Evropská léková agentura (EMA) doporučila k nouzovému užití vakcínu proti covidu-19 od společnosti Johnson & Johnson. Vzápětí používání tohoto přípravku schválila také Evropská komise. Jednodávkovou látkou už očkují USA nebo Kanada. V pořadí čtvrtou očkovací látku proti covidu-19 začnou unijní země používat od dubna, kdy chce firma zahájit její distribuci.
Léková agentura EU doporučila vakcínu Johnson & Johnson, distribuce začne v dubnu
9 minut
Události: V EU se začne očkovat vakcínou Johnson & Johnson, AstraZeneca má problémy
EMA dospěla k závěru, že data z průběžného hodnocení americké vakcíny dostatečně prokazují její bezpečnost a účinnost, která dosahuje 67 procent. Dříve schválené vakcíny od společností Pfizer/Biontech, Moderna a AstraZeneca jsou přitom účinné ve více než 90 procentech případů. Například u látky firmy AstraZeneca však EMA nehodnotila použití u starších lidí.
EU si objednala 200 milionů dávek s opcí na dalších 200 milionů. Na Česko by tak mělo vyjít zhruba pět, respektive deset milionů dávek, vláda však na letošek objednala dva miliony. To by mohlo činit asi čtvrtinu všech vakcín, které české úřady plánují aplikovat.
Firma Johnson & Johnson požádala EMA o podmínečné schválení v půlce února. Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský řekl, že uplynula standardní schvalovací doba ve srovnání s ostatními látkami proti covidu-19.
V lednici vydrží tři měsíce
Látku vyvinula farmaceutická divize americké firmy Janssen Pharmaceutica. Má dvě výhody: stačí jedna dávka oproti konkurenčním dvěma a nevyžaduje extrémní podmínky pro skladování, vydrží až tři měsíce v běžné lednici.
„Vyžaduje jen jednu dávku, což nás může o krok přiblížit našemu společnému cíli naočkovat do konce léta 70 procent dospělých lidí,“ řekla ke schválení vakcíny předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní exekutiva, která čelila od některých států kritice za pomalý rozjezd společného očkování, si od rozšíření portfolia slibuje zrychlení tempa vakcinace. V tom unijní země výrazně zaostávají za Spojenými státy či Velkou Británií.
Firma Johnson & Johnson je připravena začít vakcínu dodávat do Evropy od dubna, do poloviny roku by měla unijním zemím doručit 55 milionů dávek. Celkem má EU na základě společné smlouvy získat 200 milionů dávek s možností stejné množství přednostně dokoupit.
Unie by tak do léta měla mít k dispozici pro svých 450 milionů obyvatel téměř půl miliardy dávek různých vakcín. Celkem má od čtyř schválených preparátů sedmadvacítka zemí společně zajištěno 1,8 miliardy dávek.
EMA v současnosti hodnotí ještě látky od firem CureVac a Novavax a také ruskou vakcínu Sputnik V. Její nasazení bez unijní autorizace schválilo Maďarsko a debata se o něm vede v Česku a na Slovensku.
Potíže vakcíny AstraZeneca
Kvůli zprávám o výskytu krevních sraženin u několika lidí, kterým byla podána vakcína AstraZeneca, pozastavilo Dánsko očkování tímto preparátem. Následně se ke stejnému kroku rozhodlo také Norsko. Úřady obou zemí však podotkly, že není jisté, zda výskyt sraženin souvisí s očkováním, případy se budou prověřovat.
Používat jednu šarži vakcíny od AstraZenecy zakázal i italský lékový regulátor AIFA. Úřad prošetřuje úmrtí jednoho vojáka, který zemřel den po očkování. Zákaz je preventivním opatřením, italský regulátor zdůraznil, že nebylo prokázáno, že úmrtí způsobila vakcína.
Na možné problémy s vakcínou firmy AstraZeneca poukázalo v posledních dnech také Rakousko. Jednu z šarží přestala země používat poté, co jedna z naočkovaných zdravotních sester z nemocnice ve městě Zwettl zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve a druhá byla ve vážném stavu s plicní embolií.
Evropská léková agentura se ale vyslovila pro další používání vakcín od AstraZenecy, podle ní v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že za případy krevních sraženin stojí očkování. Přínos očkování podle agentury převažuje nad riziky. Agenturní komise pro bezpečnost už případy vzniku krevních sraženin u naočkovaných vyšetřuje.
