Francouzská důchodová reforma vstoupila v platnost. Odbory chystají další protest

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal reformu důchodového systému. Následně byla zveřejněna ve sbírce zákonů, a vstoupila tak v platnost. Nepopulární norma, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestovali a kterou většina obyvatel odmítá, především zvyšuje důchodový věk ze 62 na 64 let. Proti reformě se znovu protestovalo i v pátek večer, už ale výrazně méně.

V pátek zákon odsouhlasila francouzská Ústavní rada, která je obdobou ústavního soudu. V základních bodech normu potvrdila a konstatovala, že kroky vlády jsou v souladu s ústavou.

Důchodová reforma je jedním z legislativních pilířů druhého funkčního období prezidenta Macrona, ale její návrh vyvolal ve Francii v posledních měsících vlnu mohutných protestů. Proti reformě mobilizovaly opozice a odbory, které chtějí další velkou demonstraci uspořádat 1. května.

Vláda plánuje uplatňovat novou legislativu od 1. září. Podle Macrona jsou důchodové změny nutné, aby se do konce desetiletí zabránilo každoročnímu deficitu v řádu miliard eur.

Reforma bez schválení poslanci

Důchodový systém je základním kamenem francouzského modelu sociální ochrany. Odbory tvrdí, že dodatečné finanční prostředky lze nalézt jinde, mimo jiné vyšším zdaněním bohatých. Nepřátelství veřejnosti vůči reformě navíc vzrostlo poté, co vláda, která nemá v parlamentu většinu, prosadila návrh zákona v březnu bez konečného hlasování s využitím zvláštních ústavních pravomocí.

Opoziční strany už předložily další návrh na uspořádání občanského referenda o reformě. V pátek Ústavní rada podobný návrh zamítla.

Část veřejnosti znovu vyšla do ulic už v pátek. Proti demonstrantům v Lyonu policie použila slzný plyn, v Nantes vodními děly rozháněla protestující, kteří se chtěli dostat k radnici. V Paříži, kde policie zatkla více než sto lidí, někteří demonstranti zapalovali popelnice a v Rennes podpálili i vstup do policejní stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 6 mminutami

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
12:25Aktualizovánopřed 35 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 2 hhodinami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 5 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 9 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 16 hhodinami
Načítání...