K dosažení dohody ohledně Turówa je potřeba víc času, uvedla polská ministryně životního prostředí

Česko a Polsko potřebují více času k dosažení dohody ohledně Turówa, prohlásila polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Obě strany jsou podle ní v neustálém kontaktu. Mluvčí tuzemského resortu životního prostředí Petra Roubíčková uvedla, že jednání pokračují telefonicky. Praha a Varšava podle ní hledají přijatelné řešení, a až nastane posun, oznámí výsledek. Sporem se bude v úterý zabývat Soudní dvůr EU.

V pátek Moskwová a liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) uvedli, že obě země potřebují čas do pondělka, aby se s podrobnostmi a kompromisy mohli seznámit všichni, kdo se jednání účastní i účastnit budou.

Nyní Moskwová uvedla, že je zapotřebí více času. „V polovině tohoto týdne se vrátíme s informacemi pro veřejnost,“ uvedla ministryně v prohlášení. Dodala, že Varšava čeká na písemný návrh české strany ohledně dohody.

„Jednání pokračuji napřímo, telefonicky, mezi ministrem (Richardem) Brabcem, hejtmanem Půtou, zástupci českého ministerstva zahraničních věcí a polskou ministryní Annou Moskwovou,“ uvedla Roubíčková. „Obsahem je hledaní řešení, které bude oboustranně přijatelné, a hlavně českou stranu hranice ochrání před vlivy těžby na životní prostředí a zdraví lidí. Jakmile dojde k posunu, samozřejmě výsledek oznámíme.“

„Pokud chceme využít mandát současné vlády, tak ta dohoda musí být rychlá, protože se dá očekávat, že ve středu podá vláda demisi a vláda, která je v demisi, asi takhle zásadní dohodu schvalovat nemůže a ani nemá,“ řekl Půta.

Nový kabinet podle něj vznikne až v prosinci a je otázka, zda na polské straně bude ještě vůle k vyjednávání. „Hledání dohody je výraz dobré vůle obou stran a bez ní bude obtížné přesvědčit investora, aby nám pravidelně předával informace, nebo přesvědčit český stát, aby vybudoval monitorovací síť. Já jsem zastáncem dohody,“ zdůraznil liberecký hejtman.

Neshody ohledně výpovědní lhůty

Uzavření mezivládní dohody brání spor o výpovědní lhůtě. Pro Česko není podle dřívějších vyjádření dotčených resortů přijatelné, že polská strana v závěru jednání přišla s požadavkem možnosti výpovědi vzájemné smlouvy po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení pokračovat dalších 23 let.

Konkrétní rozhovory o smlouvě odstartovaly v červnu, na začátku října ale byly přerušeny. Dohoda by měla vést ke stažení žaloby, kterou Česko na Polsko kvůli dolu Turów a jeho rozšíření podalo k Soudnímu dvoru EU.

Tento soud v květnu předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów, a to až do rozhodnutí o stížnosti České republiky, která se v únoru na soud obrátila kvůli tomu, že provoz dolu mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v Libereckém kraji. Polská vláda těžbu odmítá přerušit, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země.

Polsko podalo návrh na zrušení květnového rozhodnutí o pozastavení těžby. Unijní soud Polsku 20. září uložil pokutu půl milionu eur (asi 12,6 milionu korun) za každý den pokračování těžby.

Polský list Rzeczpospolita v pátek uvedl, že Poláci předložili nový návrh a stanovisko české strany k tomuto návrhu na ukončení sporu by mělo být oznámeno ještě v pondělí. Podle deníku se má návrh týkat sporu ohledně platnosti a možnosti vypovězení smlouvy. Detaily však list neuvedl.

Ekologové jsou proti dohodě

Proti možnému uzavření dohody se opět vymezili zástupci platformy Společně pro vodu a některých ekologických organizací. Zopakovali, že současná verze dohody Česko před dopady těžby v dole neochrání. Vyzvali proto české vyjednávače a vládu k nesouhlasu se smlouvou. Podle platformy by se schválením špatné dohody vláda dostala do přímého rozporu se zájmy Česka a porušila povinnosti vyplývající z ústavy i tuzemského a evropského práva.

Půta to odmítá. „Respektuji názor odpůrců, ale nesouhlasím s tím, že žádná dohoda je lepší. Pokud nebude dohoda, tak jednotlivým vlastníkům nezbyde nic jiného, než aby se svých práv domáhali u polského soudu, prokázali, že jim vznikla nějaká škoda a domáhali se odškodnění. Já si ale myslím, že bude obecně problematické prokázat, že například úbytek vody v krajině je způsoben pouze vlivem elektrárny a dolu Turów, i proto se snažíme jednat.“

Česko-polským sporem o těžbu v dole Turów se bude v úterý zabývat Soudní dvůr EU. Půta ale neočekává, že by došel ke konečnému rozhodnutí, to podle něj lze čekat v březnu nebo dubnu příštího roku. „A pokud se někdo domnívá, že smlouvu Česka a Polska vyřeší Evropský soudní dvůr, tak se mýlí. Ten může řešit pouze případy porušení evropského práva, nemůže zařídit, aby nám někdo financoval monitoring, a zcela jistě v lokalitách, kde to bude potřeba, nepostaví vodovody,“ dodal liberecký hejtman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...