KLDR po více než dvou letech zprovoznila horkou linku zajišťující naléhavou komunikaci s Jižní Koreou. Rozhodl o tom severokorejský vůdce Kim Čong-un. Soul mluví o významném kroku ve vysoce napjatých vztazích. Americký prezident Donald Trump si mezitím rýpl do Kim Čong-una, kterému pohrozil, že má na stole „daleko větší a mocnější“ tlačítko k jaderným zbraním.
„Mohl by mu někdo z jeho vysáté a vyhladovělé země laskavě oznámit, že i já mám jaderné tlačítko, ale je mnohem větší a mocnější než to jeho, a mé tlačítko funguje!“ napsal v úterý Trump na Twitteru s odkazem na Kimův pondělní projev.
Severokorejský lídr v něm prohlásil, že má na stole stále připravené odpalovací tlačítko, ale jaderné zbraně použije jedině v případě, že by bezpečnost země byla ohrožena. Rovněž vybídl ke zvýšení výroby mezikontinentálních raket a jaderných hlavic a také k jejich rychlejšímu rozmístění.
Zatímco k USA zvolil tradičně ostrý postoj, sousední Jižní Koreji nabídl zlepšení vztahů a jednání o účasti severokorejské delegace na únorové zimní olympiádě, která proběhne právě v sousední zemi.
„Lídr Severní Koreje vyjádřil vůli vyslat delegaci na zimní olympijské hry, aniž by si kladl zásadní podmínky. Vnímám to jako příležitost, jak situaci na poloostrově posunout od napětí směrem k dialogu,“ konstatoval analytik Jang Mu-čin.
Americké ministerstvo zahraničí v úterý Kimova vstřícná slova zhodnotilo skepticky. Mluvčí ministerstva Heather Nauertová interpretovala projev jako snahu „vrazit klín“ mezi tradiční spojence USA a Jižní Koreu. „Mohu vás ujistit, že k tomu nedojde,“ uvedla Nauertová v prohlášení.
„Severní Korea může jednat, s kým chce, ale Spojené státy na to nebudou brát zřetel, dokud nebude souhlasit se zákazem jaderných zbraní, které vlastní,“ upozornila velvyslankyně Spojených států při OSN Nikki Haleyová.
Severní Korea mezitím oznámila obnovení horké linky, která v minulosti představovala zásadní komunikační kanál mezi oběma zeměmi a KLDR ji opakovaně přerušovala v dobách zvýšeného napětí. Mluvčí jihokorejského prezidenta to označil za významný posun.
Jižní a Severní Korea jsou dodnes fakticky ve válečném stavu. Válka ze začátku 50. let byla ukončena pouze příměřím podepsaným roku 1953 právě v Pchanmundžomu. Od té doby ze Severní do Jižní Koreje uteklo kolem 30 tisíc lidí.
Poslední rozhovory na vysoké úrovni mezi Jižní a Severní Koreou se konaly v prosinci 2015 ve společné průmyslové zóně Kesong. Skončily tehdy bez dohody a program schůzky nebyl zveřejněn, upozornil server BBC News.
