Vrak lodi Costa Concordia se bude zřejmě narovnávat až do rána

Giglio (Itálie) - Vyzvedávání vraku luxusní lodi Costa Concordia, která u toskánského ostrova Giglio ztroskotala loni v lednu, nabírá zpoždění. Operace zřejmě potrvá až do úterního rána. Krátce po poledni se již odborníkům podařilo plavidlo uvolnit z útesu u ostrova a dosud skrytá část vraku se centimetr po centimetru vynořuje. Pouhým okem už lze vidět několik metrů zrezivělé Concordie - úhel sklonu se zmírnil o 10 stupňů.

Unikátní námořní operace měla začít už v 6:00 SELČ, noční bouře ale přerušily přípravy, a práce tak odstartovaly až o tři hodiny později. Po dvou hodinách už bylo z fotografií zřejmé, že se dosud skrytá část vraku po centimetrech vynořuje nad hladinu moře. Napřimování lodi je už viditelné i pouhým okem, protože z vody vystoupila o několik metrů. Narovnávání lodi mělo podle odhadů zabrat deset až 12 hodin, nakonec ale potrvá o několik hodin déle.

Šéf civilní ochrany Franco Gabrielli už na tiskové konferenci potvrdil, že kýl lodi se podařilo uvolnit z útesu a že nyní spočívá na uměle vytvořené podmořské plošině. Právě tento krok byl považován za jednu z nejnáročnějších částí celé akce. Podvodní kamery prý ale ukázaly, že loď je značně deformovaná.

Loď je nakloněná na pravoboku a kýlem spočívá na skalnatém dně. S pomocí několika jeřábů a hydraulických zařízení má být Concordia pootočena a pomalu napřímena do vertikální polohy. Pak bude třeba ji stabilizovat na podmořské plošině a vypouštěním vody z obrovských postranních nádrží ji dostat na hladinu.

Pokud se vše podaří, bude loď pravděpodobně na jaře odvlečena do šrotu. Ačkoli realizační tým doufá v úspěch, stále existuje malé riziko, že se loď při vyzvedávání nenávratně poškodí a z místa už ji nebude možné dostat v jednom kuse. Odklad vyprošťování však není možný – třetí zimu by totiž trup zpola potopeného plavidla nevydržel.

Práce na vyproštění Concordie už stály přes 600 milionů eur (zhruba 15,5 miliardy korun), tedy víc než loď samotná. Vzhledem k rozměrům a váze plavidla je akce považována za technicky bezprecedentní. Stabilizována je díky umělému dnu, které pod ní vytvořili potápěči pomocí pytlů s cementem, a plošinou zapuštěnou do mořského dna.

Unikátní akce pod drobnohledem médií

Celou akci přenáší několik televizí. Na místo se akreditovalo asi 400 novinářů, fotografů a kameramanů. Pokud chtěli obyvatelé ostrova nebo turisté vyprošťování Concordie sledovat přímo na místě, museli si vyřídit propustku do přístavu.

Kolem plavidla a podpůrných staveb byl vytvořen kordon, takže k místu se nedostane žádná loď kromě těch, které se podílí na operaci. Zakázány jsou také přelety nad vrakem. Přístav, do nějž zajíždí za normálních podmínek trajekty s turisty, bude celý den pro plavidla zcela uzavřen.

Velká pozornost se věnovala také ekologické stránce. Kolem lodi jsou plovoucí zábrany, které mají zachytit eventuální únik toxických látek do moře.

Záchranáři budou hledat dvě zbývající oběti

Plavidlo ztroskotalo v lednu loňského roku a na palubě mělo asi 4 200 cestujících. Z nich 32 nehodu nepřežilo a dvě těla jsou stále ve vraku. Jakmile inženýři Costu narovnají, rozběhne se okamžitě pátrání pod vodou nanovo - v okolí trupu i uvnitř. Většina cestujících nechala v kajutách všechny cennosti. I ty musí úřady zajistit.

Velitel italské civilní ochrany Franco Gabrielli řekl poslancům, že právě teď je nejvhodnější doba k vyzvednutí plavidla, protože Concordia je v takovém stavu, že by třetí zimu na moři nemusela vydržet. „Lodě nejsou stavěné na to, aby ležely na boku. Kdyby měla přežít další zimu… takhle jí není dobře,“ souhlasí Sloane.

Zástupce starosty Giglia Alessandro Centurioni řekl, že ostrov je na akci připraven a věří ve zdar celé operace. Ačkoli se úřady chtěly vyhnout davům zvědavců, zřejmě se jim to nepodaří. „Nechci si ten pohled nechat ujít za nic na světě. Budu se starostou v přístavu za úsvitu v 5:30,“ řekl Centurioni.

