systematicky ničily sklady pohonných hmot v různých částech Ukrajiny. Uvedené sklady podle médií slouží hlavně ukrajinské armádě a železnici.
Londýn: Rusko přesouvá vojáky z Gruzie
Britské ministerstvo obrany s odkazem na informace vojenské rozvědky na Twitteru uvedlo, že Rusko chce z vojáků působících dosud v Gruzii vytvořit tři taktické prapory. Skládat se mají z dvanácti set až dvou tisíc vojáků, kteří byli v poslední době umístěni v okupované Jižní Osetii a Abcházii. Potvrdilo tak dřívější informace ukrajinské armády.
Jižní Osetie byla v roce 2008 jádrem sporu rusko-gruzínské války. Rusko po tomto konfliktu uznalo nezávislost jak Jižní Osetie, tak Abcházie a udržuje v nich vojenské posádky. Gruzie nadále považuje obě provincie za své území.
„Je velmi nepravděpodobné, že by Rusko mělo v úmyslu formovat posily tímto způsobem, a svědčí to o nečekaných ztrátách, které během invaze utrpělo,“ uvedlo ministerstvo obrany.
Červený kříž míří do Mariupolu, humanitární pomoc ale vézt nemůže
Rusko i Ukrajina podle Mezinárodního výboru červeného kříže (ICRC) schválily evakuační plán pro Mariupol. „Máme povolení dát se do pohybu a jsme na cestě do Mariupolu,“ uvedl mluvčí ICRC Ewan Watson. Věří, že se zástupcům organizace podaří dostat do města, v němž se v extrémně složitých podmínkách nachází kolem 160 tisíc ze zhruba 400 tisíc obyvatel, kteří zde žili před válkou.
Do akce by se měly zapojit desítky autobusů. Žádnou humanitární pomoc ale nepovezou, Rusko totiž odmítlo dát potřebné bezpečnostní garance. Už dříve BBC uvedla, že konvoj s humanitární a zdravotnickou pomocí pro těžce zkoušené přístavní město obléhané ruskými jednotkami uvázl v Záporoží.
Podle zástupce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka ruské jednotky od čtvrtka brání tomu, aby se do Mariupolu dostalo sebemenší množství humanitární pomoci. Město podle jeho slov bylo uzavřené pro kohokoliv, kdo by se do něho chtěl dostat.
Evakuační autobusy se podle dřívějších informací ukrajinských zdrojů musely zastavit u Ruskem kontrolovaného Berďansku. Část z nich pak dostala povolení vrátit se do Záporoží a odvézt civilisty z jiných oblastí ovládaných ruskými jednotkami.
Velká část předchozích pokusů o evakuaci civilistů částečně nebo úplně selhala, z čehož se obě strany viní navzájem. Rusko popírá, že by cílilo na civilisty, čemuž ale protiřečí svědectví místních i novinářů. Podle místních úřadů během obléhání zemřelo ve městě na pět tisíc civilistů, včetně 210 dětí.
Rada také uvedla, že obnova infrastruktury Mariupolu vyjde odhadem nejméně na deset miliard dolarů (221 miliard korun).
OSN: Zemřelo již nejméně 1276 civilistů
Za dobu ruské invaze zemřelo na Ukrajině nejméně 1276 civilistů, oznámil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který dosud potvrdil také úmrtí 115 dětí. Ukrajinská generální prokuratura informovala o tom, že o život přišlo v důsledku počínání ruských vojsk nejméně 153 dětí a dalších 245 jich bylo zraněno.
OHCHR zaznamenal kromě 1276 zabitých civilistů také 1981 zraněných. Většinu civilních obětí má podle úřadu na svědomí použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.
Skutečný počet obětí však bude podle OSN vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě úřad nepotvrdil. Týká se to například Mariupolu a Volnovachy v Doněcké oblasti, Izjumu v Charkovské oblasti, obce Popasna v Luhanské oblasti nebo města Irpiň v Kyjevské oblasti, kde jsou hlášeny četné civilní oběti, které se nyní potvrzují a nejsou zahrnuty ve zveřejněné bilanci, uvedl úřad.
Agentura Reuters v pátek večer informovala o tom, že počet obětí úterního ruského náletu na sídlo oblastní správy v Mykolajivu na jihu Ukrajiny podle tamní záchranné služby stoupl už na 31. Předchozí bilance uváděla dvacet obětí.
