Hladina Mrtvého moře v listopadu poprvé ve známých dějinách klesla na úroveň minus 435 metrů. Nejnižší místo planety tak dál překonává vlastní rekordy - hlavně kvůli odklánění Jordánu pro hospodářské účely. Přesto je tu naděje - třetí deštivá zima za sebou vodní deficit aspoň zčásti zmírnila.
V Ottově slovníku naučném se píše, že Mrtvé moře leží 393 metrů pod úrovní světových moří. To už ale dávno neplatí. Jen za poslední rok hladina klesla skoro o metr. Poprvé v dějinách je pod 435 metry.
„Pokud se nic nepodnikne, budeme nadále svědky ztráty přírodního dědictví, které patří nám všem. A proto si odmítáme vůbec připustit možnost, že se nic nepodnikne,“ tvrdí ředitel izraelské pobočky Ecopeace Gidon Bromberg.
K důvodům, proč moře na hranici mezi Izraelem a Jordánskem vysychá, patří hlavní zemědělská produkční oblast jordánského království. K vidění tam jsou nekonečné plochy skleníků a polí. Na protější straně údolí se zase rozprostírají datlové háje u izraelských osad.
Galilejské jezero jako šance
Řešení ale možná existuje a je za ním nutno cestovat severně od Mrtvého moře, kde se nachází po okraj naplněné sladkovodní Galilejské jezero. Izrael z něj snížil odběr a daleko víc používá odsolenou mořskou vodu.
„Můžeme utlumovat využívání páteřního potrubí, které dřív rozvádělo vodu ze severu Izraele na jih,“ říká mluvčí Izraelského úřadu pro vodní hospodářství Uri Schor. Zbývá jen třicet centimetrů, aby se otevřela hráz, a voda zase poteče Jordánem do Mrtvého moře.
K tomu v posledních letech navíc pomáhá také počasí. Region zažil třetí deštivou zimu po sobě. Například jindy napůl vyschlá říčka Zarká v Jordánsku má teď vody více - stejně jako třeba řeka Jarmúk pod Golanskými výšinami.
