Praha – Jednou z legend první světové války na Blízkém východě se stal Thomas Edward Lawrence, lépe známý jako Lawrence z Arábie. Důstojník, který v britské uniformě významně přispěl k porážce Osmanské říše, získal celosvětovou popularitu především díky hollywoodskému filmu, jenž v roce 1963 obdržel sedm Oscarů. Sám se ale za vítěze svých snah nepovažoval. Po skončení války zahořkl, protože jeho arabští přátelé vytouženou nezávislost stejně nezískali.
Jako levoboček anglo-irského baroneta se během oxfordských studií historie zamiloval do Blízkého východu. Při vykopávkách v Mezopotámii se naučil plynně arabsky a po vypuknutí první světové války ho britská rozvědka už coby zkušeného orientalistu vyslala do Negevské pouště - s cílem zorganizovat arabské povstání proti Osmanské říši.
Modrooký beduín s šavlí po boku
Přestože postava i činy Lawrence jsou v představách lidí často zidealizované, ve skutečnosti válečná řež v Orientu nebyla o nic méně krutá než na evropských frontách. „Je součástí populární představy. Když si ho představíte s jeho šavlí po boku, v arabském obleku, je to zosobnění okázalé představy války v Orientu,“ podotkl odborník na první světovou válku Yigal Sheffy.
Modrooký a světlovlasý důstojník ale dokázal téměř nemožné - jako agent britské kontrarozvědky se sblížil s beduíny a sjednotil roztříštěné a znepřátelené arabské kmeny proti nenáviděné Osmanské říši. „Znal arabskou kulturu, znal arabskou etiketu, uměl s Araby mluvit. Věděl, kdy má vystoupit do popředí, věděl, kdy se má stáhnout do stínů,“ podotkl přední expert na Lawrencovu osobnost Jacob Rosen.
Partyzánskými útoky proti Turkům
Když v roce 1916 vyhlásil emír v Mekce povstání beduínů proti Osmanské říši, byl to právě Lawrence, kdo se stal styčným důstojníkem. Archeolog a lingvista se tak postupně proměnil v úspěšného gerilového vůdce. Metodou malých atentátů na jedinou železniční trať, vodovod či osamělé posádky se povstalcům podařilo získat klíčový přístav Akaba v Rudém moři. Lawrence se spřátelil s arabskými vůdci Fajsálem a Abdalláhem, budoucími králi Iráku a Jordánska, a společně v říjnu 1918 dobyli i Damašek.
Na Versailleské mírové konferenci pak zanechal opravdu veliký dojem, mj. díky tomu, že se oblékal do arabského oblečení. Když se ale po válce ukázalo, že místo Brity slibované nezávislosti dostali Arabové nové pány, znechucený a těžkými výčitkami svědomí trpící Lawrence si nechal změnit identitu a vstoupil do Královského letectva.
O svých orientálních dobrodružstvích napsal brilantní vypravěč vysoce ceněné knihy založené na vlastních prožitcích Sedm pilířů moudrosti. Zemřel 19. května 1935, krátce po svém propuštění z armády, na následky zranění, které si způsobil při nehodě na motocyklu. Nesmrtelným se ale stal díky velkofilmu Lawrence z Arábie z roku 1963 s Omarem Sharifem, Anthonym Quinnem a Peterem O'Toolem v hlavní roli.