Na zvednutí Concordie je potřeba oceli jako na tři Eifelovky

  • Loď váží 114 000 tun, dlouhá je 290 metrů a široká 35 metrů. Výškou 57 metrů odpovídá zhruba jedenáctipodlažnímu domu, plochou třem fotbalovým hřištím.
  • Na záchranné operaci se podílí asi 500 lidí 26 různých národností. Z nich 120 jsou potápěči, kteří museli provést 15 000 ponorů. Dále byli pro záchranu lodi povoláni svářeči, tesaři, lodní kapitáni, inženýři, biologové a také 60 znalců vyprošťovacích operací a námořní logistiky.
  • Pro všechny vyprošťovací operace a otáčení plavidla bude zapotřebí 30 000 tun oceli, což je čtyřnásobek pařížské Eiffelovy věže.
  • Loď je nyní nakloněna v úhlu 65 stupňů a leží na pravém boku. Aby mohla být uvedena do vertikální polohy, bylo pod ní s pomocí 1 200 pytlů s cementem vytvořeno umělé dno. Zbytek plavidla bude opřen o šest plošin, jejichž plocha tvoří dohromady jedno a půl fotbalového hřiště. Podpírá je 21 pilířů o průměru 1,6 metru, které jsou ukotveny v devítimetrové hloubce.
  • Plavidlo svírá 56 ocelových řetězů, z nichž každý měří 58 metrů a váží 26 tun. Jsou připevněny ke stožárům, přes které bude loď tažena na jednu stranu. Z druhé strany pak stožáry poslouží jako zábrana, aby se loď nepřeklopila na druhou stranu.
  • Aby bylo možné loď uvolnit, muselo se k jejímu obnaženému boku přivést 11 speciálně vyrobených ocelových kesonů. Sedm jich měří jako sedmipatrová budova, výška zbylých odpovídá jedenáctipatrovému domu.
  • Aby se zabránilo otočení přídě, vyrobili v Palermu jakési ohromné rovnátko ve tvaru skořápky. Spočívá na dvou ohromných kesonech, spojených silnými hadicemi. Celá tato podpůrná konstrukce váží 1 700 tun, což je více než sedminásobek váhy sochy Svobody v New Yorku. 
  • K dispozici bude 30 lodí a člunů všech velikostí, včetně 122 metrů dlouhé lodi Micoperi30.
  • Náklady, které už přesáhly 600 milionů eur (15,4 miliardy Kč), uhradí majitel Costy Concordie, společnost Carnival.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojenci Ukrajiny jí v Bruselu přislíbili další pomoc za miliardy dolarů

Spojenci Ukrajiny na čtvrtečním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard korun) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského později na sociální síti informovala ještě o další půl miliardě dolarů na českou muniční iniciativu a o přibližně miliardě dolarů na výrobu ukrajinských dronů a střel.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Unijní lídři prodloužili protiruské sankce o 12 měsíců, uvedla mluvčí Costy

Unijní lídři se na summitu v Bruselu shodli na prodloužení protiruských sankcí o dalších 12 měsíců. Informovala o tom mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy Maria Tomasiková. Dosud se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců, pro každé prodloužení je přitom potřeba jednomyslný souhlas celé sedmadvacítky.
před 35 mminutami

Vance kritikou izraelských ministrů prohloubil roztržku mezi spojenci, píše AP

Americký viceprezident JD Vance ve čtvrtek ostře kritizoval členy izraelské vlády a prohlásil, že země je hluboce izolovaná a její představitelé nedokázali ocenit americkou diplomatickou a vojenskou podporu. Tyto komentáře prohloubily rozkol, který vznikl mezi oběma spojenci ohledně prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.
před 1 hhodinou

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti potvrdila postupnou obnovu plavby v Hormuzském průlivu a USA odstoupily od blokády íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie. Dohodu komplikuje situace v jižním Libanonu, kde zaútočil Izrael, který se necítí být memorandem vázán.
17. 6. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Katamarán měl před srážkou s plachetnicí vypnutý radar, tvrdí vyšetřovatelé

Soud ve Splitu ve čtvrtek poslal do vazby 33letého prvního důstojníka katamaránu, který se v neděli srazil s plachetnicí s českou posádkou. Důstojník odpovědnost za kolizi s lodí českých turistů odmítá. Vyšetřovatelé ho však podezírají, že při plavbě neměl zapnutý radar ani výstražný systém, uvedl deník Jutarnji list.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Barack Obama otevřel v Chicagu své prezidentské centrum

Někdejší americký prezident Barack Obama v Chicagu otevřel své prezidentské středisko, jehož úkolem bude připomínat odkaz prvního černošského lídra Spojených států. Akce se zúčastnila trojice exprezidentů – demokraté Joe Biden a Bill Clinton a republikán George Bush mladší. Přítomna byla i bývalá demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová, uvedla agentura AP.
před 2 hhodinami

USA přezkoumají přítomnost svých vojsk v Evropě, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Hegseth kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení obranných výdajů a angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy Aliance rovněž zkritizoval kvůli nedostatečným výdajům na obranu a jejich postojům k válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Sankce dlouhého dosahu,“ potvrdil Zelenskyj masivní útok na Moskvu

Rusko hlásí nejméně tři mrtvé a sedmnáct zraněných po rozsáhlém ukrajinském útoku na Moskvu a další místa. Řada výbuchů otřásla moskevskou rafinerií, drony zasáhly i obytný dům a padající trosky dronu po sestřelu protivzdušnou obranou i obchodní centrum. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj část útoků potvrdil a označil je za opodstatněné. V noci zaútočilo i Rusko, a to raketami na Kyjev a Poltavu a bezpilotními letouny na Sumy, kde je jeden mrtvý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...