K odpůrcům emisní normy Euro 7 se přidalo i Německo. Bude se hledat kompromisní podoba

Ke skupině zemí nesouhlasících s navrženým zněním emisní normy Euro 7 se během čtvrtečního ministerského zasedání v Lucemburku přidalo Německo. Po jednání s unijními kolegy to řekl český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Členské státy podle něho patrně budou v dalších přípravách konečné verze normy vycházet z podnětů, které nyní předložilo Česko a sedm dalších zemí.

Česko spolu s Francií, Itálií, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem požaduje mimo jiné odklad platnosti nových emisních požadavků a jejich „realistické znění“. Argumentují tím, že norma navržená loni v listopadu Evropskou komisí omezí možnosti automobilek investovat do přechodu na elektromobilitu.

Komise navrhla zavést normu pro osobní auta a dodávky od roku 2025, pro nákladní vozy pak od roku 2027. Zmíněné státy chtějí, aby platila až nejdříve tři roky po svém definitivním schválení, které může být otázkou několika let.

Podle Kupky se mezi státy nesouhlasící s verzí Komise přidalo i Německo, ačkoli se nepostavilo přímo za návrh osmičky zemí. Ta má sama o sobě dostatečný počet hlasů, aby mohla při jednání členských států zablokovat návrh, který se jí nebude líbit.

„Dali jasně najevo, že nemohou přijmout tu předloženou verzi,“ řekl po jednání na adresu Německa český ministr. Kupka již o nesouhlasném postoji německé vlády mluvil v březnu po setkání se svým německým protějškem Volkerem Wissingem.

Nahrávám video

Kupka má dobré signály

Podněty prezentované Českem a dalšími zeměmi se podle Kupky patrně dostanou do kompromisního návrhu, který má ve druhé polovině roku přichystat nadcházející španělské předsednictví bloku.

„Mám dobré signály, že bude vycházet právě z toho dokumentu, který jsme připravili,“ řekl Kupka.

Evropské automobilky se navrhované emisní normě brání, je podle nich příliš nákladná, uspěchaná a zbytečná. Byly by s ní podle nich spojené velké výdaje a tyto vynaložené peníze by mohly chybět při chystaném přechodu na výrobu elektromobilů. EK tvrdí, že přísná pravidla jsou potřeba ke snížení škodlivých emisí a také aby se neopakoval skandál kolem falšování testů emisí, kterému čelila automobilka Volkswagen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 47 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled