„Kampaň končí.“ Bernie Sanders vzdal boj o prezidentskou nominaci, Biden má volnou cestu

Nahrávám video

Levicový senátor Bernie Sanders ukončuje boj o nominaci Demokratické strany pro listopadové prezidentské volby ve Spojených státech. Uvedl to ve středu v prohlášení společně se svým týmem. Sanders tím uvolnil cestu ke kandidatuře pro bývalého viceprezidenta Joea Bidena, který tak zřejmě bude soupeřem nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

„Cesta k vítězství je v podstatě nemožná,“ uvedl Sanders ve streamovaném projevu svým stoupencům z domovského města Burlington ve státě Vermontu.

„Dospěl jsem k závěru, že tato bitva o demokratickou nominaci nebude úspěšná, a proto oznamuji konec své kampaně,“ dodal Sanders, který byl posledním, kdo stál Bidenovi v cestě k tomu, aby se stal Trumpovým vyzyvatelem v boji o Bílý dům.

Bývalého zástupce prezidenta Baracka Obamy označil za „slušného muže“, s nímž „bude spolupracovat na prosazování progresivních myšlenek“.

Senátor ze státu Vermont byl po začátku letošních demokratických primárek považován za favorita. Po sérii porážek se svým stranickým rivalem Bidenem však v posledních týdnech čelil výzvám, aby ze stranického klání odstoupil, a umožnil tak demokratům připravit se na prezidentské volby tím, že se sešikují za Bidenem. 

Nechtějí totiž opakovat zkušenost z roku 2016, kdy se Sanders o nominaci dlouho přetahoval s Hillary Clintonovou, která nakonec ve volbách podlehla Trumpovi.

„Ve své progresivní politice, v jejím prosazování, chce Sanders dál pokračovat,“ uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský. „Joe Biden si je velmi dobře vědom toho, že potřebuje voličskou základnu podporovatelů Bernieho Sanderse, pokud má mít šanci porazit stávající hlavu státu Donalda Trumpa v listopadových volbách,“ řekl Miřejovský.

To ale ví zřejmě velmi dobře i Donald Trump. „Ten hned, jak zjistil co se děje v táboře demokratů, zveřejnil na sociální síti sérii zpráv, kterými se snažil rozbít jednotu demokratického tábora. De facto proti sobě postavil příznivce Bernieho Sanderse a ostatní demokraty,“ dodal Miřejovský.

Boj ve stínu koronaviru

Osmasedmdesátiletému Sandersovi, který sám sebe označuje za socialistu a oblíbený je nejvíce mezi levicovými progresivisty, se nepodařilo získat podporu středových voličů demokratů ani zasloužilých stranických funkcionářů, kteří se většinově přiklonili na Bidenovu stranu.

Podle agentury Reuters někteří Sandersovi stoupenci senátora vyzývali, aby z kampaně neodstupoval a tím ovlivňoval Bidenova politická stanoviska. Koronavirová krize však přesměrovala pozornost veřejnosti směrem k pandemii a Sanders přišel o možnost být slyšen. 

I tak se mu podařilo dostat do veřejné debaty demokratů mnoho svých návrhů, jako je přeměna systému soukromého zdravotního pojištění na státem financovaný model, zavedení minimální mzdy ve výši 15 dolarů (374 korun) či vyšší zdanění bohatých.

Biden k Sandersovu kroku vyjádřil respekt. Řekl, že si je vědom toho, jak těžké rozhodnutí to pro senátora muselo být. Dodal, že Sanders podřídil vše společnému cíli porazit Trumpa v nadcházejících volbách. „I když Sandersova kampaň skončila, jeho vliv na nadcházející volby zdaleka neskončil,“ uvedl Biden s tím, že názorům Sanderse i jeho levicového stranického křídla bude naslouchat.

Demokratické klání o prezidentskou nominaci „dopadlo přesně tak, jak si to vedení Demokratické strany přálo“, napsal v reakci na Twitteru Trump, kterému předvolební průzkumy přisuzovaly větší šance v přímém souboji s levicovým Sandersem než s centristou Bidenem. Zklamané Sandersovy stoupence šéf Bílého domu vyzval, ať raději volí republikány.

Kvůli koronavirové krizi vedení demokratů minulý týden posunulo nominační sjezd z července na 17. srpna. Ve stejný měsíc oficiálně vyberou svého kandidáta do prezidentských voleb i republikáni. Prezidentské volby se konají 3. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...