Severní Korea neplánuje žádné jednostranné kroky k likvidaci jaderných zbraní. Podle předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové to při jejím víkendovém setkání v Pchjongjangu prohlásil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Kim prý počítá s tím, že Moskva jeho zemi pomůže oslabit mezinárodní sankce, vyhlášené kvůli severokorejskému jadernému a raketovému programu.
Podle ruských diplomatů hovořila Matvijenková s Kimem v sobotu víc než dvě hodiny. Z jejich rozhovoru vyplynulo, že místo jednostranných kroků ze své strany Pchjongjang spoléhá na americkou odpověď na opatření, která už Severní Korea přijala. Při debatě o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi, s nímž se Kim setkal na červnovém summitu v Singapuru, volil prý Kim Čong-un „zdvořilé a diplomatické výrazy“.
Severokorejský vůdce si podle Matvijenkové vysoce cení pomoci, kterou mu Rusko poskytuje. „Velmi počítá s tím, že Rusko pomůže s oslabením sankcí proti (Severní) Koreji v souvislosti s kroky, které KLDR podniká v rámci závazků ze singapurských rozhovorů,“ řekla šéfka ruského Senátu. Kim se v Singapuru zavázal k likvidaci svých jaderných zbraní, podle západních zpravodajských zdrojů ale severokorejský jaderný program nezastavil.
Putin pozval Kima do Ruska
Ruská státní agentura TASS v pondělí oznámila, že prezident Vladimir Putin dopisem pozval Kima k návštěvě Ruska. O termínu ani místě schůzky se oficiální zpráva nezmiňuje. Návštěva severokorejského vůdce v Rusku je už delší dobu předmětem spekulací ruských novinářů, některá média předpověděla, že oba státníci se sejdou na Východním hospodářském fóru, které začíná v úterý ve Vladivostoku.
Na akci už do metropole ruského Dálného východu dorazil Putin i pozvaní zahraniční hosté, nejvyšší představitelé Číny, Japonska, Jižní Koreje a Mongolska.
Moskva a Tokio podpoří mezikorejský dialog
Putin už jednal ve Vladivostoku s japonským premiérem Šinzó Abem, velkou pozornost věnovali právě situaci na Korejském poloostrově. Moskva a Tokio budou podle Putina pokračovat v těsných kontaktech v zájmu podpory mezikorejského dialogu a s cílem urovnat spory politickou a diplomatickou cestou.
Abe vyjádřil ochotu své země podpořit severokorejskou ekonomiku, ovšem pod podmínkou, že Pchjongjang vnese jasno do osudu japonských občanů, které unesla severokorejská rozvědka.
Tajné služby KLDR zavlekly v 70. a 80. letech do Severní Koreje 17 Japonců, jež později využívaly při výcviku svých agentů, kteří se od unesených učili japonštinu a japonské reálie. Pět unesených se vrátilo do vlasti, osm dalších údajně zahynulo při nehodách. Únos zbývajících čtyř Pchjongjang popírá. Tokio ale informace o úmrtích nepovažuje za věrohodné a požaduje jejich prošetření, případně návrat dosud žijících unesených do země.
Putin a Abe hovořili o mírové smlouvě
Ústředním bodem jednání Abeho a Putina však byla mírová dohoda mezi Japonskem a Ruskem. „Tato otázka se řeší po desetiletí a bylo by naivní předpokládat, že ji vyřešíme za hodinu,“ řekl ruský prezident novinářům.
Moskva je přesto ochotna hledat „vyústění, které by uspokojilo Rusko i Japonsko a které by přijal lid obou zemí,“ konstatoval Putin. Rusko opakovaně označuje anexi jižních Kuril za nezvratný výsledek druhé světové války. Připouští realizaci společných projektů na zabraných ostrovech, na své svrchovanosti ale trvá.
Za známku pokroku označil Putin dohodu o navázání spolupráce mezi ministerstvy obrany Ruska a Japonska, tedy států, které za druhé světové války stály proti sobě. Už v říjnu má podle agentury TASS do Ruska přicestovat náčelník generálního štábu japonské armády.
