Kapitán, který opustil potápějící se loď. Soud potvrdil Schettinovi 16 let za mřížemi

Nahrávám video

Italský nejvyšší soud potvrdil dřívější rozsudky odsuzující bývalého námořního kapitána Franceska Schettina za ztroskotání lodě Costa Concordia Ten byl už dříve odsouzen na 16 let do vězení za zabití z nedbalosti. Podle žalobců je to ale málo a žádali pro něj 27 let. Obhájci naopak požadovali zproštění viny. Při nehodě výletní lodi v roce 2012 zemřelo 32 lidí. Schettino by měl nyní rovnou zamířit za mříže.

Plavba Costy Concordie skončila tragédií 13. ledna 2012 večer, kdy narazila na útes asi 300 metrů od italského ostrova Giglio. V boku 290 metrů dlouhé lodi vznikla asi sedmdesátimetrová trhlina, jíž záhy natekla do strojovny voda, která způsobila výpadek proudu.

Hodinu po nárazu hlásila pobřežní stráž, že loď uvízla na mělčině, což kapitán nejprve popřel. Až čtvrt hodiny nato oznámil, že nařídil evakuaci. Schettinovi kladou vyšetřovatelé za vinu, že plavidlo odchýlil od kurzu a přiblížil ke břehu manévrem zvaným inchino, jímž někdy výletní lodě rozsvícenými světly a sirénami zdraví obyvatele ostrova.

Potápějící se loď navíc opustil mezi prvními, ačkoli jako kapitán měl být tím posledním, kdo z paluby odejde. „Opustil plavidlo, aniž by si vůbec namočil boty,“ řekl před dvěma lety prokurátor Alessandro Leopizzi. Na některých fotografiích je podle něj patrné, jak sleduje záchranné operace z pobřeží a s rukama v kapsách.

S kapitánem byla na můstku i moldavská tanečnice

Po nehodě byl Schettino zatčen a půl roku strávil v domácím vězení, dostal i výpověď kvůli zanedbání služebních povinností. Soud začal v červenci 2013. Během procesu vyšlo najevo, že v osudnou chvíli s ním na můstku byla moldavská tanečnice Domnica Cemortanová, s níž měl poměr. Žena ale tvrdila, že její přítomnost kapitána nijak nerozptylovala.

Schettino byl následně v únoru 2015 odsouzen na 16 let a jeden měsíc. Po propuštění z vězení navíc nesmí pět let pracovat v námořnickém oboru a má doživotní zákaz výkonu veřejné funkce. Stále nepravomocný rozsudek potvrdil již jednou italský odvolací soud v květnu 2016. Podle obžaloby lidé na palubě zahynuli kvůli „chaosu, prostojům a chybám“ při evakuaci. 

Schettino: Na lodi jsem byl číslo jedna, po Bohu

Kapitán už dříve prohlásil, že smrti desítek osob lituje, opožděnou evakuací ale prý naopak životy pasažérů zachránil, protože tak zabránil vypuknutí paniky.

Najetím na mělčinu prý zabránil tomu, aby loď klesla ke dnu ve velké hloubce, kde by se mohly utopit stovky lidí. Situaci měl podle svých slov zcela pod kontrolou. „Na lodi jsem byl číslo jedna – po Bohu,“ řekl Schettino. Za nehodu podle něj mohl kormidelník, kterému trvala reakce na jeho rozkaz stočit kormidlo moc dlouho.

Už v červenci 2013 bylo odsouzeno také pět zaměstnanců lodní společnosti Costa Crociere k trestům od 18 do 34 měsíců – kormidelník lodi, krizový manažer společnosti a tři důstojníci posádky. Všichni byli odsouzeni za mnohonásobné zabití z nedbalosti, palubní důstojníci a kormidelník navíc za způsobení havárie plavidla z nedbalosti.

Kdysi velkolepá loď byla převezena k sešrotování

Costu Concordii provozovala italská společnost Costa Crociere (operující pod značkou Costa Cruises). Na první plavbu se vydala v červenci 2006. Stavba lodi o délce 290 metrů a šířce 35 metrů stála asi 450 milionů eur (zhruba 12,4 miliardy korun).

Costa Concordia
Zdroj: Reuters

Vrak lodi byl nejprve dlouho narovnáván, vyzvednut byl až v polovině září 2013, v červenci 2014 pak kdysi velkolepá loď dorazila po čtyřdenní cestě do italského Janova k sešrotování. Costa Crociere nabídla rodinám obětí odškodnění, každé ve výši 11 tisíc eur (300 tisíc korun). Část přijala, zbytek se rozhodl soudit o vyšší částky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...