Jednání o brexitu dostatečný pokrok nepřinesla, speciální summit zatím nebude

Prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí Evropské unie v této chvíli neplánují svolávat v listopadu mimořádný summit k brexitu. Po jejich večeři v Bruselu, při které o britském odchodu z evropského bloku diskutovali, to uvedl unijní představitel dobře obeznámený s jednáním. Šéfové států a vlád sedmadvacítky jsou ovšem připraveni se sejít „až a pokud“ šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier oznámí, že v nyní zablokovaných brexitových rozhovorech nastal „rozhodující pokrok“.

Barniera zároveň podle tohoto informovaného představitele lídři 27 zemí vyzvali, aby se dál snažil s britskou stranou dosáhnout dohody na základě pokynů, které už od nich dostal.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Barnier, který u večeře prezidenty a premiéry s vývojem jednání seznámil, má jejich plnou důvěru. „Přes intenzivní rozhovory (s Londýnem) nebylo dosaženo dostatečného pokroku,“ shodli se vrcholní představitelé EU27.

Večeře, při níž byl stav rozhovorů o brexitu jediným bodem diskuse, trvala v Bruselu asi půldruhé hodiny. Už před ní seznámila své evropské partnery s britským pohledem na nynější situaci britská premiérka Theresa Mayová.

Podle šéfa europarlamentu Antonia Tajaniho, který byl jejímu asi dvacetiminutovému vystoupení přítomen, nenabídla Mayová obsahově nic nového, atmosféra však podle něj byla pozitivní a všichni dávali najevo odhodlání dohodnout se.

Britská premiérka podle svého mluvčího mimo jiné prohlásila, že má důvěru v dobrý výsledek rozhovorů a že jejich závěrečná fáze vyžaduje důvěru a dobré vedení na obou stranách jednacího stolu.

Nahrávám video

Ve hře je prodloužení přechodného období

Šéfové vlád členských států měli původně v Bruselu schvalovat „rozvodovou dohodu“ upravující okolnosti britského odchodu z Unie 29. března 2019. Nedělní pat brexitových rozhovorů ale zbrzdil vyjednávání, když britská strana odmítla potvrdit předjednanou podobu řešení režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Evropská unie ve snaze odblokovat situaci nabídla Londýnu diskusi o ročním prodloužení přechodného období po britském vystoupení z bloku. Tedy místo nyní předběžně domluveného konce roku 2020 až do závěru roku 2021. Po tu dobu by Británie de facto zůstala na unijním jednotném trhu a v celní unii.

Podle Tajaniho se ve středu v jeho přítomnosti o takové věci zmínily „obě strany jako o možnosti, která je na stole a kterou je třeba se zabývat“. Podobné řešení by dalo stranám víc času na finální vyřešení režimu na irsko-severoirské hranici.

Než se toto řešení domluví, chce EU právně závaznou a časově neomezenou „pojistku“, která zajistila udržení Severního Irska v evropské celní unii. To je věc pro Londýn nepřijatelná a v neděli podle diplomatů jednání skončila na britském požadavku, aby taková pojistka byla časově omezená. 

Neměl jsem pocit, že by paní Mayová navrhovala diskuse přerušit. Tón je důležitý, ale obsah je důležitý také.
Antonio Tajani
předseda Evropského parlamentu

Podle šéfa europarlamentu je nyní atmosféra v Bruselu konstruktivnější, než byla před měsícem na neformálním summitu EU v Salcburku, a obě strany mají zájem se dohodnout.

Politici hýřili před večeří optimismem

Šéfové vlád a prezidenti členských zemí Evropské unie stále věří, že dohody o brexitu lze dosáhnout. Podle některých z nich je výsledek blízko. Uváděli to před začátkem summitu v Bruselu.

Mayová ještě před svým vystoupením uvedla, že dohoda mezi Londýnem a Evropskou unií o brexitu je stále možná i přes nynější rozdílné pohledy na řešení otázky režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Opakovaně zdůrazňovala pokrok v jednáních, kterého se podařilo dosáhnout od posledního neformálního summitu EU v polovině září v Salcburku. 

Německá kancléřka Angela Merkelová podotkla, že hotových je 90 procent smlouvy. Mínila tím už domluvené části budoucí smlouvy, kde shoda panuje na podobě finančního vyrovnání britských závazků, na udržení práv občanů EU v Británii po brexitu či na přechodném období do konce roku 2020. EU nyní naznačuje, že by toto přechodné období mohlo být i delší. Zbývající otázky budou podle Merkelové vyřešeny v dobrém duchu. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že od Mayové čeká informaci o tom, co je pro ni akceptovatelné s ohledem na vnitřní britskou politickou rovnováhu. Konečná dohoda podle něj není příliš vzdálená.

Také český premiér Andrej Babiš stále věří, že dohodu o britském odchodu z Evropské unie je možné dojednat včas, uvedl před setkáním. Dodal, že příští týden chce s premiérkou Mayovou jednat v Londýně. 

Barnier: Ještě tam nejsme

Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier při příchodu zdůraznil, že vyjednávači v posledních „týdnech, dnech a nocích“ tvrdě pracovali na celkovém uzavření dohody o britském odchodu z Unie a politické deklaraci o budoucím uspořádání vzájemných vztahů.

„Ještě tam nejsme. Brexit musí být spořádaný pro každého a ve všech ohledech, včetně Irska. K tomu ještě potřebujeme nějaký čas. V příštích týdnech budeme pokračovat v jednáních klidně a trpělivě,“ řekl.

Původně měla sedmadvacítka večer potvrdit vyjednávači domluvený text, problém kolem Irska ale situaci zkomplikoval. Prezidenty a premiéry tak čeká i rozhodnutí, zda za dané situace svolávat na listopad mimořádný „brexitový“ summit, či zda závěrečnou diskusi o „rozvodové smlouvě“ absolvovat až na dalším řádném summitu v polovině prosince.

Unie se také začíná bavit o způsobech, jak se připravit na situaci, kdy jednání definitivně zkrachují a Británie EU 29. března 2019 opustí bez dohody takzvaným „tvrdým brexitem“ se všemi jeho důsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 3 mminutami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 3 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 6 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 9 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 11 hhodinami
Načítání...