Haiti zažívá vlnu únosů. Obětí bývají hlavně lidé ze střední třídy

Nahrávám video

Na Haiti opět dramaticky narůstá počet únosů kvůli výkupnému. Za útoky gangů stojí hlavně zcela nefunkční státní aparát a ekonomická mizérie, kterou v zemi prohlubuje ještě pandemie koronaviru. Oběťmi únosů přitom nejsou nejčastěji bohatí, ale hlavně lidé ze střední třídy. Kromě drobných podnikatelů nebo učitelů také například zástupci církve.

Začátkem dubna se konala v adventistickém kostele na okraji hlavního města Port-au-Prince mše. Církev ji vysílala živě na sociálních sítích. Zpočátku nebylo patrné, co faráře a dva členy sboru rozrušilo. Zpěv ale znenadání utichl. Snaha skrýt se před náhlým nebezpečím byla očividná. Následující vývoj ukázal, že hlavně marná.

Až po chvíli se v záběru objevil jeden z ozbrojenců. Pastora a další tři lidi odvlekli kvůli výkupnému.

Více než 230 únosů za loňský rok. Taková je statistika OSN. Skutečný počet je ale bezesporu mnohem vyšší.

Lidé se často bojí odplaty

Lidé často podobné případy nehlásí. Bojí se odplaty ze strany gangů i policie. Výjimkou je  mladý doktor, kterého přepadli v autě za bílého dne, když vyjížděl z nemocnice po noční službě. „Přes hlavu mi přetáhli kuklu, hodili mě na zadní sedadlo. Hlavu mi strčili ke kolenům jednoho z únosců a položili mi k ní zbraň,“ říká.

Odvezli ho na místo, kde věznili další tři lidi. Výkupné zaplatili jeho přátelé a snoubenka. Dodnes neví kolik. O osudu dalších vězněných nic netuší. Vzpomíná ale, že je mučili. Jejich rodinám chyběly peníze.

„Žiju ve stálém napětí. Každou minutu děkuji Bohu za to, že žiju,“ říká unesený doktor.

Když chybí peníze na výkupné

I v zemi zvyklé na krutovládu zločineckých skupin vyvolal pobouření případ chudé prodavačky arašídů. Gang jí unesl pětiletou dceru. Po týdnu ji našli mrtvou, matka neměla čtyři tisíce dolarů na její záchranu.

„Cítím bolest pokaždé, kdy pomyslím na svoji dcerku,“ řekla matka unesené dcery Nadage Saint Hilaireová. Finance jí chyběly i na dceřin pohřeb. Teď se ukrývá. Stejná skupina jí vyhrožuje smrtí.

„Nevycházím ven. Bojím se o sebe a mé další děti. Všichni nebydlí na stejném místě,“ uvedla.

Pomoci mají zbraně

Některé oběti únosů se rozhodly chránit samy. Sehnat zbraně není v této zemi nic nezvyklého. „Únosci jsou všude, protože vláda nedokáže ochránit své občany,“ řekl Ti Neg, který byl také obětí únosu.

Haiti opsalo kruh. Podobnou vlnu únosů zažilo v roce 2004 po armádním puči. Dočasnou kontrolu pak později převzaly nad karibskou zemí mírové jednotky OSN. Ty ale jeden z nejchudších států světa opustily před dvěma roky. A Haiťany nechaly pod ochranou nefungujících a zkorumpovaných bezpečnostních složek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 18 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 59 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...